Řády a neřády(i) II. (polemika)

Na můj blog s Názvem Řády a neřády(i), který byl z Blogosféry převzat i na server Neviditelný pes, reagoval čtenář vlastní polemickou úvahou (zde). Zde je má odpověď na některé jeho otázky či nahozená témata. Pro lepší přehled uvedu některé své postřehy v bodech.

Pokračovat ve čtení „Řády a neřády(i) II. (polemika)“

Česká televize slaví v těchto dnech své výročí

Podívejme se trochu laicky na technickou stránku televizního přenosu. 99% populace prostě jen konzumuje a kouká se na obrázky. Vůbec nemá potuchu co za tím vším stojí, ale především co se vše muselo vymyslet, vyzkoušet, vyrobit, otestovat, prověřit, zahodit, znovu zkusit, zprovoznit.

Pokračovat ve čtení „Česká televize slaví v těchto dnech své výročí“

Katastrofické filmy – předběžná studie

Lockdown přináší mnoho možností, jak rozšířit nejen své duševní obzory. Přináším výsledky výzkumu televizních pořadů na kanálech, které vysílají tzv. katastrofické filmy kvality C a níže Pokračovat ve čtení „Katastrofické filmy – předběžná studie“

Netradiční recenze na Knihu o tichu

Josef Formánek je mým nejoblíbenějším současným českým spisovatelem. Před lety jsem byla pravidelnou čtenářkou časopisu Koktejl, který vedl, pak mě dostal román Prsatý muž a zloděj příběhů. Následovala kniha o laskavosti Dvě slova jako klíč, poté jsem si prožila doslova drama v románu Mluviti pravdu, který Formánek napsal dle skutečného příběhu. Na nejnovější Knihu o tichu jsem přispěla v crowdfundingové kampani, aby tato kniha vyšla co nejdřív a dle představ autora, to znamená s působivými ilustracemi Dalibora Nesnídala.

Pokračovat ve čtení „Netradiční recenze na Knihu o tichu“