Habsburk chtěl bojovat s Hitlerem, zbabělec Beneš se mu vzdal bez boje

Raději bych měl v čele státu českého krále Ottu Habsburského jako zapřisáhlého Hitlerova odpůrce než slabošského prezidenta. Jako nedomyšlený se ukázal rozpad Rakouska-Uherska v roce 1918.

Nástupnické státy později nedokázaly vzdorovat německému nacismu. „Bylo chybou rozbít Rakousko, teď nás Hitler obsadí jednoho po druhém,“ řekl tenkrát neprávem zatracovaný Benešův nástupce Emil Hácha. Ukázalo se, že měl pravdu.

Edvard Beneš v kritických chvílích Československa jako jeho prezident dvakrát osudově selhal. V osmatřicátém roce vydal čs. pohraničí hitlerovskému Německu bez boje a o deset let později kapituloval před komunisty. To byly jeho dvě obrovské chyby. Proti nacistickým násilníkům jsme se měli bránit a to i sami. Výmluvy na druhé neobstojí. Bojovat se zlem se zkrátka mělo.

S Benešovým slabošským přístupem kontrastuje rozhodný postoj následníka rakouského císařského a českého královského trůnu Otty Habsburského. Ten si jako jeden z prvních uvědomil nebezpečí, které v sobě skrývá německý nacismus a od Hitlerova nástupu k moci v roce 1933 se stal jeho rozhodným odpůrcem. Jak je uvedeno na webu zivotopis.panovnici.cz syn českého krále Karla Habsburského dělal všechno proto, aby se Rakousko nepřipojilo k nacistickému Německu. Krátce před anšlusem Rakouska v březnu 1938 dokonce Otto Habsburský vyzval rakouského kancléře Kurta Schuschnigga, aby mu předal úřad a on by pak řídil obranu země proti nacistickým vetřelcům. Řečeno nynější terminologii byl to takový „chciválek,“ který chtěl, aby Rakousko bojovalo s Německem za každou cenu, a dalo najevo, že o nacismus nestojí. Bohužel, Schuschnigg tuto nabídku odmítl.

Mladý Habsburk se tak stal jedním z úhlavních nepřátel Třetí říše. Nacisté na něj vydali zatykač pro velezradu a vlastnictví Habsburků bylo zkonfiskováno na Hitlerův osobní příkaz. Brutálně začali být likvidováni i rakouští monarchisté, kteří se postavili proti nacismu. V letech 1938 až 1942 jich bylo pozatýkáno cca 4000 – 4500, z nichž asi tisícovka byla popravena nebo deportována do koncentračních táborů.

Otto Habsburský zachránil životy 15 000 antinacistů, kterým umožnil přes Španělsko útěk před Hitlerem z Evropy. Aktivně působil proti nacistům i v USA, respektovali jej i americký prezident Franklin Delano Roosevelt a britský premiér Sir Winston Churchill. Ten druhý dokonce podporoval jeho úmysl na poválečnou obnovu Habsburské monarchie v rámci tzv. Podunajské federace.

Otto Habsburk je mi z důvodu svého přímého vystupování a odvahy sympatičtější než ustrašený intrikán Beneš, který pouze ubezpečoval své okolí, že má pro případ nacistického ohrožení plán. Po jeho odletu do Anglie 22. října 1938 se ujala taková říkanka. „Beneš říkal, že má plán, sebrat Hanku, vybrat banku a sednout na eroplán.“ Tedy, že vzal sebou manželku, nechal si převést milion korun v britských librách do anglické banky a uletěl letadlem.

Zdroje:

Poslední Habsburkové, Jiří Pernes, nakladatelství Barrister&Principal, Brno 1999

Otto von Habsburg – Životopis | PANOVNICI.CZ

Edvard Beneše, životopis druhého Československého prezidenta (luksoft.cz)

Otto Habsburský | Reflex.cz

Emil Hácha (1938 – 1945), Tomáš Pasák, nakladatelství Rybka Publishers, Praha 2007

Subscribe
Upozornit na
guest

1 Komentář
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš
Admin
1 měsíc před

Osoba Edvarda Beneše by měla být historicky revidována. Zákon, že se zasloužil o stát by měl být zrušen. Byl to ješitný samolibý slaboch.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial