Chválím, podporuji, vyzdvihuji, jásám, juchám, chlácholím a konejším

A také oceňuji, hádejte co? No přeci náš kurz tvůrčího psaní, v němž se pod vedením spisovatelky Renaty Šindelářové učíme používat třeba vícero synonym. Dnes jsme obepisovali neutrální slůvko říci, které se dá vyjádřit i slovy oznámit, sdělit, vyslovit, vyprávět, líčit, dodat, ozvat se, citovat, přetlumočit, vyřknout, konstatovat či referovat… a když si vybereme negativní emoční zabarvení, tak tu máme: postěžovat si, zanadávat, křičet, řvát, láteřit, hartusit, zavrčet, rozkázat, zaječet, procedit mezi zuby, odseknout, štěknout, zabručet, chvástat se či pištět… čeština je jazyk bohatý, no schválně, jestlipak vymyslíte nějaká další synonyma?

Chválím teď Renatu, že vymýšlí tvůrčí úkoly, kde si rozvíjíme nejen slovní zásobu a dáváme křídla své fantazii, navíc se totiž u toho i pořádně nasmějeme, a to potřebuju. Legraci mám totiž nejradši. A čemu že se to směje skupinka tvořivých žen, která se vytvoří na takovém kurzu? Jsou to hlavně historky o mužích a ženách, které jsme buď už prožily nebo někde odpozorovaly. A teď je vkládáme do příběhů, které nám vznikají pod rukama.

Můj dnešní příběh měl erotické zabarvení, protože jsem si jako kartu z pomyslného tarotového balíčku vytáhla obrázek svůdné ženy a charismatického muže, podobného věku, hodili se k sobě. Tak jsem rozehrála milostný příběh, šlo tedy o procvičování dialogů, a lekce to byla velmi zábavná. Kolegyně pak vyprávěly své příběhy, některé z nich vznikly i společným rozvíjením situací, které se mohou stát.

Jsme dobrá parta, my pisatelky, které sem přivedly důvody všelijaké. Ať již rozepsané romány či sbírky povídek, které bychom rády dokončily, či sepisování pamětí či imaginativních snů. A jak už to tak bývá, tak právě ženy přijdou na takový sebevzdělávací kurz, kde se učí se a zdokonalují se v nějaké dovednosti. Ne že by snad muži byli líní… 🙂

Uvažuji i prakticky, nácvik kreativního psaní by mi mohl pomoci také při tvorbě úkolů do školy, občas je to totiž esej na určité téma nebo teď z dějepisu hledáme rozdíly v popisu dějinných událostí, jak je představuje/prezentuje/nabízí (vida, další synonymum pro slovo říká, i když tady jde o obrazové sdělení ve videu, takže jistá nuance) určité umělecké ztvárnění, a jaká je skutečná realita, popsaná v učebnicích. Ony se tedy i ty učebnice mohou mýlit, i když se říká:“ Co je psáno, to je dáno.“

Dáváme světu všelicos, my pisatelé blogů a nejrůznějších dalších literárních útvarů, a to je třeba mít na paměti. Rozlišovat, o čem píšu a proč. Co dávám čtenáři. Jaký to celé má smysl. I když to už zas asi příliš filozofuji, no jo, už tu mám další synonymum…

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články