Konec bince na mém pracovním stole?

Uvedla jsem v soulad polovinu mého pracovního stolu, tu levou s fochy, kam lze přehledně vytřídit důležité papíry, ke kterým se vracím, ať již z důvodů praktických, tak i nostalgických.

Hned na vršku je teď lejstro v žlutých deskách, že mě vzali na UJEP, obsahuje totiž důležité číslo, kterým se budu elektronicky přihlašovat, abych se o studiu dozvěděla více. Pod žlutými deskami je teď vytištěný základ mé knihy o divochovi, kde je ještě několik pasáží k dotvoření, kdy jsem váhala, jak dané téma podat, či zda vůbec zařadit. O „divochovi“ jsem i včera napsala do regionálního tisku, jak vzpomíná na události 21. srpna 1968, to tu pořádně řádil, dokonce i podpálil obrněný vůz a proto zdrhnul do světa. Aby se pak po letech vrátil a lízal si tu rány.

Další přihrádka je rovněž pracovní a její obsah je řekněme tajný, příležitostně pracuju na něčem dalším, když se ozve zadavatel.

A pak už je tu nostalgická přihrádka. Ta obsahuje výstřižky z novin i koncepty, kdy jsem psala medailony o lidech z Chomutovska a zažila u toho velmi milá setkání… to si hýčkám v srdci. Doplněno různými diáři. Volné listy papíru s všelijakými poznámkami jsou už roztrhané a v tašce na tříděný odpad umístěné, protože jak rukou psanou poznámku nepotřebuješ déle než půl roku, tak je to pasé. Smeteny jsou i drobky ze snídaní a svačin, zůstávají rozložené noviny z Marienbergu, o turistických zajímavostech, na těchto novinách občas umisťuju kameny, když je fixuji lakem, nebo tu i maluju. To se pak kompjůtr uvelebí v jiné části našeho obýváku, a to většinou na gauči.

Zůstává pravá polovina stolu, kde se kupí časopisy jako je Reflex a Klášterecké noviny, do toho historické fotky z Orasína, rozdělaný balíček piškotů, všelijaké tužky a štětce. Vzácnou relikvií zůstávají rozlepené obálky od dvou spisovatelů, kteří mi poslali svou knihu, když jsme spolu svého času korespondovali. Vlastně byli tři a vemi mě to potěšilo. Na obálkách je soukromá adresa k nim domů, tu uchovávám. No a pak nějaké ty kabely, ty mě dráždí tou ledabylostí, jak se vinou směrem ke sluchátkům, které většinou nepoužívám, a k čemu jsou tu ty baterky? A krejčovský metr? To chce ještě protřídit, i použitý respirátor, no fuj.

Jako ilustrační foto tentokrát použiji fotku dva roky starou, kdy to bylo úhlednější, ještě tu nebylo žluté lejstro, jen ty diáře, fotky a knihy. V té úhlednější části. A jak to máte vy, milí přátelé?

Taky tu mám jeden vzácný kámen pro štěstí…

 

Subscribe
Upozornit na
guest
7 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Vladimír T. Gottwald
1 měsíc před

Fotku Vám neposkytnu, Vlasto, stejně byste mi nevěřila a domnívala se, že jsem omylem přiložil snímek z nejzanedbanějšího kouta netříděné skládky.
comment image

Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

Gratuluji. Já mám na svém pracovním stole takový binec, že raději tu fotku nezveřejním.

Soňa Bulbeck
1 měsíc před

No, Vlasto, ste mi dala…ja mám na stole poriadok..tak čo so mnou?

Vladimír T. Gottwald
1 měsíc před

Nevěřte pomluvám! I já jsem ve znamení Panny, ba dokonce přesně v polovině znamení (jako panenka Maria).
comment image

Soňa Bulbeck
30 dní před

Nie som, som Blíženec a ešte k tomu posledný…

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial