Ach to ráno! (čtení do postele)

Slunce se snaží prorazit cestu žaluziemi. Na zdech a na stropě kreslí pravidelné kopie protislunečních clon. Za okny je vidět stín borovice ohýbající se ve větru. Ticho, teplo…

MILUJU, když ráno otevřu oči a dotknu se tvé dlaně volně položené na mém polštáři. Vstanu, opatrně a potichu, abych tě nevzbudila a odcházím do koupelny.

MILUJU, když se ráno probudím a rukou šmátrám na místě, kde jsi ještě před chvíli ležela ty. Vím to, tvoje místo je ještě teplé. Lovím rukou pod polštářem, kde ležela tvoje hlavinka. Válím se déle, než je nutné. Jistě mi dáváš čas se probrat. Čekáš na mě v koupelně, abych tě mohl předběhnout a s vyčištěným chrupem se mohl odebrat zpět do kutlochu.

MILUJU, když se vracíš z koupelny. Máš na sobě moje-tvoje triko… Jednou, když jsi ještě usínala sama v prázdné posteli, jsem ti slíbil, že ti pošlu tričko, abys mohla i v noci být se mnou. (Škoda, že jsem tehdy neviděl výraz ve tváři, když ti konečně pošta doručila očekávaný balíček.) Přicházíš a já k tobě natahuju ruku, nechám ji volně nataženou. Obkročmo mi na ní nasedneš a já ucítím tvoje chmýří.

MILUJU, když se vracím z koupelny. Vím, že budeš rozvalený v posteli, připravený jen na mě. Na sobě mám pouze to vytahané staré triko, které jsem na tobě jednou vyžebrala. (Po dlouhých měsících, v době, kdy už jsem to ani nečekala, zazvonil u dveří náš pošťák a podával mi balíček. Spěšně jsem přehlédla zpáteční adresu… Byl od tebe!!!) Nasedám si na tvoji ruku přesahující přes okraj postele.

MILUJU, když zajedu prsty do tvého spícího horka. Po ránu je to nejkrásnější, tvoje tělo ještě spí a já mám možnost rozehrávat tu hru od úplného začátku. Probouzet ho dotyky a polibky. Druhou rukou ti pod tričkem vyjedu až k prsům. Jsem vzrušený. Ráno je prostě ráno.

MILUJU, když mi vyhrnuješ tričko. Přisaješ se na moje tělo a polibky mne celou jíš. Takové ráno, to také není špatné. Vím, že budeš mít chuť a nemusím tě moc přemlouvat. Sundáváš mi oblečení a házíš ho daleko přes pokoj směrem k poličce, kde stojí nadržený Alois. Můj milovaný Alois, dřevěná figurka, dárek z mládí.

MILUJU, když ti svléknu spací kostým a hodím ho na hlavu toho odporného skřeta, krčícího se na poličce. Neomylně se trefím na jeho hlavu. Nemusí se na nás vždycky dívat. Nesnáším, jak ho něžně otíráš od prachu, jak mu jemně dáváš pusu na čelo.

MILUJU, když si k tobě kleknu na postel a ty mne od kolen silnými doteky hladíš až k pánvi. Palce uvnitř stehen a ostatní prsty pečlivě opisujou křivky mého zadku. Pak zatlačíš na půlky a já už nejsem ospalá. Ani moje tělo. Už jsme celkem probuzeni a chceme víc. Přisajeme se rty k sobě a naše vzrušení je na prasknutí.

MILUJU, když si lehneš na bříško a zvedneš pánev a já se do tebe zanořím. To horko je spalující. Musím zpomalit, ráno je to vždy rychlejší. Chci, aby sis to užila. Zasloužíš si, abych nechvátal. Vzdycháš. Jsi tak krásná.

MILUJU, když si před tebou lehnu na postel a ty do mne zezadu vstoupíš. To spojení je dokonalé. Jsem celá skryta pod tvým tělem. Když na mě naléháš a skoro mne zalehneš svou váhou, jsem nekonečně vzrušená. Náš rytmus je pravidelný. Sex po ránu má přece jen něco do sebe.

MILUJU, když jsi pode mnou schovaná. Máš to tak ráda. Jsi v bezpečí a vychutnáváš tu slast. Najednou se z vedlejšího pokoje ozve nepatrný hlásek. „Mami.“ JE KONEC! Vím to! Ve chvíli, kdy ti ten dětský hlásek dorazí k mozku, přestáváš být milenkou a stáváš se matkou. Bohužel. Najednou je všechno pryč! Zrychlím. Vím, že ty už si teď nic neužiješ, tak alespoň já. Rytmicky dodělávám dílo „zkázy“. Jsi smutná, vím to. Bohužel s tím nic nenadělám. Zůstanu na tobě ještě chvilku ležet. Moje ruce už se začínají klepat, ztrácí sílu. Nechce se mi z tebe slézt, vím, že jak se odvalím, ty mne líbneš na pusu a prstem mi sjedeš od bradavek k pupíku, a hned na to vstaneš. Nechci abys vstala, chci se tu s tebou válet až do oběda.

MILUJU, když jsme tak hluboce spojeni. Jsi tak něžný… Ten zvuk z vedlejšího pokoje je vždy jako bodnutí do žaludku. Ne, teď ne! Miláčku, ještě spinkej. Ještě chvilinku, než vstanu a půjdu udělat snídani. Co budu dnes vařit? Bože, na co to zase myslím? Ach jo, tak si to lásko dodělej. Sex po ránu je skoro vždycky na nic!

MILUJU, když vstaneš a můžu si tě prohlížet zcela nahou a zpocenou. Odcházíš k poličce a sundáváš Aloisovi z hlavy tvoje-moje triko. Alois se vítězoslavně kření. Pohladíš ho po hlavě a vtiskneš mu pusu. Za co? Když se za tebou zavírají dveře, vystřelí moje ruka směrem k poličce a můj prostředníček pošle k té odporné postavě sprosté gesto.

MILUJU, když odcházím. Cítím na svém těle tvoje oči. Rentgenuješ každičký kousek odcházející kůže. Už tolikrát jsi mě viděl nahou. Při sprchování, při různých sexuální polohách, jednou jsi mne držel v náručí, když jsem polonahá omdlela v koupelně. Znáš moje tělo nazpaměť. Stejně, když odcházím, stydím se. Ale já už jsem taková. TAK MOC TĚ MILUJU!

MILUJU, když otevíráš dveře dětského pokoje a přinášíš naše malé štěstí. Jsi skvělá matka. Jsi skvělá milenka. Jsi skvělá!

TAK MOC TĚ MILUJU!

Subscribe
Upozornit na
guest
8 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jan Šik
7 měsíců před

Krásné je to ráno, v deset, v poledne, v patnáct hodin a večer. Samozřejmě rozloženo v čase (ne zase do několika let). Ale miminko vždy na prvním místě!!!

Štěpán Votoček
7 měsíců před

Závidím! Krásně napsáno.

Jan Pražák
Jan Pražák
7 měsíců před

To nemá chybu, Bohunko. Akorát by to chtělo buď navyknout dítko, aby si po probuzení dokázalo chvíli samo hrát nebo si obstarat milovací budík:-)

Jan Pražák
Jan Pražák
7 měsíců před
Reply to  Bohunka

Vlastně ani nedokážu říct, co je hezčí…

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial