Ústavní soud a změna pohlaví
Ústavní soud počátkem května tohoto roku rozhodl, že při úřední změně pohlaví nebude potřeba kastrace. Je to dobře, nebo zle? Názory na to se i v naší společnosti velice různí.
V oblasti LGBTQ+ patřím k těm zdrženlivějším. Nejsem například přítelem akcí, jako je třeba Prague Pride festival, ale lidé, kteří jsou jinak orientovaní, mi nejsou lhostejní. Během svého profesního života jsem se s nimi totiž setkával a podle svých možností se jim snažil pomáhat zvládat život s jejich odlišností.
Změna pohlaví je zásadní životní rozhodnutí. Často za ním stojí skutečnost, že dospívající jsou už delší dobu vystaveni tlakům různých „aktivistů“, kteří se jim snaží, často již od útlého věku, podsouvat myšlenku, že otázka pohlaví je něco, co není dáno při narození.
Nejen v médiích, ale i na některých školách jsou děti v rámci sexuální výchovy vybízeny, ať nespěchají s rozhodnutím, čím nebo kým vlastně jsou.
V neděli jsem četl povzbuzující zprávu o tom, že v Anglii připravila vláda nové pokyny pro sexuální výchovu. V nich nabádá školy, aby upustily od sporné teorie „fluidní genderové identity“. Mají raději učit o biologickém pohlaví.
Vraťme se ale k rozhodnutí ÚS. Já osobně, ač mám už od svých dětských let jasno, že jsem „chlapeček“, a moje žena mne i po čtyřiceti letech manželství stále přitahuje, jsem toto rozhodnutí přivítal.
Proč? Protože znám příběhy lidí, kteří prodělali změnu pohlaví včetně doposud povinné sterilizace a přeměny pohlavních orgánů. Rozhodli se, že budou až do své smrti brát hormony, aby jejich proměna neprobíhala jen v jejich mysli, ale aby i co nejvíce vypadali tak, jak se cítí. V jejich rozhodování hráli roli učitelé, psychologové, různí poradci a v neposlední řadě i lékaři, kteří prováděli ony chirurgické zákroky.
Tato proměna trvá dlouhou dobu. V mnoha případech se ale po čase ukáže, že dotyčný dal více na názory druhých, než na vlastní vnímání svého těla, a jen podlehl tlaku, který na něho byl vyvíjen zvenčí. Zjistí, že by se rád vrátil ke svému původnímu stavu, ale fyzicky už to není možné…
Rozhodnutí ÚS jde vstříc těmto lidem a dává jim více prostoru ke svobodnému rozhodnutí, kterého později nebudou muset litovat.
Jsem rád, že u nás tato oblast zatím není takovým výnosným byznysem, jako například v USA. Stejně tak jsem přivítal rozhodnutí ÚS. Pokud pomůže alespoň jednomu člověku, který momentálně uvažuje o změně pohlaví, ale nemá jistotu, zda do toho jít, dostává možnost si to vyzkoušet bez nutnosti, že si uzavře cestu zpět.
V oblasti LGBTQ+ jsem zdrženlivý. To ale v žádném případě neznamená, že těmto lidem, zvažujícím změnu pohlaví, nepřeji příznivější podmínky v jejich vážném rozhodování. ÚS nabízí těm, kteří časem zjistí, že v jejich případě šlo o omyl, cestu s možností návratu k původnímu „pohlaví“ i s tím, že nemusí přijít o svou reprodukční schopnost.
Jsem rád, že v tomto případě vyhrál zdravý rozum.
Tito lidé jsou často líčeni jako zvrhlíci, jako jakýsi produkt „moderní doby“ apod. Mám možnost s nimi v práci mluvit. A taky s jejich rodiči. Nikomu nepřeji tenhle problém. Je to často šílené, rodiče je občas zavrhnou, nemají kam jít, končí na ulici. v drogách apod. Jsem rád, že se mně a mojí rodině tohle vyhýbá…..