Když na vodopády, tak do Jeseníků.

Zkusím do společensko-politických témat vnést trochu osvěžení, to chladná voda umí, ale zrovna tak je to živel nevyzpytatelně divoký, a také základ života, protože se z ní vyrábí pivo.

Když se jede do hor, a zvláště na vodopády, je třeba disciplína a dochvilnost. Kdo si nestihnul píchnout do osmi,

nenastoupil v Ústí nad Orlicí a následně nevystoupil v Hanušovicích.

Železnici jsme si pak jako společníka

ještě pár kilometrů ponechali.

Ale hned za indiánskou vesnicí Apačů, kterým velí Vinnetou, což je třaskavé téma, nás cesta odvedla do lesa směr

kaskády Prudkého potoka. Ze začátku

se cesta odvíjela jako romantický výjezd,

ani první dotyk s vodou nebyla žádná tragédie, ale

potom a

zčista jasna,

šly už tlustý do tenkejch.

A to nemluvím o místech,

kterým bylo třeba se vyhnout úplně.

Panoramata se postupně otvírala, ale furt to bylo do kopce.

Až teprve úplně nejvíc nahoře se otevřela úplně.

Na řadě byl logicky sjezd, ale jakej. Pedály mám od té doby obroušený. Tato místo nese název zatáčka smrti. Svého času ji prý neubrzdila Vétřieska s několika lesními dělníky v kabině a na korbě a sráz dolu byl pro všechny tragický.

Než se opět vydáme nahoru, trochu horského kvítí neškodí. Na skalkách u baráku ho rozhodně neočucháte.

Valíme dál, kolem obydlí prostých horalů,

pozvolna zase do kopce,

postupně přihořívalo,

jestli se dá tento termín u vody použít.

a taky hučelo.

Abych pro samou vodu nezapomněl na les. Pro borůvkové turisty je zde přímo zaslíbený,

což následně přináší báječné výsledky.

Z terasy chaty Paprsek

je báječný výhled do všude

a ke kapličce svatého Vojtěcha se dá bez námahy v pohodě dojít, pač je hned vedle.

Tam vzadu za vzorně zelenou loukou se skrývá Branná,

kde putování vyšperkuju přespáním na hradě Kolštejn.

Nádvoří tu mají na mejdany, kulturu a srazy motorkářů jako stvořené.

Výhled na kostelní sestavu v Branné byl z hradního pokoje famózní,

a když se vrátím k vodě, stejně tak večerní hygiena.

Zespodu vypadá panoramato takto.

Ke kostelu je cesta prudce schodová a částečně zadrátovaná a

má kouzelná zákoutí.

Ale to hospoda taky.

Tak zase dolu, abychom mohli opět nahoru,

tentokrát k Rešovským vodopádům.

aneb balada o stromu.

v Šumperku zpět do civilizace pokecat se známou životem protřelou postavičkou, která je s pořádkem ruka v ruce a

pak už jen zastávka v Moravské Třebové a

hajdy domů a do betle.

Loading

Subscribe
Upozornit na
guest

8 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Hana Rybnická
Hana Rybnická
1 rok před

Ta fotka s těmi borůvkvými knedlíky není fér.

Hovoříte o městu, které je po staletí nazývalo Goldenstein? –

Jan Šik
1 rok před

Miluji Jeseníky, vodopády a kynuté kule, jak se u nás říká, s čímkoliv, hlavně s mákem. Děkuji!!! Hezký den

Ivan Marek
Ivan Marek
1 rok před

Nádhera pane Šišo, velké poděkování.

MUDr. Tomáš Vodvářka
Admin

Moc pěkné putování, Jaromíre…..

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial