Loudilové, úchylové a ti další na sociálních sítích
Loudilové, úchylové a ti další na sociálních sítích
Poslední týdny jsem byla více přilepená na sociálních sítích, konkrétně na Facebooku. Kvůli propagaci své knihy jsem si bez přemýšlení automaticky odklikávala veškeré žádosti o přátelství, protože co kdyby se jednalo o potencionálního vášnivého čtenáře. A vášeň by asi i byla, ale dle úrovně vzkazů dotyční moc nečtou.
Neobjevila jsem čtenáře, ale pro mě nový fenomén: muže, pro které je charakteristické, že si přidají asi každou ženu, na kterou na síti narazí. Pro tyto internetové lovce není podstatné, že je dotyčná ošklivá, zadaná, klidně i těhotná, důležité je, že se jedná o pohlaví ženské! Druhým poznávacím znakem těchto “mužů” je obtěžování; jsou otravnější než ty nejotravnější masařky.
Loudil
Napíše vám desetkrát “ahoj”, ten sofistikovanější přidá i desetkrát “jak se máš”. Někdy vám desetkrát za sebou volá přes Messenger, než si jej zablokujete a problém definitivně vyřešíte.
Úchyl
Zde je nutné varování: nikdy nerozklikávajte chaty s videem či fotkami, většinou narazíte na mužské přirození. Kdybych nebyla fajnovka, mohla bych z těch obrázků udělat koláž se jmény dotyčných a tu zveřejnit v nějaké angažované galerii, která si libuje v podobných zvěrstvech. Ale nemám na to žaludek, tudíž sorry, “umělecké” dílo se konat nebude.
Negramotný
Zásadně posílá blikající obrázky, čím větší kýč, tím lepší. Kvantum pohyblivých zrůdností se srdíčky, zvířátky a květinami. Oceňuji, že “emotikony” umožňují komunikaci i osobám, které jsou gramotností nedotčené. Ale prosím, “já umět číst”.
Dotazovač
Dotazovač by měl rád ve věci jasno. Napíšu-li si do statusu, že jsem těhotná, tak mi neváhá poslat zprávu s otázkou: “ty si těhotná?”. Zveřejním-li fotku s mým mužem, pod kterou pro jistotu ještě připíšu: “foto s mým mužem”, za chvíli mi bliká od nějakého zvědavce: “ty máš jako frajera?” Jo, jsem “asi fakt těhotná” a mám vztah s člověkem, kterého lze označit asi “jako frajer”.
Ano, kdyby se jednalo o pár případů, mávnu nad tím rukou, ale mluvíme o desítkách až stovkách podivných chlápků. Co jsou zač? A proč se věnují zrovna této “úctyhodné aktivitě”? Nepracují? Nudí se? Jsou zoufalí, single, opuštění?
A ano, na Facebooku jsou i milí, solidní, inteligentní, zajímaví muži. Jenže také kvantum výše zmíněných individuí. Bohužel, ti si můj blog nikdy nepřečtou, neboť jejich slovní zásoba je omezená a tady je přece jen “moc písmen” a málo obrázků.
Tak to já mám opačný problém, nevím proč, ale na FB neustále zamítám žádosti o přátelství byť i pohledných bab, které osobně neznám a ani ony mne nemůžou znát, intimní fotografie ve fotogalerii mám (sochy, obrazy, skulptury aj.)
Těžká rada, co s tím dělat, proto neradím. Zaujaly mě ale vaše otázky počínaje tou „Co jsou zač?“ Myslím si, že je zbytečné se zabývat kdejakým blbem. Oni si to nezaslouží a mám dojem, že jejich hlavním záměrem je vzbudit zájem či vyprovokovat reakci, a to jakýmkoli způsobem.
Mně by zajímal nějaký sociologický průzkum :D. Jinak se jimi nezabývám, jen je obtěžující ono množství. I smazat blbých padesát zpráv denně prostě nějaký čas zabere. Plus dohledávat normální zprávy mezi těmito „spamy“ je prima.
Z legrace jsem si říkala, že bych jim jako odpověď posílala i tento článek, ale to bych se dostala do komunikace, která by nebyla přínosná pro žádnou stranu.
„nějaký sociologický průzkum“
Před pár lety jsem četl o studii (v USA) – o vlivu zvýšené konzumace květáku u „starých“ žen. Někdo z kolegů se dotazoval na měření množství tvorby metanu …
Nic proti, ale přidávat si cizí lidi na FB jen z pocitu, že „by to mohli být budoucí čtenáři“ mi přijde jako dost uhozená, ne-li nebezpečná věc. Pokud jsi je chtěla ulovit na podporu při předprodeji knihy, tak jsi jim mohla napsat zprávu, ne si je hned přidávat do přátel. Z hlediska kybernetické bezpečnosti je to opravdu stupidita – mohou ti snadno ukradnout fotky a získat osobní informace o tobě. Myslím, že jsou lepší způsoby, jak najít potencionální přispěvatele.
Já bych ráda uvedla na pravou míru, že já si je nepřidávám. To oni si mě přidávají a já jen odkliknu jejich žádost. Tudíž o jejich motivaci ohledně toho, proč si mě oni vyhledali já nic nevím. A opravdu neposílám cizím lidem svou knihu jen proto, že se jedná o člověka. Osobní údaje žádné nemám, fotky dítěte také na Fb nesdílím, obecně ten profil slouží spíše k propagaci mých článků a mé knihy. Což je spjaté i s mou osobou.