Prošel kraj křížem krážem, aby poznal lidi a jejich život. Říkal si Petr Bezruč.

„On tu byl. Tady seděl, jak sedíš ty, ty, ty a ty. Tady všude seděl.“ Tento monolog z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký mne napadá, když přemýšlím o tom, kde všude byl a kudy chodil básník Vladimír Vašek, známější jako Petr Bezruč, zvaný jako slezský bard. Buřič, jehož verše jsme se učili ve škole, prošel kraj křížem kráž.

Kolébkou Vladimíra Vaška byla Opava, a když přišel na svět, psal se rok 1867. Zanechme životopiscům a historikům vyprávění o tom, kde všude studoval či jak putoval mezi Opavou, Hájem ve Slezsku, Brnem, Frýdkem a Olomoucí, kde nakonec zemřel. Kritikům literárního umění svěřme spor o to, zda Bezručova slavná básnická sbírka Slezské písně byla napsána jeho perem nebo ji zkopíroval od svého přítele a kamaráda Ondřejem Boleslava Petra, jak tvrdí některé teorie.

Asi nikdo ze známých osobností není spojen se severní Moravou a Slezskem tak, jako právě Bezruč. Míst, které prošel, kde se zastavil a poseděl je tolik, že jen soupis by byl na mnoho stran textu. V Beskydech, ale též na Opavsku jsou Bezručovy vyhlídky, stezky, hotely. V mnoha horských chatách je stůl, u něhož dozajista sedával. Jeho verše ukazují nejen revoluční myšlenky a silný vztah k „prostým“ lidem, ale svědčí i o tom, že prošel snad každý kout tohoto kraje.

Každopádně to byl pěkný pavouk nebo přesněji podivný ještěr, tenhleten Bezruč. Proč zrovna ještěr? Sám se tak ve stáří nazýval. Ještěra dokonce používal místo svého podpisu – když měl dobrou náladu, nakreslil ještěra veselého s dýmkou, když měl deprese i jeho ještěr byl smutný a zádumčivý.

I přes svůj vysoký věk, podnikal výpravy na Lysou horu. Říkal jim výplazy a ideálním místem, odkud se na tyto výlety vydával, byl jeho srub na Ostravici. Tam žil sám jako poustevník a jako poustevník se dokonce myl v ledové vodě řeky Ostravice. Když za ním přijela výprava z ministerstva kultury, aby mu předala titul národního umělce, nechal delegaci několik hodin sedět v neútulné kuchyni onoho srubu, přestože seděl ve vedlejším pokoji a neměl nic na práci. Jen prostě neměl náladu si s někým povídat… No prostě starý ještěr!

Bezručova oblíbená Lysá hora.
Bezručova oblíbená Lysá hora
Srub Petra Bezruče je ukryt uprostřed zeleně na břehu řeky Ostravice v obci téhož jména. Dnes je veřejně přístupný jako muzeum.
Srub Petra Bezruče je ukryt uprostřed zeleně na břehu řeky Ostravice v obci téhož jména. Dnes je veřejně přístupný jako muzeum.
Jen málokdo znal hory tak, jako Petr Bezruč. Bylo mu ještě osmdesát let, když konal své výplazy na Lysou horu.
Jen málokdo znal hory tak, jako Petr Bezruč. Bylo mu ještě osmdesát let, když konal své výplazy na Lysou horu.
Maryčka Magdonová, chudá děvucha z Beskyd má svůj pomník ve Starých Hamrech u hřbitova. Její hrob však turisté hledají na tomto hřbitově marně. Maryčka je pochovaná jinde.
Maryčka Magdonová, chudá děvucha z Beskyd má svůj pomník ve Starých Hamrech u hřbitova. Její hrob však turisté hledají na tomto hřbitově marně. Maryčka je pochovaná jinde.
Na mnoha místech Beskyd jsou citáty z Bezručových básní. Tento verš je odlit z betonu na vysílači na Lysé hoře.
Na mnoha místech Beskyd jsou citáty z Bezručových básní. Tento verš je odlit z betonu na vysílači na Lysé hoře.

 

Subscribe
Upozornit na
guest

6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Brigita
1 měsíc před

Děkuji a přeji Vám krásný víkend Petře

Tomáš
Admin
1 měsíc před

Díky za článek. Znal jsem Bezručovu chatu na Lysé, než ji spálil oheň. Znám Bezručovu vyhlídku. Ostatní jsem nevěděl.

Jara Rankova
Jara Rankova
1 měsíc před
Reply to  Petr Žižka

Vynikajici clanek pro mne! Toto vse jsem neznala, to nas ve skole tehdy neucili.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial