Vražedný humanismus

Humanitární pomoc v severní Gaze zvrátil Hamás v masakr a přisoudil ho Izraeli.

V úterý se v televizi pochlubil izraelský ministr zahraničí Katz, jak poprosil svého maďarského kolegu, aby jeho země nehlasovala proti Izraeli, a skutečně při hlasování 19. února bylo Maďarsko jedinou z 27 zemí Evropské unie, která se proti Izraeli nepostavila. Katz se dále zmínil o tom, že je v Izraeli zrovna na návštěvě jeho rakouský protějšek, ministr zahraničí Shallenberg, který vyjádřil podporu Izraeli, ale poprosil o laskavost, aby prý Izrael umožnil dovoz zboží nejen do jižní Gazy, ale i do severní. Ve snaze udržet si potenciálního rakouského podporovatele, Katz zařídil průjezd náklaďáků do severní Gazy. Izrael přesunul civilisty ze severní Gazy na jih hned na začátku své invaze, takže v tunelech tam zůstali pouze bojovníci Hamásu  a jejich spolupracovníci, a zásobovat sever Gazy nejen nebylo potřeba, ale šlo o zcela škodlivou akci, která mohla pomoct pouze Hamásu.

„Dobré úmysly“ přinesly jedovaté ovoce téměř okamžitě. Kolem osmé večer, 27. února, jsem slyšel sdělení Katze v televizi, a kolem deváté již přišlo hlášení o raketovém útoku ze severní Gazy na nedaleký Aškelon, město se 130 000 obyvateli. O pár desítek hodin později, 29. února ve čtyři ráno přijížděla řada náklaďáků se zbožím do severní Gazy; Izrael se pomocí několika tanků rozhodl chránit kolonu alespoň na počátku cesty před provokacemi Hamásu, a kolona přijížděla za tmy, aby eventuálně přítomní civilisté nepřekáželi. Hamás však o akci věděl a zorganizoval přepadení kolony stovkami mužů, kteří se náhle vyrojili z tunelů a jako mravenci se vrhli na jedoucí vozidla a za jízdy se zmocňovali pytlů mouky. Podle izraelských vojáků mnozí skončili pod koly aut a desítky lidí se ušlapaly. Když se provokatéři začali vrhat směrem k izraelským tankům, vojáci se museli bránit, zvlášť po zkušenostech ze 7. října, kdy civilisté z Gazy vytahovali překvapené izraelské vojáky z tanků, vytrhávali jim vnitřnosti a ušlapávali je; zastřeleno bylo méně než deset útočníků.

Hamás opět dosáhl svého cíle. Izrael sice světu ukázal záběry z dronu dokazující izraelskou verzi příběhu, ale sdělení Hamásu o izraelském zločinu má ve světě větší váhu než izraelský film. Ve světě se dnes věří víc teroristické organizaci než demokratickému státu. Městské legendy předávané dál mafiánskými vůdci jsou podávány jako fakta. Červený kříž i OSN otevřeně podporují teroristy. Moje tvrzení, že vrahům a mafiánům se dostává dnes více úcty než slušným lidem, není metafora. Vidíme to všude kolem. Symptomem není jen spolupráce zmíněných mezinárodních organizací s teroristy, ale třeba i dohody mezi mexickou mafií a katolickou církví v Mexiku (zde).

Ti, kdo jsou opravdu na čele boje proti zlu v dnešním světě, stojí před těžkými volbami. Například čím víc vyhoví izraelská vláda a izraelská armáda tlakům lidí s „dobrými úmysly“, tím víc ohrožují existenci svého státu a svého národa. „Humanisté“ si předělali staré komunistické heslo o proletářích na ještě pokrokovější: „humanisté všech zemí spojte se“. Poučení pro normální lidi je dnes, stejně jako když jsme byli vystaveni komunistickému tlaku: pečlivě si analyzujme, co nám média prezentují jako fakta, jestliže jednou lhali, již jim nevěřme.

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
1 měsíc před

Za vším tím humbukem se tak nějak „vytrácí“ těch cca 130 rukojmích, matky s dětmi, mnohy batolaty, které už nějak vyprchaly z paměti. Pokud by je vrazi z Hamásu propustili, k výš popsaným událostem by nejspíš nedošlo.
Což – bohužel – nedochází takřka už nikomu.

Lumír Hrabovský
Lumír Hrabovský
1 měsíc před

Dochází to mnoha lidem, ale nemáme moc ani významné slovo.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial