Krajina ve stínu – recenze

Českou kinematografii obohatil film režiséra Bohdana Slámy a to doslovně. Na pozadí historie jednoho Bohem zapomenutého kraje ukazuje velmi přesvědčivě cosi o nás a dnešku.

Oblast Vitorazka, Novohradských hor, Českých Velenic byla po mnoho stovek let součástí Rakouska, aby v roce 1920 byla přidělena smlouvou do tehdejšího Československa. Žili v ní Češi, Němci, Židé, všichni v těžkých podmínkách drsného kraje, kde nebyl čas řešit nějaké národnostní rozdíly. To vše do roku 1938, kdy infekce nacionálního socialismu dostihla i tento kraj.

Před divákem se začíná odvíjet sedmiletý příběh obyvatel malé vesnice, kde jsou velmi přesvědčivou formou vykresleny charaktery jednotlivých postav, lidé stateční i mazlaví, ti, kteří  si stojí za svým, i když je jasné, že je doba semele a na druhé straně ti, kteří v nových podmínkách tuší možnost přijít si na lepší. Z poklidné vesnice se stává kolbiště, kdy na dveřích staletých sousedů je potřebné napsat cosi o českých sviních, kdy se z místní hospody stává lokál, vyzdobený svastikou. Situace o to komplikovanější, že mnohé rodiny jsou česko-německé.

Válka je ve filmu připomenuta jen okrajově, zejména v postavách, které se vracejí z fronty, kam nadšeně odjížděli pod praporem s hákovým křížem, případně i těch, kteří se nevrátili vůbec. Největší drama se pak odehraje po skončení bojů v květnu 1945, kdy do vesnice dorazí náhle procitnuvší příslušníci Revolučních gard, aby vykonali historicky známou popravu 14 obyvatel a to bez soudu a oprávnění takto konat.

Film není jen o historii a je zřejmé, že jej mnoho diváků odmítne o odůvodněním, že podobné věci se děly i ze strany Němců a na mnoha místech válkou stižené Evropy. To je samozřejmě pravda, nicméně to nezakládá právo omlouvat či zlehčovat jakékoliv nesmyslné vraždění z čiré pomsty. Na postavě místního odbojáře (skvělý Csongor Kassai) si uvědomujeme, že pomsta – jakkoli se může zdát sladká – nakonec zhořkne a obrátí se proti jejímu vykonavateli.

Nápad černobílého filmu se režisérovi vydařil, dlouhé záběry krajiny nechávají divákovi čas, aby vstřebal jak exteriéry, tak i samotné události, jež jsou mu v příběhu pomalu kladeny ve stupňujícím se napětí, o němž ví, jak skončí a přesto pociťuje zvyšující se úzkost.

Zbývá pochválit i výběr herců, jsou všichni neuvěřitelně pravdiví, divák v nich snadno rozpozná svého souseda přes plot či patro domu.

Film nejspíše nebude kasaštykem, jeho návštěvnost jistě nebude atakovat komediální příběhy o ničem. Měl by však být v hledáčku těch, kteří se chtějí dosi dozvědět o lidské psychice, možná i cosi o sobě samém. Možná by se měl promítnout i v rámci výuky dějepisu na školách. Bylo by to přínosnější, než se učit o lidech bronzových polí.

0 0 vote
Hodnocení článku
Subscribe
Upozornit na
guest
4 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Radka Kielbergerová
6 měsíců před

Nebyla jsem a vím, že si to dám. A vím, že to bude takové, jak to píšeš. díky za dobrou, moc dobrou recenzi, Tome. Bude to takové… Proto budu otálet, jakož jsem potřebovala získat odvahu na Miladu. A déle ji sbírala než moji studenti… fakt, který přiznám. Mám za to, že když už jsem ti sluncovní, není to o naivitě. Je to jistá linie strachu. Jak vratké je v člověku sjet na jinou stranu hrany. Celé generace spisovatelů, režisérů a příběhářů v pamětech se sluncovitě temně snaží hlavně o jedno – postihnout, co je člověk člověku schopný udělat. Toho špatného… Číst vice »

David Vlk
6 měsíců před

Stejně je divné ,že se nedokážeme na vyhnání Němců střízlivě podívat ani tolik let po válce, kdy těch pamětníků ubývá .Podle mě to byla děsní hovadina a tenhle národ si tehdy ublížil jak na duši ,tak i ekonomicky. Asi lze chápat poválečné nálady prostých lidí,ale že tomu nezabránily tehdejší elity je ostudné.

Pavel Dvořák
6 měsíců před
Reply to  David Vlk

Já si dovoluji vidět v tom jistý záměr. Nějak si neumím představit, že by sudetští Němci volili KSČ. Ti našinci, co se chovali jako satani (zvěř se k tomu přirovnání nehodí, to si nezaslouží), byli ti, co za protektorátu vesele kolaborovali a udávali, nebo byli zalezlí pod duchnou.
A i naši, co bojovali na té „nesprávné“ západní frontě, dopadli neméně neblaze.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial