Bitvu s pekelníkem vždycky prohraju.

Ale mohla by to být moc hezká prohra. Proč se stále bránit hezkému? Možná nechat se vést a vzdát se… 

Dialog:

JÁ a Lucius (provokatér a můj osobní satan píše kurzivou)

***

O čem to dnes bude? Zkusím sepsat ten příběh o ní a o něm. Čekalo je první setkání. Ale nejsem si jistá, jestli to mám popsat podle skutečnosti nebo si něco vymyslet. Ještě popřemýšlím.

Lusk! (Lucius) Zase něco plodíš?

Zvládnu to i bez tebe.

Copak? Aha zase rande? Pomůžu ti. Je velmi odvážně oblečená a sahá na kliku u hotelového pokoje… Ó, to bude erotika, úplně to vidím. Já doplním všechny detaily, můžu? 

Nesmím být moc sprostá, jsme na kvalitním blogu, škrtnou tě, teda mě, kvůli tobě!

Budu si dávat pozor na vyjadřování. Sakra to bude ale hustý! Chachacha.

Neměl bys ji zastavit? Luciusi? Vážně ji tam necháš jít? Není moc dobré si takhle naslepo dávat rande. Nikdy ho neviděla, prakticky nic o něm neví.

Ale ví, samozřejmě, že jí o sobě řekl úplně všechno. Kde pracuje, že je rozvedený, že jeho žena je mrcha a on potřebuje obejmout.

Počkej a tohle mu má věřit? Co když je to psychopat? Co když ji zabije a rozčtvrtí a její tělo nahází do pytlů a ty pak utopí na Slapech.

Moc čteš! Prosím tě, kdyby takhle každý přemýšlel, tak se lidi vůbec nebudou seznamovat. Seznámila ses už někdy s někým?

Ehm ehm, no… jasně. Zrovna nedávno jsem se seznámila s milým člověkem.

A zabil tě?

Ne…!

Tak vidíš. Proč by to měl asi dělat? Určitě víc myslel na to co máš pod halenkou, než na to, aby ti vrazil kudlu do zad.

Myslíš?

No jasně. Teda kdybych s tebou randil já, zajímaly by mě právě tyhle hrudníkový boule. 

Nech toho, sprosťáku.!

Jsem jen slabý muž. Nemohu odolat takovému lákání.

Cože?! Nelákám tě!  Luciusku, ty a slabý? To si mě rozesmál.

Moje milá, já především myslím jen tím jedním, jestli mi rozumíš. Samozřejmě když jsem ve společnosti druhého pohlaví. Jako jsi ty.

Já?

Mám pro taková stvoření slabost. Jsou tak lehce k mání.

Cože? Jsme k mání?

Jasně! Stačí vám pár slovíček, těch správných a vy hned tajete a chcete se milovat.

To není pravda! Přece máme mozek!

Mozek sice máte, ale moc ho nepoužíváte. Jste citlivky a jedete hlavně podle srdce.

To se mi nezdá.

Víš, že hezky voníš?

Neodbíhej od našeho rozhovoru.

Vždycky, když se nakloním, abych přečetl, co píšeš, mi zavoníš do chřípí a já tvrdnu.

Luciusi! Nezlob! Tohle se tady psát nesmí.

Ne vážně?! Mám chuť ti dýchnout na krk a pak tě celou očichat.

Hele, drž si odstup. Není dobrý, abys stál tak blízko mě. Už jsme o tom mluvili. My nemůžeme.

Proč ne? Já bych chtěl. Ty ne?

(ticho)

Ty ne? 

Ne. Nám to spolu nejde. Víš to moc dobře. Jsme každý jiný.

Ale protiklady se přitahují, neříkej, že sis to se mnou nikdy nepředstavovala?

Ani ve snu!

Ne? Já si ale vzpomínám hned na tři sny, ve kterých jsem řádil já a tobě se to moc líbilo.

Už si nepamatuju…………. Hej, dej ty ruce pryč.

Hm… Víš, že nemůžu být dlouho ve tvojí společnosti, abych nemyslel na blbosti. A ty jsi tak hezky mačkací. Ty tři kila navíc ti moc sluší. 

Dvě kila!

Zbožňuju to tvoje tělíčko.

Nedělej. Varuju tě! Jé… Nefuň mi za ucho. Nemůžu se soustředit na psaní.

Soustřeď se radši na moje pazoury. Zavři oči a nic nedělej. Všechno zařídím.

Ach. Luciusi……… Nesahej mi pod tričko… ne, prsa nee… ach…

Tvoje kůže mi tak chutná. Ty moje maličká. Celou bych tě snědl. Ještě si líznu tady a ještě tady. 

***

Haf haf haf…. Přiběhne do kuchyně pes a radostně štěká. (manžel vstává)

Ztrať se, Luciusku. Ještě pusu. Achjo. Pa.

Sakra! Kruci! Lusk!

***

„Ahoj Mourku, copak děláš?“

„Píšu.“

„Ukaž?“………………… „teda ty máš ale fantazii. Kam na to chodíš?“

(To se radši ani neptej) „Já ti ani nevím. Nějak se mi to v hlavě rodí samo od sebe.“

„Pojď ještě na chvilku za mnou do postýlky. Ještě nemám hlad, rád bych poležel. Zahrajeme si na Luciuse a tebe, chceš?“

„Chci…..“

***

Jak nespravedlivé. Tak já si jí načnu a on mi jí zase vezme. Příště se s tím nebudu tak mazlit.

Ale umím to sní, ne?! Ona je tak tvárná.

Myslel jsem, že spolu uděláme článek a chtěl jsem poradit tolik nemravných detailů. Červenala by se všude.

„Uri, jsem doma…“ (Uriana manželka mého Lu…, to by bylo na dlouho)

***

Tak jsem vlastně chtěla psát úplně o něčem jiném, no tak snad příště 🙂

***

5 4 votes
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Jan prazak
Jan prazak
3 měsíců před

Ma to tak nekdo kliku, umet se zjevovat a mizet na lusknuti.

Tomáš Vodvářka
Admin
3 měsíců před

„pokračování příště“?

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial