Prošel kraj křížem krážem, aby poznal lidi a jejich život. Říkal si Petr Bezruč.

„On tu byl. Tady seděl, jak sedíš ty, ty, ty a ty. Tady všude seděl.“ Tento monolog z Cimrmanovy hry Dlouhý, Široký a Krátkozraký mne napadá, když přemýšlím o tom, kde všude byl a kudy chodil básník Vladimír Vašek, známější jako Petr Bezruč, zvaný jako slezský bard. Buřič, jehož verše jsme se učili ve škole, prošel kraj křížem kráž.

Kolébkou Vladimíra Vaška byla Opava, a když přišel na svět, psal se rok 1867. Zanechme životopiscům a historikům vyprávění o tom, kde všude studoval či jak putoval mezi Opavou, Hájem ve Slezsku, Brnem, Frýdkem a Olomoucí, kde nakonec zemřel. Kritikům literárního umění svěřme spor o to, zda Bezručova slavná básnická sbírka Slezské písně byla napsána jeho perem nebo ji zkopíroval od svého přítele a kamaráda Ondřejem Boleslava Petra, jak tvrdí některé teorie.

Asi nikdo ze známých osobností není spojen se severní Moravou a Slezskem tak, jako právě Bezruč. Míst, které prošel, kde se zastavil a poseděl je tolik, že jen soupis by byl na mnoho stran textu. V Beskydech, ale též na Opavsku jsou Bezručovy vyhlídky, stezky, hotely. V mnoha horských chatách je stůl, u něhož dozajista sedával. Jeho verše ukazují nejen revoluční myšlenky a silný vztah k „prostým“ lidem, ale svědčí i o tom, že prošel snad každý kout tohoto kraje.

Každopádně to byl pěkný pavouk nebo přesněji podivný ještěr, tenhleten Bezruč. Proč zrovna ještěr? Sám se tak ve stáří nazýval. Ještěra dokonce používal místo svého podpisu – když měl dobrou náladu, nakreslil ještěra veselého s dýmkou, když měl deprese i jeho ještěr byl smutný a zádumčivý.

I přes svůj vysoký věk, podnikal výpravy na Lysou horu. Říkal jim výplazy a ideálním místem, odkud se na tyto výlety vydával, byl jeho srub na Ostravici. Tam žil sám jako poustevník a jako poustevník se dokonce myl v ledové vodě řeky Ostravice. Když za ním přijela výprava z ministerstva kultury, aby mu předala titul národního umělce, nechal delegaci několik hodin sedět v neútulné kuchyni onoho srubu, přestože seděl ve vedlejším pokoji a neměl nic na práci. Jen prostě neměl náladu si s někým povídat… No prostě starý ještěr!

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články