Těžký hokynářovo ráno.
To ráno se mráz líně přavaloval po mrtvé ulici, po které se jako mátohy ploužilo jen pár zoufalců s ksichty schovanými v sepraných a vybledlých kouscích hadry.Studený vzduch se mi dral do plic a spolehlivě mě rozkašlal . Naštěstí nikde žádnej akční soused s kulovnicí, co by mě sundal jako jakou nějakou zatracenou kašlající zombie.
Hergot …………oči mátoh se vyděšeně zvedly z chodníku a zabodly se do mýho zimou zkrabatělýhu ksichtu.
„V klidu lidi. „Zahlaholil jsem do studeného rána.
„V klidu………. žádnej Covid nehrozí . Jsem prostě jenom starej.“ Utrousil jsem přes hadru nonšalantně a lehce špičkou boty pobídl psa směrem k domovu.
„Tohle není doba, abys to tady kouskoval jak hlaveň brokovnice kámo. Polož pořádnej kabel, já to seberu do pytlíku. Hezky to zahřeje v dlani a mažeme domů.“
Do mrazivého vzduchu zakrákal zoufale nějaký opeřenec. Taky zřejmě čekal jaro a přišel mráz. Vztekle před domem drtím v prstech zčernalý květ letos opět příliš netrpělivé meruňky.
„Kurva, tohle je svět. Všude řádí ten malý čínský parchat , pod palcem to má tady celý ten gauner Babiš a ještě nebude kořalka! Na hovno, kdybych neměl na ksichtu tu hadru, odplivl bych si nejradši jedovatou slinu do trávníku .
„Pojď ženo jedem. Dneska přijedou ryby a maso a mraky chleba, máme co dělat.“
Podivný zachumlaný stoření s další roztodivnou sepranou hadrou na puse se mi nasouká do auta a s povzdechem si zapne pás. To jsme to dopracovali, ještě si pamatuju, jak tady místní vlastenci v médiích lynčovali tu malou arabskou holku, co si ve škole dala na hlavu šátek a dneska máme huby zahalený všichni a bez keců.
Náš zánovní dodávkový Volkswagen naštěstí naskočí na první ťuk . Chvíli trochu brble a pak se jadrnej diesel rozklepe jak parta permoníků u kovadliny. Tak tohle je to, co mi všichni ti lůzři závidí? Ojetá kraksna z bazaru a vstávání o půl šestý ráno . Vyrážím k obchodu.
Bedny , bedny , samý bedny!!!
Makám………… čtyřicet kilo chleba na pult, oběhnout, vyskládat, vrátit bedny na pult, oběhnout a znovu. Pak rohlíky, veky, bagety, buchty koláče sladké rohlíčky. Pak uzeniny, párky, klobásy šunky. To je pěknej kvicht taková šunka, šest kilo masa. Přivoním s k uzenému boku.
Náááádhera………. takže ho nemám toho malýho sráče! První co ztratíte s Covidem je totiž čich. A taky už cítím ryby, přijela dnes treska. Treska smrdí i když je úplně šerstvá, smrdí prostě rybou. Hrabu se v tom až po lokty. Losos, Treska, Halibut, pstruzi, Tilápie, krevety.
… V dobrém i v zlém…. Davide držte se.
Moc pěkný a jsem ráda, že zase píšeš 🙂
Moc krásné pohlazení po duši, vždy jsem se těšila na Vaše povídání a jsem ráda, že pokračujete zde. Budu se těšit na další postřehy ze života
hodne lidem budes na iDnesu chybet, ale najdou si te
moc hezky popsany!
Tak trochu jsem doufal , že se přidáš Marku!
Hezky napsáno, Davide, moc hezky o Vás dvou. Škoda, že jste tak daleko, hned bych k Vám zaběhnul pro něco dobrého:-).
Krásný den, přeju, pozdravuj Vladěnku, držím palce.
Ahoj Honzo,děkuju a hezká návštěva od Tebe.
Jsem doma už 4. týden na home-office a doma máme rozdělené pole působnosti. Čtvrteční vycházka do Gruntu je můj jediný výlet do civilizace za týden ….a vždycky maximálně příjemný! držím palce ať to všechno ustojíte.
Děkuji Vám za podoporu.
Skvělé, pobavilo. Těším se na zážitky z kavárny to bude teprve něco. Krásnou neděli přeji.
Jo taky se těším to budou srandičky s těma chlupatýma sígrama 😀
Moc pěkné ☺
Děkuji Hanko.
:-). Pozdravuj Vladěnku.
Budu 🙂
Pěkné, těším se na další 👍🍀👍
díky Jano.
Děkuji.
Ahoj Davide, vítej tady. Napsaný krásně a ten konec způsobil pohnutí i v takovém cynikovi, jako jsem já.
No ještě si tam musím nějak dostat profilovku Tome ,ale líbí se mi to je to jednoduché.Fakt dceři palec nahoru.
Dobře, virtuální kamaráde!
díky