Křídla

Včera jsem se náhodou dozvěděla, že mám křídla. Zřejmě je máme všichni, ani o tom nevíme.
Nejsou andělská. Nesou nás vzhůru k našim snům. Vynáší nás směrem nahoru, když přestáváme chápat pozemský svět, kdykoliv máme pocit, že našim slovům nikdo nerozumí a ten kulatý míč, po kterém chodíme se začal točit jiným směrem.

Křídla nás zvednou, když upadneme do kaluže poznání a umažeme se od bláta svého, nebo někoho jiného.Pomáhají nám, abychom uviděli svět v celém jeho rozsahu. Ne růžově, ani černě. Prostě barevně. Takový, jaký opravdu je. Když máš křídla, dokážeš pochopit spoustu věcí, protože je vidíš z výšky.

Neslouží k tomu, aby si byl výš, než ostatní..Naopak. Když se ve svém letu přiblížíš na své cestě samotnému Bohu a nahlédneš na chvíli do mraků, ticha a samoty, kde sídlí, jistě Tě vlídně přivítá a můžete si společně popovídat o lásce a o všech těch krásných věcech, které někteří lidé ještě neviděli, protože jejich křidélka jsou zatím slabá, aby k němu dolétla.

Když máš tak silné křídla a doletíš až tam, můžeš, ba co můžeš, přímo musíš, ostatním povyprávět o všem tom krásném, vznešeném, laskavém i ušlechtilém, co mohou ve svém životě prožít a kam až se dá dolétnout.

Jak ráda jsem létala a vedla rozhovory sama se sebou v té velké výšce, která poskytovala objetí, bezpečí a veliké poznání. Nejkrásnější na tom je, že jsem neměla ani tušení o svém letu. Myslela jsem, že to prožívají všichni lidé stejně.

Včera jsem se pod tíhou strachu, který se kolem mě rozprostřel, nedokázala zvednout z chodníku.Když jsem se rozhlédla kolem, kde bych našla nějaký patník, na kterém bych se odrazila, uviděla jsem pod stromem ležet dvě černá pírka.
Upadla z mých křídel a smutkem zčernala. Byla to pírka letu a bez nich se mi zřejmě létá špatně. Pečlivě jsem je uschovala v kapesníku a uložila do kabátu blízko srdce v domnění, že jim to třeba pomůže, slyšíce srdce ťukání.

Dnes v noci jsem si je dala pod polštář a už jsou šedá, zřejmě je krásný sen trochu vybělil.To je asi správná medicína, jak uzdravit svoje křídla.Stále věřit, snít a hlavně chtít vzlétnout, ať můžeš svými dobrodružnými výlety vzhůru, sebe i ostatní potěšit…..Určitě pak vypadlá pírka znova narostou.

Pak naber dech a vzhůru leť………….

Subscribe
Upozornit na
guest
10 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír T. Gottwald
Vladimír T. Gottwald(@vladimirgottwald)
1 měsíc před

Tak!
comment image
Všichni máme křídle, akorát někteří na ně už zapomněli. A pro pírka je pod polštářem to správné místo, abychom se mohli prolétnouti sníce.

Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

Určitě zbělají a dáte si je tam, kam patří. Moc hezky napsáno a ten obrázek je fajnový.

Jana Melišová
Jana Melišová(@janamelisova)
1 měsíc před

Ďakujem, Brigitka, je to krásne, nežné a snivé.

Sona Bulbeck
Sona Bulbeck(@sonabulbeck)
1 měsíc před

Dakujem,Brigitko,uz som skoro zabudla,ze tiez viem lietat…

Pavel Khail
Pavel Khail
1 měsíc před

Krásné! 🙂

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial