První a poslední sonet
Nalezeno v šupleti pod starými papíry….
Jsem hazardní hráč se slovy a gambler s poesií
Kde jiné Múza osloví, mne s úšklebkem míjí.
Vypotit verš upřímný je rozbít skálu peřím.
Spíš umím výraz nevlídný a citům neuvěřím.
Závidím všem, co ženskou duši svým slovem umí rozebrat
Já dlouhý čas už víc než tuším, že ze mne padá písmen brak.
Však jednou mi ty cinklé karty v pokeru žití štěstí přihrají
A braši z villonovské party mne u svých držav nechají.
Ty drobky z jejich stolu po skončeném hodokvasu
ve skrývaném srdcebolu – za vlastní vydám krásu.
S cizím erbem na štítu dobudu ženských bran
Hrubě a s falší a bez citu, jsa nevítán a nepozván.
Jsem hazardní hráč se slovy a gambler s poesií.
a slovy jež sluší oslovi, si tykám s mizérií..
Tomáši, je to výborné.
Dobrý den pane Vodvářka. Již cca 2 roky čtu Vaše články (od doby kdy jsem narazil na vaše pojetí návodů na všechno co mne tak pobavilo). Četl jsem Vás blog na idnes, kde jste přestal publikovat před nedávnem a nevěděl jsem o tom, že píšete i jinam. Chtěl jsem Vám napsat přímo na idnes, ale abych mohl přispívat do diskuze, musel bych posílat idnes kopii dokladu totožnosti a nejsem zas tak přesvědčený o podobných aktivitách spojených s doklady na internetových blozích. Mám obrovskou radost, že jsem našel Vaše další články a že dále publikujete, protože Vaše slova a články mne… Číst vice »
Primárně píšu tady. Děkuji za návštěvu.
a mne pis neco, ze umim poezii – neumim. hezky jsem se zasnil, diky
Vy se nezdáte pane Vodvářko 🙂 , moc, moc pěkné.
Villon je moje srdcovka a v překladu od Fischera je pro mne nepřekonatelný, ráda se k němu vracím
děkuji za pochvalu, Niké.
Půvabné, Tome! (y)
Proti Tobě kandrdas.
Moc hezké, pane doktore.
děkuji zdvořile.
Hezké, potěšilo mne to.
takže splnilo svůj účel.