Koncentrák Buchenwald IV: Čarodějnice Ilse Kochová

Muže a ženu spojuje mnohé. Souznění duší, přátelství, láska nebo sympatie. V případě velitele tábora a jeho manželky to na začátku možná fungovalo stejně. Až později se objevilo něco dalšího. Zrůdnost.

Svatební obřad se neodehrál v kostele, ale v dubovém háji, v odlehlé části koncentračního tábora Sachsenhausen. Muž a žena si vyměnili prsteny a chléb a sůl, jako symboly čistoty a plodnosti země. Stáli ve světle pochodní, které drželi muži z SS. Z těžkého dubového pouzdra ozdobeného runami vyndali výtisk Hitlerovi knihy Mein Kampf a podali ho ženichovi. Při odchodu pár musel projít hajlujícím špalírem bratrů v černých uniformách s odznakem smrtihlava. Karl Otto a Ilse Kochovi se vzali 29. května 1937. Ilse byla podle mnohých velmi krásná žena. Těžko říci, co ji tak silně přitahovalo ke Karlu Kochovi, do něhož se zamilovala. Byl o deset let starší, podsaditý, plešatý a s kulatým obličejem. Ilse Kochová, rozená Köhlerová, se narodila 22. září 1906 v Drážďanech, jako dcera továrníka. Toto hodné, zdvořilé a šťastné dítě ze základní školy, nastoupilo v patnácti letech do ekonomické školy a po jejím absolvování pracovalo jako účetní.

V roce 1932 vstoupila do NSDAP, Národně socialistické dělnické strany a o dva roky později poznala svého budoucího manžela. V koncentračním táboře Sachsenhausen, kde její muž tehdy velel, pracovala jako sekretářka stráží SS. O rok později, když byl Koch přemístěn do Buchenwaldu, odešla s ním. 24. srpna 1943 byla nacistickou kriminální službou zatčena spolu s manželem a vězněna necelý rok. Pro nedostatek důkazů byla propuštěna. Se svými dětmi potom žila v Ludwigsburgu, kde ji zatkli Američané 30. června 1945. Vila Koch bylo místo, kde oba manželé žili, na čtyři sta osmdesáti akrech, kousek od místa, kterému Karl Koch velel. Ilse měla řadu přezdívek, z nichž asi nejvýstižnější je: Die Hexe von Buchenwald, Čarodějnice z Buchenwaldu. Její nadutost vystihovala přezdívka Commandeuse, Velitelka. Domýšlivá, chladná, sadistická, zvrhlá. Nymfomanka s řadou milenců, kteří se nacházeli mezi dozorci, táborovými lékaři a údajně i mezi mukly.

Jedna z přezdívek Ilse Kochové, které jí dal americký tisk zněla The Bitch of Buchenwald, tedy Buchenwaldská děvka. Vězni jí však údajně takto neříkali. Pravděpodobně zde došlo k záměně slov Bitch (Děvka) za Witch (Čarodějnice).

Jak to, že matka dětí byla schopná takového zla?

S oblibou používala jezdecký bičík, kterým švihala vězně přes obličej. Kdo se na ni podíval, toho nechala zmlátit na speciálním stole. Zajímalo ji mučení a prokazatelně byla několikrát přítomná vraždám. Jako jediná z manželek dozorců SS chodila pozorovat mukly svlečené do naha na Appellplatzu, kde je ponižovala. Doma se s oblibou povalovala nahá v peřinách a provokovala své sluhy. Její přítomnost při setkání s vězni vždy znamenala, že dozorci SS je začali s větší brutalitou mlátit, aby se před ní předvedli. Žila se svým manželem jako neomezený vládce. Drahé a krásné kožichy, šaty, šperky a vybraná jídla. Rozmařilé dovolené, jízda na rychlých koních, řady poslušně čekajících otroků a na zavolání připravených milenců. Bouřlivé večírky a nadměrné pití alkoholu. Zkrátka prostředí, které dokázalo alespoň na chvíli uspokojit její, snad neukojitelné, fyzické a psychické potřeby. Přitom šlo taky o matku.

V lednu 1938 porodila chlapce Artwina, který krátce před její smrtí spáchal sebevraždu. Předtím uvedl, že nedokáže žít s hanbou svých rodičů. V dubnu 1939 se jí narodila holčička Gisele a v prosinci 1940 dcera Gudrun. Ta zemřela za tři měsíce po porodu. Ilse se zatím proháněla na lyžích v Alpách a odmítla se vrátit domů, když Gudrun onemocněla. Poslední syn Uwe se narodil ve vězení, který se v roce 1971 marně pokoušel o její rehabilitaci. Ilse Kochová je rovněž spojována s výzkumem zadaný univerzitou v Jeně. Ten prováděl jeden z jejích milenců Dr. Wagner a měl za úkol zjistit, zda tetované osoby vykazují kvůli svému tetování kriminální sklony. Dokonce z nich stahoval kůži. Ilse údajně dostala nápad, jak ji využít. Měla se podílet na výběru kůží vězňů a nechat z ní vyrábět stínítka na lampy, obaly na knihy a fotoalba, pouzdra na nože, rukavice, apod.. Výpovědi řady vězňů tyto domněnky potvrzovaly. U poválečných procesů však nebyly uznány jako důkaz, stejně jako její spojitost s těmito předměty, protože při osvobození tábora zmizely. Možná byly těsně před tím zničeny, možná skončily v soukromých sbírkách, možná šlo jen o jeden předmět a ostatní vyplynuly z fantazie vězňů. To již dnes těžko někdo zjistí.

Fyzické a psychické násilí Ilse Kochové snad nemělo hranice. Byla za vším moc, kterou měla se svým manželem v rukou? Pocit, že si mohla dovolit všechno a všechno jí prošlo?

Tuto neuvěřitelně krutou ženu dne 19. srpna 1947 odsoudili na doživotí. Po dvou letech byla propuštěna, prý pro nedostatek důkazů. Američany přivedla do hodně trapné situace, protože ve vězení otěhotněla. Pravděpodobně svedla polského strážného. Pod tlakem veřejného mínění ji západoněmecký soud odsoudil znova na doživotí v roce 1950. V roce 1967 spáchala sebevraždu oběšením v cele, poté, co trpěla bludy, že ji zneužívají přeživší vězni koncentračního tábora.

Vzájemná přitažlivost mezi mužem a ženou má různé příčiny. Souznění duší, přátelství, láska nebo sympatie. V případě Ilse a Karla to na začátku možná fungovalo stejně. Až později se objevilo něco dalšího, něco, co oba spojovalo a co tak významně ovlivnilo další chod celého Buchenwaldu. Oba se rozhodli pro zlo. Vytvořili atmosféru násilí vůči lidem, které považovali za méněcenné. Podřízení dozorci SS považovali manželský pár za vzor, kterému se snažili vyrovnat. Zlo se proto stalo v táboře pravidlem.

Psáno pro iDNES.cz

Autor není historik. Možné chyby nebo nepřesnosti nebyly způsobeny úmyslně, ale neznalostí, neobratností nebo chybami ve zdrojích. Pokud budete mít jakékoliv pochybnosti, napište svůj názor prosím do diskuze.

Další informace o Ilse Kochové lze najít v článku ze série Dozorkyně smrti:

https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=552698

Příště: Koncentrák Buchenwald  V: Vězněm v dobré společnosti

Předchozí články série:

Koncentrák Buchenwald I: Oběšencův strom

https://www.blogosfera.cz/2023/08/21/koncentrak-buchenwald-i-obesencuv-strom/http://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=657218

Koncentrák Buchenwald II: Místo zla

https://www.blogosfera.cz/2023/08/28/koncentrak-buchenwald-ii-misto-zla/https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=660524

Koncentrák Buchenwald III: Smrtihlav Karl Otto Koch

https://www.blogosfera.cz/2023/09/04/koncentrak-buchenwald-iii-smrtihlav-karl-otto-koch/https://jansik.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=669649

Americký historik Flint Whitlock a jeho knihy:

Buchenwald: Peklo na kopečku, rok vydání 2013

Buchenwaldské bestie: Karl a Ilse Kochovi a lampy se stínítkem z lidské kůže, rok vydání 2015

Přežil jsem Buchenwald: Moje osobní cesta peklem, rok vydání 2016

V drápech bestie, rok vydání 2010, autor Jan Hajšman, český novinář a vězeň

Wikipedie, otevřená encyklopedie

Muzeum koncentračních táborů Buchenwald a Mittelbau-Dora

https://www.buchenwald.de/en/171/

Fotografie a videa:

Wikimedia Commons, Wikipedie, otevřená encyklopedie, YouTube.cz, není-li uveden jiný zdroj nebo odkaz.

Náhledový obrázek:

Pixabay.com

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
8 měsíců před

Připojuji se k Jaroslavovi. Ilse Koch je mi známa, vím, že to byla zrůda. Některé informace jsou pro mne nové.

Jaroslav Červenka
8 měsíců před

O Ilze Kochové se toho napsalo mnoho, přesto jsou pro mě některé informace nové. Díky, Honzo.

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial