Odhalena pravá tvář Václava Havla

Teprve po pečlivém studiu některých badatelů nedávné historie, kteří publikují na blogu idnes a na Neviditelném psu jsem pochopil, že Václav Havel byl pravděpodobně největším zločincem moderní doby.

S nedávným výročím 17. listopadu se vynořila celá řada odvážných teorií, od primitivních až po mnohdy vysoce sofistikované, v nichž hlavní roli Lucifera a ultrapadoucha hraje Václav Havel a suita jeho nohsledů zvaných buď havloidi nebo pravdoláskaři.  Václav Havel se dle svodky oněch článků narodil jako roztomilé princátko v rodině buržoazní třídy, která byla podezřelá již tím, že byla bohatá. Jistě jen z rafinovaného záměru zmást své životopisce odmítl nastoupit na vybranou střední školu a pracoval jako chemický laborant, stejný postup zvolil i v rámci svých vysokoškolských studií, kde tajně odmítl přijetí na AMU.

Aby ještě více zmátl své okolí, začal psát hry, kterým nikdo nerozuměl. Tedy, přesnějí řečeno, u nás jsme věděli, že jsou to jen bláboly, jinak ve světě to nepoznali, dost mu je hráli a dokonce za ně dostával i ceny. To vše jen proto, že si připravoval předpolí na období normalizace, kdy se tu a tam nechával zatýkat Státní bezpečností a podstatnou část svého života trávil v trutnovském pivovaru nebo ve věznici. Znalci historie vědí, že šlo o fešácký kriminál, kde vězni hráli karty a dostávali balíčky. Aby se ještě více zviditelnil, dostal ve vězení zápal plic, což však – nutno připustit – krapet přehnal a málem umřel. No, co bychom chtěli od dramatika, že.

Svůj spisek, nazvaný Charta 77, sepsal jen proto, aby ukojil své ego, vydráždil jistého Gustava a přivedl do maléru zhruba 250 signatářů, kteří se už při podpisu masochisticky těšili, jak zase dostanou pendrekem po zádech. Filosof Jan Patočka se u výslechu na StB tak bavil, že z té legrace dostal infarkt a umřel.

Zdá se, že už ve vězení v Heřmanicích, kde neměl v podstatě nic na práci, začal spřádat tajné plány na převzetí moci. Jako přípravu sepsal v lednu 1989 Několik vět, kde nastínil budoucnost našeho státu. Ještě vládnoucí komunistická špička se po přečtení tohoto elaborátu vyděsila natolik, že i pověstný rétor Milouš v Červeném Hrádku mluvil tak trochu z cesty. Poté za Václavem Havlem přijela vybraná rudá mise a při tajných jednáních dohodla předání vlády. Aby neztratila glanc, nechala ještě jako svůj poslední mocenský výron zmlátit pár uřvaných studentů na Národní třídě, což ovšem bylo jako, protože, jak ví třeba i současná hlava státu, nešlo o masakr, ale selanku strejců v modrých uniformách komunistického schutzstaffel spolu s vyděšeným Ondráčkem. Jak ví i předchozí hlava státu, vše se hroutilo samo a studenti byli jen folklórním doplňkem dohodnutého předání moci.

Pak se nechal zvolit presidentem a odstavil tak od vesla reinkarnovaného Sašu, který s pláčem přijal zprávu, že on presidentem nebude, zatímco ten reformní komouš ano. Veškeré další púsobení Václava Havla v následných letech bylo zaměřeno na získání co největšího osobního majetku, rozprodej republiky nadnárodním korporacím a ožebračení českého národa. Lid, který byl v době komunismu neuvěřitelně bohatý, postupně zchudnul až na dnešní úroveň, takže všechny ty natřískané supermarkety zbožím a lidmi jsou jen Poťomkinovy vesnice.

Znalci rovněž vědí vše o bakchanáliích na Hradě a mezi lidem koluje Havlova propouštěcí zpráva z protialkoholní léčebny. Jeho zahraniční cesty a setkání s mnoha významnými lidmi jen dokreslují jeho mazanost, s níž se dokázal vlichotit takovým nýmandům, jako presidentům velmocí, králům a lidem duchovního zaměření. Nikdo z nich totiž nepoznal tu pravou Havlovu baziliščí povahu. Jak dnes víme, naši opravdoví přítelé jsou ti, co vládnou východním despociím, kde panuje pořádek a nikoli neskutečný západní bordel.

Děkuji touto cestou všem blogerům a publicistům, kteří mi konečně otevřeli oči a dokázali, že jsem po celou tu dobu měl před nimi jakousi mlhu, přes níž jsem nedokázal vidět tak jasně jako oni.

Subscribe
Upozornit na
guest
29 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Hana Rybnická
Hana Rybnická
6 dní před

Pane autore,nejen někdy, ale skoro vždycky jen žasnu nad Vaší schopností vyjádřit podstatné, někdy s nemalou částí humoru a ironie. Prezident Havel byl to nejlepší, čeho se CZ doposud dostalo.. Chapeau.

Hana Rybnická
Hana Rybnická
6 dní před

Bohužel jsem Váš blog našla až teprve před krátkou dobou. Nevím co jsou to za lidé na NP .

Alejandro Azamedo
9 dní před

Skvěle napsáno, opravdu jsem se pobavil 🤣.

Soňa Bulbeck
10 dní před

Skvelý text, Tome, keby ho naozaj pochopili tí, ktorí by mali…vďaka…

Radomira Kielbergerova
10 dní před

Musím říct, že když vidím herce Dvořáka…co ho ztvárnil…mám pocit milé reinkarnace…a se zkrátka na něj ráda v divadle či televizi dívám…:)♡

Lubomír Stejskal
10 dní před

Připojuji se s velkým poděkováním a uznáním za – slovy pana Mikšíka – brilantní text.

Jiří Mikšík
Jiří Mikšík
11 dní před

Brilantní!

Radka Kielbergerová
11 dní před

:))tak každý ví, že ho miluju, velice pokorně se vpíjím do jeho textů a velice se trápím a zuřím, když mám vstřebávat tyhle všechny kraviny. Dotyční přicházívají s nadmutými hrudními košíčky s tikem v oku ve stylu, přátelé, a hádejte, jak to bylo? Já to vím, já to vysvětlím – zkrátka něco jen a jen pro vás odtajním.
U toho, jak se bohatství lidí z dob komunismu ztenčilo, jsem se pobavila moc.))))
krásné čtení, díky za něj, Tomáši:)

Jara Rank
Jara Rank
10 dní před

Nemohu jinak, nez se hodit pod Radku. Diky rodicum jsem jiz od roku 68 venku a nikdy jsem toho nelitovala, vzdy mne pri kazde navsteve tesilo, kdyz se neco zlepsilo – a dluzno rici, ze toho bylo hodne. Ne v obchodech, ale v lidskych dusich a povahach, to bylo vzdy to dulezite a ty nemoci dusi se objevuji i u nasincu zijicich venku.Moc vam, moc memu lidu – Jeezes to zni, jako bych vsem davala absolution, ale jsem Ceskou a vzdy ji zustanu – i v Kanade a mym pratelum to nevadi, naopak.

Radomira Kielbergerova
10 dní před
Reply to  Jara Rank

Jaro…moc zdravím a děkuju Ti♡

Radomira Kielbergerova
10 dní před

Ať rodina odpustí…políbení a obejmutí…Tome…jsem šťastná být ve společnosti, která jako já cítí zvláštní štěstí se s tsk9vým jako on v životě svém setkat…a o tom kamenu v hrdle u toho vědomí asi psát nemusím…

Miloš F. Pechar
11 dní před

Děkuji, překrásné! Dovoluji si sdílet na FB.

Tomáš Flaška
12 dní před

Moc pěkné. A ta ironie je určitě lepší než nějaké opakování faktů. Pana Václava Vlka už delší dobu nečtu. Pro mě jsou jeho názory naprosto scestné.

Jiří Skalský
Jiří Skalský
11 dní před

Moc pěkně napsané a okomentované.

Michaela Klímová
12 dní před

Velké díky za postřeh a hlas, kterého je poslední dobou zapotřebí!
Doplním ještě výčitku z mého okolí, že svým úmrtím zkazil celému národu Vánoce.

Michaela Klímová
11 dní před

A v TV zrušili pohádku.

Vladimír T. Gottwald
12 dní před

Sarkasmus je vhodná zbraň, pokud je užit vůči těm, jejichž postoje hyperbolicky zesměšňuje. Takový nejsem, protože si Václava Havla z různých důvodů vážím (ač u něho zaznamenávám některá negativa či chyby).
Ovšem pitomosti, které sarkasticky karikuješ, se mne netýkají, tak jsem se jen trochu pobavil tím, že místy je to vtipné.
comment image

Vladimír T. Gottwald
12 dní před

Pak ovšem, jestli pan Vlk bedlivě sleduje Tvoje texty na Blogosféře, pak je sarkasmus namístě.
comment image


Kateřina Holbeinová
Kateřina Holbeinová
11 dní před

Moc děkuji za skvělý článek 👏 🤞

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial