Židovský humor XXXIX

Neuč se smát, aniž bys plakal, zní jedno hebrejské přísloví. Tak snad jen příspěvek k právě řečenému.

Kohn je u soudu a po 8-hodinovém soudním procesu přiznává vinu. Soudce se ptá: „Proč jste nepřiznal vinu dříve a neušetřil soudu čas?“ Kohn odpovídá: „Dokud jsem neslyšel všechny důkazy, myslel jsem, že jsem nevinný!“

Rifka a Beckie mluví o svých dětech. Rifka se zeptá Beckie jak se má její dcera. Beckie odpoví:
„Nu, teď nic moc, právě se rozvedla se svým manželem, je to doktor.“
„To je mi moc líto“, odpoví Rifka.
Beckie pokračuje: „Ano, je to smutné. Její první manžel, se kterým se rozvedla před třemi lety, byl zubař. Ale teď už je to zase v pořádku, chodí s hezkým právníkem. „
„Zubař, doktor a právník. Oj vej, tolik naches od jediné dcery!“, povzdechne si Rifka
(pozn. : naches je radost v jidiš)

Umře starej Kauders, v městečku známý jako velký šizuňk a zloděj, o kterém nikdo nemůže říct nic dobrého. Jenže dokud o mrtvém někdo neřekne něco dobrého, nemůžou ho pohřbít.
Třetího dne to konečně rabína Rabinoviče napadne:
„Veliký ganef a šizuňk byl Kauders, to jo. Ale zanechal po sobe tři syny, co jsou snad ještě horší než von, Adon budiž pochválen.“

Kdysi v jednom z východoevropských štetlů vedl místní rabín rozhovor s chudým rolníkem o víře a o tom, že i těžké finanční časy pocházejí od Ha šem.
„Zeptám se jich,rebbe, kdyby měli koně a kdyby bylo třeba, odevzdali by ho Ha šem?“ položil otázku rabín.
„Ano,“ odpověděl rolník.
„A kdyby měli krávu?“
„Zajisté.“
„A kozu?“
„Samozřejmě.“
„A povoz?“
„Rebe, to od nich není fér!“ protestoval rolník. „Vždyť vědí, že povoz mám!“

Benny slavil třetí narozeniny. Párty byla v plném proudu a došlo na dárky. V balíčku od babičky Fredy objevil vodní pistoli. Okamžitě se rozběhl k nejbližšímu umyvadlu, aby ji vyzkoušel.
Jeho matka už tak nadšená nebyla. Nechápavě se podívala na vlastní matku:
„Mami, ty si už nepamatuješ, jak jsme, jako děti, vyváděli s vodními pistolemi? Úplně jsi z nás šílela!“
„Ale samozřejmě, že si pamatuji,“ usmála se Freda.

„Pane doktore, je nutné očkovat každé dítě?“ ptala se paní Roubíčková doktora Kohna.
„Určitě ne. Pouze to, které si chcete nechat.

Na pláži v Tel Avivu mluví plavčík megafonu:
„Chlapče, krásný a skvělý… Pýcho tvé matky! Slez z té stříšky, blbečku malý, než si zlomíš vaz a tvoje matka mě a městskou radu zažaluje!!!“

Kohn je členem chevra kadiša (pohřebního bratrstva). Jednou jde taková typická řeč. „Já bych chtěl být pohřben vedle Alberta Einsteina“, praví Mojše.
„To já bych chtěl ležet vedle Leonarda Bernsteina“, nechá se slyšet Aharon.
Kohn na sobě cítí pohledy ostatních. „Já bych chtěl ležet vedle Barbary Streisandové,“
Ostatní se rozchechtají: „Voni jsou fakt chóchem, Kohn. Vždy Barbara Sterisandová ještě žije.“
Kohn na to: „No právě.“

„Prý ses vdala, Cilko. Jak se vám žije?“
„Máme se dobře, akorát mám pořád pocit, že se Moše oženil líp, než já vdala…“

„Katzi, kdy jste začal pracovat v této firmě?“
„Když mi pohrozili, že mě propustí.“

„Takže, Horowitz, voni si ode mne chtěj půjčit sto tisíc. Ale jakou mi můžou dát záruku?“
„Slovo gentlemana, pane Kohn“.
„Tak to jo, tak mi ho přivedou.“

Jeden rabbi hostil své dva velevážené kolegy a jen tak tak stačil sledovat jejich učenou disputaci. Tu vášnivě souhlasil s jedním, za chvíli zase s nemenší jistotou s druhým. A sledovala to, jak jinak, i rebbecin. A byla z toho celá tumpachová, zavolala si ho a říká: „Takhle to, Mojše, nejde. Chvíli kejváš jednomu, že má pravdu, pak zase druhýmu, že má taky pravdu. Máš ty vůbec charakter? Oba přeci nemohou mít pravdu.“
Rabbi chvíli poslouchá, kroutí potom vous, přemýšlí a pak vece: „A víš, že máš taky pravdu?“

Tak shavua tov….

5 10 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
0 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial