Sdílený virtuální prostor
Máme za sebou další týden hnusu. Kauza Rajchl pomalu vyšuměla tak, jak si lhář právník přál. Tak snad už zase dcera může na ulici se psem. Lepší být venku, než s rodiči doma na gauči, že jo. Andrej Babiš se snaží stále štvát svoje fanoušky proti prezidentu Petru Pavlovi, přestože…
Nebo doufají, že tentokrát bude akustika v jednací síni dobrá? Vzpomeňme si na jednání o důchodech s prezidentem. Momentální situace je úplně stejná. To je ale určitě jen náhoda, že ANO?
S Vánoci a Novým rokem jsme zde měli několik projevů státníků, které nijak moc nevybočovaly ze standardu.
Po, skoro až dojemném, ale především důstojném ceremoniálu při předávání státních vyznamenání od prezidenta Petra Pavla na Pražském Hradě se vyrojila celá řada negativních komentářů.
Tak nějak jsme si zvykli na nesmyslné plácání politiků o ničem. Slibování nesplnitelného a chválení nesmyslného. Bohužel se k nim zařadil už i náš nový prezident.
A přitom jsem měl tak trochu pocity jako v roce 1989, když takto inaugurovali Václava Havla. Omlouvám se mu, na něj nedosáhne už asi nikdo. Ale ta doba se vrátila.