Islám nebo fanatismus?
Islámský radikál zabil v Bruselu dva fotbalové fanoušky. A to jen proto, že byli Švédy.
Ve Švédsku se totiž pálí korán. Můžeme si o této formě protestu proti něčemu myslet cokoliv, ale není to nic jiného, než vyjádření svého názoru v rámci svobody slova. V tradiční demokracii, by nějaký věřící muslim, pokud by se tímto činem cítil poškozen nebo zostuzen, onu osobu zažaloval a o celé záležitosti by rozhodl soud. Někteří věřící muslimové ale zjevně netuší, co je to tradiční demokracie.
Můžeme si stokrát namlouvat, že je to jen radikál, že to nemá s náboženstvím zvaným islám nic společného, že je to jen malá výjimka a podobné fráze, které slyšíme již roky. Ale nevím o křesťanech, budhistech, či jiných věřících, kteří by kvůli podobné záležitosti vraždili lidi jiného vyznání. A nedokážu si představit, že by nějaký křesťan vraždil na potkání třeba Maďary, protože někdo u nich veřejně spálil bibli.
Ve Švédsku to po vytvoření opravdových vyčleněných lokalit (ne takový slabý čajíček jako u nás) přes vzrůst kriminality a vznik no-go zón, kam radši nechodí ani policie, dotáhli tak daleko, že se lidé už nebudou cítit v zahraničí bezpečni jen proto, že jsou ze Švédska. Gratuluji k úspěšné imigrační vstřícnosti!
Ale vraťme se k počátku. Pokud nějaká víra dokáže své přívržence zfanatizovat až ke skutkům, které se dějí ve světě dost pravidelně, pak mi nezbývá nic jiného, než pálení koránu schválit.
Tomáš Halík kdysi prohlásil, že ti, co to dělají, nevyznávají B.ha, ale jeho karikaturu. Oni se bojí. Bojí se, že by jejich víra mohla být zpochybněna, útočí na ty, kteří nalézají v jejich „víře“ chyby a rozpory. Je snažší někoho zabít, než s ním diskutovat. Někde jsem četl, že palestinští Arabové nejsou Hamás. Pochopil bych to v jistém smyslu u těch v Gaze (i náš národ pochodoval „spontánně“ pod tribunami papalášů a oslavoval komunismus). Ale v jiných zemích, kde žijí tito jedinci v demokracii a nic z toho nemusí, pálí na ulicích auta a veřejně podporují ty zhovadilce z Hamásu.… Číst vice »