Chci vyrazit flákače aneb odporný rajchlovský sobec
Známý vlastní firmu, v níž se pracuje v nepřetržitém provozu. Jednou mu jakýsi dezolát a odporný sobec odmítl nastoupit v sobotu na mimořádnou směnu. Vyrazil jej na hodinu a má problémy.
Pro mne hodně nepředstavitelné jednání. Známého firma jede v nepřetržitém provozu na směny, denní, noční, soboty, neděle, svátky. Tak to holt chodí. A stala se taková klasická věc, která se v takové práci přihodí. Jeden pracovník onemocněl, a tak známý jinému nařídil mimořádnou víkendovou denní směnu. Dotyčný to ignoroval, že prý musí jet na demonstraci proti vládě. Takže práci nechal být a vyrazil za Rajchlem na Václavák. Pro mne odporné, takto se chová akorát spodina. A taková lůza nadává na vládu, že nic nedělá. I když u rajchlovců nemůže nic překvapit.
Kdysi jsem dělal u dráhy a jednou mně ve čtyři odpoledne volal domů náčelník, co prý dělám. Já, že teď nic, ale večer chci jít na pivo. On na to, „víš Laďa stříkal vinohrady a něco si stříkl do očí. Nemůže přijít na noční. A ty jsi jediný, kdo může jít místo něj.“ Radost jsem z toho samozřejmě neměl, ale místo do hospody vyrazil do práce. Takové věci se holt stávají. Mně by vůbec nenapadlo, že bych odmítl. To já bral v takových případech jako povinnost. I mně se stalo, že jsem chtěl jet v sobotu do Prahy na akci, ale místo toho musel do práce. Tento přístup považuji za odporné hnusné sobectví a takové lidi nemám vůbec rád. Také jsem ovšem ve svém okolí zažil výpravčího, který když za ním přišli domů a požádali jej, aby šel do práce místo nemocného kolegy, tak si dal panáka, řekl, že pil alkohol a do práce tudíž nemůže. Takové bych nejradši vraždil.
Ten příběh má ovšem dvě roviny, lidskou a právní, lidská je jasná. Takhle se chová akorát odpad. Právní je horší. Z hlediska zákoníku práce sice zaměstnavatel nemůže nařídit práci přesčas bez souhlasu zaměstnance, jenomže jsou výjimky a jednu z nich známý právě využil. Mimořádnou pracovní směnu může pracovníkovi zaměstnavatel nařídit i bez jeho souhlasu v případě nepřetržitého provozu náhradou za zaměstnance, který se nedostavil nebo nemůže dostavit do práce.
Ovšem pokračování je zajímavé. Dotyčný dostal okamžitou výpověď pro obzvlášť hrubé porušení pracovních povinnosti, čili bez nároku na odstupné a podporu v nezaměstnanosti. Jenomže onen hnusák má drzost se ještě soudit o neplatnost výpovědi, prý je tento způsob neadekvátní. Nevím, podle mne je neomluvená absence jasným důvodem pro okamžitý vyhazov. Takové jednání nelze tolerovat, jinak si podřízení začnou dělat, co chtějí a bude tady anarchie.
Váš známý to pravděpodobně nevyhraje. Naše zákony jsou většinou stavěné tak, aby si kromě soudců vydělali i advokáti.
Zatím zákony přejí podobným osobám, pro které není společný zájem o chod firmy důležitý. Pravděpodobně se najde něco, co Váš známý zanedbal nebo nevěděl (neznalost zákona neomlouvá – to nám říkali při rekvalifikaci).
Podle mých životních zkušeností se s dotyčným měl rozejít po zajištění náhrady, když zjistil „co je zač“.
Dokonce si myslím, že to lze až po „opakovaném porušení pracovní kázně“, kdy bylo jmenovanému písemně vytknuto jeho chování dříve.