Stížnost

Kdybych tuto stížnost podal oficiálním způsobem, nebylo by to co platné, dočkal bych se leda tak výsměchu. Proto volím cestu zveřejnění na blogu, i když vím, že nepovede k nápravě neúnosné situace, ale aspoň se o tom lidé dozvědí.

Oč jde? O to, že se o mě Santíka (na obrázku ten zrzavý) a o mou sestru Rózku (ta vedle mě) naše lidské služebnictvo nestará tak, jak by mělo a jak bychom si plným právem zasloužili. Celé to shrnu do několika stručných a přehledných bodů.

1. Jídlo

Dávají nám najíst, jenom když oni chtějí a pouze to, co nám sami vyberou. Navíc musíme jíst potupně na zemi, nedovolí nám stolovat tak, jak se na dobře vychovaného tvora sluší a patří. Pokud se chceme prosbami domoct jídla, na kterém si pochutnávají oni, tak nás ignorují, pokud tak chceme učinit silou, tak nás zahánějí. Výsměchem vůči důstojnosti nás obou budiž následující obrázek, když už se nakrásně dostaneme na jídelní stůl, zbydou na nás akorát prázdné talíře. A to už ani nemluvím o tom, že i od nich nás obvykle vzápětí vyženou pryč.

2. Odpočinek

Součástí správné péče o kočku je samozřejmě to, že jí sloužící umožní kdykoli odpočívat a spát ve své posteli. Tedy přesněji řečeno dovolí jí rozvalit se na jakémkoli místě, nejlépe uprostřed a sám se stáhne stranou, aby kočce nepřekážel. Ne tak ti naši, ti nás nutí spát samotné na nějakých pochybných škrabadlech, a když náhodou chceme být spolu, tak musíme na nepříjemně tvrdý gauč, kde navíc ani nejsme pořádně vidět. Ostatně posuďte sami.

3. Nevděk

Navzdory všemu uvedenému se vůči svému služebnictvu chováme podle zásad dobré kočičí výchovy, mezi něž patří heslo „ty mi dáváš svoje žrádlo, já ti na oplátku dám ochutnat své jídlo.“ Několikrát jsme jim tudíž nabídli čerstvě ulovenou myš a myslíte si, že jsme se dočkali nějakého vděku? Che, ani náhodou, neráčili ani ochutnat a rovnou ji vyhodili. Zkusili jsme to tedy se žížalou a výsledkem byl jen vrchol jejich nevděku, prý si ji máme sníst sami.

Bylo by toho samozřejmě mnohem víc, ale věřím, že jste si z uvedených bodů dokázali udělat jasný obrázek o tom, v jak hrozných podmínkách se nacházíme. Z mé strany je to tedy vše a teď dám ještě prostor Rózce, aby se k celé záležitosti též vyjádřila a potvrdila má slova.

***

Nechci být vůči svému bratrovi neloajální, ve všech uvedených bodech má svým způsobem pravdu. Ale, a teď mi, Santíku, promiň, že vybočím z rámce tvé stížnosti a budu hovořit ve druhé osobě přímo k tobě, ale jinak bys mě asi nepochopil. Vážím si tě jako bratra, který nade mnou drží ochranou tlapku a pečuje o mě (viz obrázky u bodu 2), ale říkám ti otevřeně, že jsi trouba.

Dovedeš si vůbec představit, v jakých podmínkách žijou bezprizorní kočky, o které se nikdo nestará? Nedovedeš, viď? Já se tajně vloupala našemu komorníkovi do počítače, něco si o tom zjistila, tak mě chvilku poslouchej.

1. Jídlo

My dva, kteří máme čtyřiadvacet hodin denně sedm dní v týdnu k dispozici granule a k tomu dostáváme na přilepšenou i něco dalšího, si absolutně nemáme nač stěžovat. Nikdy v životě jsme nepoznali hlad, vůbec nevíme, co to slovo znamená. Hlad, na který v zimě mnohé bezprizorní kočky umírají, tedy pokud je nezabije nějaká nemoc nebo nepřítel. Ty šťastnější se dostanou do útulků, kde se jim dostane péče včetně toho jídla, o něž se však musí dělit s mnoha dalšími, které jsou na tom stejně.

2. Odpočinek

Bráško, ty se tady oháníš obrázky pohodlných pelíšků ve vyhřátém domově a stěžuješ si, že nesmíme ke služebnictvu do postele. Víš proč? Protože když tě tam občas zkusí pustit, tak jim lovíš pod peřinou nohy a zapomínáš zatáhnout drápky. Tak tam holt kvůli tobě nemůžeme oba dva a jsme odkázáni na pelíšky, o kterých se těm kočkám venku může leda tak zdát. Aby se jim jejich sen splnil, musejí mít obrovskou kliku, napřed se dostat do nějakého útulku a až je tam dají do pořádku, tak čekat, jestli si je někdo adoptuje. Radši ani nechtějme vědět, kolika z nich se to nepodaří.

3. Nevděk

Santíku, slyšel jsi někdy našeho komorníka, co říká při návratu z útulku nebo z umísťovací výstavy, když se tváříme, jako bychom padali hlady a opuštěností? Jestli ne, tak já ti jeho slova zopakuji: „Vy dva si tak máte co stěžovat, někdy vás budu muset vzít s sebou, abyste viděli, co taky dokáže znamenat kočičí život.“ Takže bráško, přeber si to, jak chceš a řekni mi, na čí straně si myslíš, že je nevděk, když ohrneš čumáček nad tou kapsičkou, kterou si od komorníka po jeho návratu z útulku vymňoukáš? Jestli někdo umí být vděčný, tak jsou to právě ty naše sestřenky z útulků.

***

Dvounožcova poznámka na závěr:

Nemohu s jistotou tvrdit, co vedlo Santíka a Rózku k tomu, aby napsali každý svůj text. Možná jen sehráli divadelní scénku, aby vám, milí čtenáři, trochu nezvyklým způsobem položili otázku, jestli tíhnete ke kočkám a jestli byste nechtěli nějaké potřebné otevřít své srdce a nabídnout svůj domov na následující umísťovací výstavě:

Subscribe
Upozornit na
guest

28 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jana Melišová
1 rok před

Nádherné mačiatka…

Tomáš Vodvářka
Admin
1 rok před

Honza je prostě kočkomil. Vím to už dávno. Vedle cestovatelské vášně má i tuhlectu. A umí o ní nejen krásně psát, ale i fotit. Doufám, že tohle jeho psaní, tahle stížnost zabere a aspoň jedna kočka se dostane tam,. kde jí bude dobře. A to díky Honzovi.

Jan Šik
1 rok před

Chci kocoura navenek, mám rád, když za mnou po zahradě někdo hopká a mňouká a klimbá se mnou na houpačce. Problém je, že kocouři jsou nevěrníci nevěrní a pokaždé mi po nějakém čase utečou. Přesto je mám radši, protože jsou trochu jednodušší než kočky, které jsou více vyčurané, hrají na city a manipulují. No, třeba jsem měl na tato zvířátka dosud smůlu, ale třeba takoví jsou. S muži a ženami je to stejné, nebo ne? 🙂 Krásný den Honzo

Jan Šik
1 rok před
Reply to  Jan Pražák

No, a s tím mám právě u koček problém…

Michaela Klímová
1 rok před
Reply to  Jan Pražák

Kočka je neskutečná škola svobodomyslnosti.
Dávat povely je jednoduché… 🙂

Filip Vracovský
Filip Vracovský
1 rok před

Honzo jako starej kočičák momentálně od koček odstřiženej děkuju….

Michaela Klímová
1 rok před

Nechtělo by to zase slepit…? 🙂

Filip Vracovský
Filip Vracovský
1 rok před

Je to těžký žiju a spokojeně posledních deset let s partnerkou, která má na ně těžkou alergii ….

Michaela Klímová
1 rok před

Tak to je jasné… 🙂

Jara Rankova
Jara Rankova
1 rok před
Reply to  Jan Pražák

Da se delat celkem dost, myslim pro lidi s alergiemi:
https://www.marthastewart.com/7795005/hypoallergenic-cat-breeds-low-allergy

Jara Rankova
Jara Rankova
1 rok před

Jsem dobrovolnik ve zdejsim utulku SPCA, minuly rok nas utulek dostal 60 kocek z domu, ktery na to nebyl pripraven a nebo upraven. Stara pani zrejme nestacila financne hned na zacatku sveho konani a zadny z tech tvorecku nebyl „zafixovany“. Prisla jsem tak k 10 mesicni kocici matce se dvema kotaty. Mela jsem je doma pres dva mesice, museli dostavat denne leky, pozdeji koupele a po dvou mesicich byli adoptovani. Ted mam zase pro zmenu pejska, ktereho nas utulek dostal z USA (pokud se dozvime, ze by zvire melo byt utraceno) pred vanocemi, meli jsme trochu snehovou kalamitu a udajne… Číst vice »

Last edited 1 rok před by Jara Rankova
Filip Vracovský
Filip Vracovský
1 rok před
Reply to  Jara Rankova

Držím palce, to je skvělá činnost z Vaší strany….

Jara Rankova
Jara Rankova
1 rok před

Casto je to odmena, oci a doufani, ze snad tohle uz bude konecny domov, ale na trvalo uz mam tlusteho kocoura a pokud prodam dum, tak spousta apatmentu nebere zviratka a nebo jen jedno, takze vlastne pomaham pokud je utulek preplneny a mam tak sanci jim rici, jak rychle je pejsek adoptovatelny.
Cetla jsem na iDnes reakci na Vas prima blog a zasla jsem kolik nenavistnych nebo zdejsim svatym muzem nepochopeny – prispevku plnych nenavisti a zarlivosti, nesmite se podle „Svataka“ potrcalkovat.

Filip Vracovský
Filip Vracovský
1 rok před
Reply to  Jan Pražák

Zatím Honzo jen na dálku a na návštěvách 🙂

Jara Rankova
Jara Rankova
1 rok před

Jsou i kocky bez chlupu a maji krasne xichtiky s velkyma usima.

Michaela Klímová
1 rok před

Respekt za pomoc kočkám! ♥

Adéla Vodvářková
Admin
1 rok před

😍 Děkujeme za podání stížnosti, rádi zprocesujeme!
S manželem se bohužel staráme o hned několik „velmi vděčných“ koček, ale děkuju Vám za tuhle iniciativu a přeju, ať je výstava úspěšná.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial