Koncentrák Buchenwald XIII: Zrůdné experimenty

Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného. Vystříhám se všeho, co by nebylo správné. Nepodám nikomu smrtící prostředek. Krásná slova, která vyslovovali i doktoři podobní Josefu Mengelemu. Bohužel jich nebylo málo.

Podle nejslavnějšího doktora starověku, Hippokrata z řeckého přístavního města Kósu, je nazvána přísaha, kterou dnes v moderní verzi skládají současní lékaři. V té původní se její autoři v úvodu odvolávají na Apollóna a další bohy. Nacističtí lékaři přísahu bohům porušili, stejně jako lidská práva, morálku a zdravý rozum. Zneužili toho nejhoršího. Důvěry, které člověk k bílému plášti chová, když se k němu obrací a celý se mu odevzdává s prosbou o pomoc a naději. Lékaři v Buchenwaldu měli při výzkumu tyfu ve svých experimentech na zřeteli skutečně vědecký cíl. Tím však nelze omlouvat odporné metody, které použili, aby našli protilátky nebo lék. Všechno ostatní se vymyká lidskému chápání a sloužilo k uspokojení jejich hnusné zvědavosti nebo sadistických potřeb.

Jako u ostatních zařízení, v čele buchenwaldské nemocnice stáli zpravidla jeden až dva nacisté a ostatní personál zajišťovali sami vězni. Ošetřovatelům velel kápo. Lékaři pocházeli z různých zemí a byli mezi nimi i Češi, kteří byli považováni za nejlepší. V nemocnici se s enormním nasazením statečných lidí přes minimum léčiv a zdravotních prostředků podařilo zachránit spoustu životů. Nemocnice neměla nic společného s blokem 46, ve kterém němečtí lékaři prováděli své pokusy. 

Fotografie vězeňské nemocnice koncentračního tábora Buchenwald naleznete na Wikimedia Commons na následujícím odkazu:

https://commons.wikimedia.org/wiki/Category:H%C3%A4ftlingskrankenrevier

Od srpna 1939 existoval tajný nacistický program euthanazie T4. Jeho cílem byla fyzická likvidace postižených lidí v Německu a na jím kontrolovaných území. Oficiálně byl zrušen v roce 1941, ale skrytě pokračoval v různých modifikacích dál. Jedním z nich se stal program „Zvláštní péče 14f13,“ který se realizoval rovněž v Buchenwaldu. Stovky mentálně postižených zde zemřeli po podání smrtící injekce kyseliny karbolové nebo benzínu. Tyto akce souvisely s požadavkem rasové čistoty, která se realizovala prostřednictvím Nürberger Gesetze (Norimberských zákonů) z roku 1935. Zákon zakazoval Židům se ženit, mít pohlavní styk s čistokrevnou árijkou a počít potomka. Ve snaze nalézt efektivní cestu, jak zabránit rozšiřování židovské populace, byly prováděny pokusy se sterilizací osob.

Mužské genitálie byly vystavovány vysokým dávkám radiace. Ženám do dělohy vstřikovali nacističtí lékaři žíraviny. Profesor dr. Hermann Stieve z berlínské univerzity studoval jaký má psychický stres vliv na menstruační cyklus. Zkoumané ženě sdělil, že bude popravena a poté nějakou dobu sledoval vliv takovéhoto strašného sdělení na pravidelnost její menstruace. Po její smrti jí vyjmul pánevní orgány a studoval na nich patologické změny. V Buchenwaldu existoval blok 46 obehnaný dvěma řadami ostnatého drátu. Hledaly se zde vakcíny proti tyfu, prováděly se zkoušky účinnosti jedů a stanovovaly nejlepší postupy pro léčbu popálenin. Podle soudní zapisovatelky z Norimberského procesu Vivien Spitzové byla vězňům rozřezávána kůže a do ní nanášeny baktérie z nakažené blechy.

Kniha Nacističtí lékaři významného newyorského profesora psychiatrie a psychologie Roberta Jay Liftona je záznamem jejich hrůzných zločinů. Najdete v ní fakta a data vycházející z rozhovorů s těmito lékaři a jejich oběťmi. 

Vězeň Eugen Kogon, který pracoval na bloku 46 jako písař, uvedl, že laboratoří prošlo okolo 46 000 vězňů. Nacisté zde pracovali s lidmi hůře než s pokusnými morčaty, neustále přenášeli nemoc z nakaženého člověka na zdravého. Obdobně se testovala žlutá zimnice, úplavice nebo cholera. V laboratoři se rovněž hledalo sérum proti gangréně, bakteriální infekci, která se dostane do zraněného orgánu na bojišti. Při testování masti na popáleniny se na sovětských válečných zajatcích používal fosfor vyjmutý z anglických nevybuchlých leteckých bomb. Křik Rusů při prováděných zkouškách se rozléhal po celém táboře. Vybraným vězňům lékaři podávali tajně jed nebo je prostě střelili kulkou a pozorovali jak umírají. Údajně bylo na buchenwaldské patologii zakonzervováno více než 30 000 lidských orgánů z testovaných vězňů.

Experimentovalo se s léčbou homosexuality, kastrací či injekcemi se syntetickými hormony. Jeden z milenců Ilse Kochové, manželky prvního velitele tábora Buchenwald, Dr. Wagner měl zadání zjistit, zda tetované osoby vykazují kvůli svému tetování kriminální sklony a stahoval z nich kůži pro výzkumné účely. Kuriózním doktorem se stal vězeň Katzen-Ellenbogen, přední americký odborník na eugeniku. Žil v Německu a pro svůj židovský původ skončil v Buchenwaldu. Na dozorcích SS aplikoval na jejich žádost hypnózu, protože většina z nich trpěla nespavostí a přeludy, ve kterých hráli hlavní role jejich oběti. Strašným pokusům se věnovali další nacističtí lékaři, třeba Handloser, Schiedlausky, Mrugowsky, Rose, Eisele a mnozí další. Řada z nich dostala oprátku nebo doživotí při Norimberském procesu a řada z nich spravedlnosti vyklouzla. Určitě jen té lidské, protože málokteré konání je tak odporné.

Příště: Koncentrák Buchenwald XIV: Otrocká práce vynáší

Psáno pro iDNES.cz v roce 2018

Autor není historik. Možné chyby nebo nepřesnosti nebyly způsobeny úmyslně, ale neznalostí, neobratností nebo chybami ve zdrojích. Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, napište svůj názor prosím do diskuze.

Předchozí články série najdete na Blogosféře nebo iDNES.cz:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

Koncentrák Buchenwald IV: Čarodějnice Ilse Kochová

Koncentrák Buchenwald V: Vězněm v dobré společnosti

Koncentrák Buchenwald VI: Milující vrazi z SS

Koncentrák Buchenwald VII: Transporty utrpení

Koncentrák Buchenwald VIII: Přijmout a zlomit

Koncentrák Buchenwald IX: Místo ponížení

Koncentrák Buchenwald X: Mučení

Koncentrák Buchenwald XI: Heftlink

Koncentrák Buchenwald XII: Každému co jeho jest

Americký historik Flint Whitlock a jeho knihy:

Buchenwald: Peklo na kopečku, rok vydání 2013

Buchenwaldské bestie: Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, rok vydání 2015

Přežil jsem Buchenwald: Moje osobní cesta peklem, rok vydání 2016

V drápech bestie, rok vydání 2010, autor Jan Hajšman, český novinář a vězeň

Wikipedie, otevřená encyklopedie

Muzeum koncentračních táborů Buchenwald a Mittelbau-Dora

https://www.buchenwald.de/en/171/

Fotografie a videa:

Wikimedia Commons, Wikipedie, otevřená encyklopedie, YouTube.cz, není-li uveden jiný zdroj nebo odkaz

Náhledový obrázek:

Pixabay.com

Subscribe
Upozornit na
guest

1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
6 měsíců před

Zdravím Vás, Honzo. Před cca 5 lety jsem přednášel na toto téma přednášku na kongresu s názvem Temné stíny medicíny. Poukazoval jsem na to, že cca 900 předních profesorů, docentů a koryfejů medicíny se přihlásilo k nacismu a k tomu, že provádět pokusy na „méněcenných“ lidech a rasách je vlastně v pořádku. A že nikdo z nás není zcela imunní vůči zlu, které ho může na kluzkém svahu potkat. Že píchnout poprvé smrtící injekci je těžké, u desáté je to rutina. Dnes se to tak trochu vrací. Třeba belgičtí lékaři už chtějí rozhodovat o smrti postižených v tom případě, že… Číst vice »

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial