Dárek

Volal jste Sabinu?“

Ano, ale…“

Takže to platí, Uruguayská 55, v devět, jo?“

No, ano, a vy jste kdo?“

To je jedno, v devět tam bude, nashle.“

Tihle chlapi nikdy nevědí, která bije. Když je to poprvé. Objednají si domů štětku a diví se, že jim nazpátek zavolá chlap. Tatíci, jim říkal. Ale platili, a to se počítá. A nezlobí. Většinou. Poprvé je každej zmatenej. Taky byl, když se se Sabinou seznámili. Oba ve své branži začínali a netušili ani jeden, jak to chodí.

Je to v poho, Iveto, po půl tě vyzvednu.“

Dík, jdu jí nachystat,“ usmála se do sluchátka a Hynek si tu chystanou v duchu představil. Jo, má jí pěknou.

Tatík si pro Ivetu přišel před vchod, Hynek je pozoroval ze zaparkované oktávky, jak jí neobratně dával přednost do dveří a pak zašli dovnitř. Z telefonu slyšel Ivetu, jak schválně pro něj opakuje po kunčoftovi nahlas, že jedou do třetího patra. Zachrastily klíče, Iveta pochválila byt, máš to tu pěkný, chlápek řekl, že ona je taky moc pěkná. Jen si odskočím, řekla potom a pak už pouze potvrdila, že to bude určitě v klidu a zavěsila. Ne vždycky to bylo takhle brzy, kolikrát si vyslechl daleko víc, někdy i celý šťouch, ale nikdy nemusel zasáhnout. Úchylové byli mnozí, ale nebezpeční naštěstí ne. Položil mobil na sedačku spolujezdce a aspoň si mohl zapnout rádio. Otevřel noviny na volantu a užíval si tu hodinku, kdy pro něj vydělává Iveta. Trochu si taky zdřímnul.

Budíček!“, zaťukala na okénko. „Tvůj život bych chtěla mít“, pokárala ho, dosedla a vyndala si jeho mobil zpod zadku, ,,tady máš svůj díl, pasáku.“ podávala mu tisícovku. Dělili se bratrsky pěkně napůl.

Nech si to, jo!“

Dobře, dík“, zatrčila si bankovku za výstřih.

No takhle jsem to nemyslel, davaj! Anebo… víš co, dobře, stejně už jsem dlouho nepíchal. Máš doma něco k pití?“ Někdy si Iveta tržbu nechávala celou a Hynkovu část dodala v naturáliích.

Jo, nechal mi tam flašku ten pingl v pondělí,“ protáhla se „vždycky přijde už nacamranej, u mě se dorazí a než mu ho přeblafnu, usne. Skoro jsem ho nemohla vzbudit.“

Vzal si jí hned jak vyšla z koupelny, tvrdě, bez řečí. Podržela luxusně a nalili si panáka.

Občas je to s tebou i pěkný, taková úplně láska.“ podívala se mu do očí a koutky jí škubaly.

Třeba dneska?“, zeptal se docela vážně a jako vždycky si bolestně uvědomil, jak je už starý, že by Iveta klidně mohla být jeho dcera. Kdyby nějakou měl. „Nehrálas to, že ne?“

To mám s tebou přece zakázaný…“, taky zvážněla, „a příště se obuj!“ hodila na stolek krabičku prezervativů a připálila si.

Vzal krabičku do ruky a přemýšlel. Že jí má vlastně rád, že je to teď jeho nejbližší člověk. Smutná kombinace. Takhle dopadne jedináček, dvakrát rozvedený, oškubaný dohola. Vzpomněl si bezděky v té chvíli na Frantu a v duchu si vynadal. Ty si tak můžeš stěžovat! A jak mu postkoitální myšlenky plynuly hlavou, něco ho napadlo.

Mám pro tebe možná kšeft. Chtělas být herečka, že jo?“, přešel už zase do ochranné ironie.

Ty vole! To mi vůbec nepřipomínej, ten casting. To byl humus!“

Pamatuješ na Frantu?“

To je ten zraněnej kamarád?“

Jo, už docela dlouho plánujeme, že zase přijede do Prahy a propláchneme trubky. Napadlo mi, že ho pozvu na víkend.“

Hm“, neurčitě pokývala hlavou. O Frantovi věděla jen to, že spolu byli s Hynkem na vojně, občas se vídali a že měl blbou bouračku. Jeho žena to nepřežila a on přišel o ruku a ošklivě si popálil obličej. A že je z nějaké vesnice u Zlína. Teda od Gottwaldova, jak Hynek nikdy neopomněl zdůraznit.

Určitě neměl dlouho ženskou, říkal, že ho teď s tím ksichtem žádná nechce“ , chtěl ještě pokračovat, ale Iveta už měla jasno: „Chápu, Noku, budu dárek, platíš ty, seš hodnej kluk.“ pohladila ho teatrálně pomalu po vlasech. “Beru, kdy? V sobotu večer? Rezervace potvrzena, pane.“

Počkej. Takhle ne. Musíme to promyslet. Já mu nechci jen tak dohodit kurvu…“ , zarazil se, „ …ne, sorry. V dobrým, jo? Bude se ti to líbit, jsi šikovná. A milá, krásná, talentovaná…“

…kurva, jistě. No povídej, ty dobroto.“ , v duchu si pomyslela, jaký jsou ti chlapi všichni svině, malinkou chvilku si mohla myslet, že má docela obyčejný hezký večer s kamarádem a je to pryč. Zpátky do reality, děvče. Není jinej, tenhle Nok.

Přemýšlím nahlas za pochodu. Vidím to takhle. Půjdeme na pivo a ty tam přijdeš. Třeba jako že tam máš spicha s kámoškou, která nejde. Pak to ňák uděláme, to musíme improvizovat, ale nakonec prostě pojedeme na noc k tobě a dáme pořádnou trojku. Něco, na co ten dacan z Gottwaldova hned tak nezapomene. Ale musí to vypadat, jako že tě náhodně sbalíme, ne že to je za prachy. Kvůli sebevědomí, rozumíš?“

Jo, takže celá noc a dvoják. A vy voba vožralí, že jo? To bude devět litrů, Noku, si dědil nebo co?“

Hele, neříkej mi Noku, dám ti bůra a zbytek budem odepisovat od tatíků, jo?“

To sou kšefty s tebou! Pět hned a dalších pět postupně. Litr navíc je za herectví, pane režisére.“

Tak jo, Ivetko. A neposer to. Nevypadni z role!“, dolil sklenky a tu svou hned vyprázdnil.

Sabina, Hynečku, v práci vždycky Sabina.“ ušklíbla se.

Hynek objednal ve vinohradské hospůdce dva stoly vedle sebe. Znal to tam, čepovali dobré strakonické a vimperské pivo a vůbec to tam celé měli hozené do šumavské podoby. Což bylo fajn a stylové, s Frantou se přece seznámili právě na vojně v kasárnách nad Vimperkem. Zvláštní dva roky. Spolu tam strávili jeden. Franta byl Hynkův mazák. Ale nebyl špatnej. Ona místní vojna byla vůbec dost měkká. Po průseru, co se stal ještě než Hynek narukoval. Během mazácké hry na paragány si jeden holub právě z Frantova ročníku při skoku z prvního patra a s železným nočním stolkem přivázaným na zádech zmrzačil nohy tak, že z toho měli problém i lampasáci a následně už nic moc netolerovali a zavedli gumárnu.

Už během vojny začali oba fungovat v místním svazarmu, jezdili spolu boasky. Branně orientační automobilové soutěže. Naivní rádoby rally, s civilními auty a v civilním provozu, navlečené do komunisticky branné tématiky. Slepé mapy, zkoušky řidičských zručností, testy z vyhlášky stovky, ale hlavně spousta zábavy, vzácné chvíle mimo kasárna, po večerech pivo a príma lidi okolo. Pokračovali v tom ještě dva roky po vojně, Franta měl červeného žigulíka a řídit vždycky uměl moc dobře. Inu, řidič-specialista první třídy. Hynek dělal navigátora. Taky dobře, dostali se z okresu až do krajské soutěže. Nebýt sametu, možná by to dotáhli až na republiku.

Franta přijel vlakem, autem teď už jezdí jenom místně, i když si kvůli té chybějící pravačce pořídil automat. Malou, tu nejmenší škodovku.

Nazdar, Klemente!“, neodpustil si Hynek zažloutlý vtip, ještě než host slezl schůdky vagonu.

Blbče, bez nás byste tady dodneška chodili bosí“, nenechal si to líbit Franta a podali si levé ruce. Pravou měl jako vždycky zastrčenou v kapse, aby nebylo vidět, že končí nad zápěstím. Když se to Frantovi stalo, několikrát mu, zpravidla v opilecké pyšné upřímnosti navrhoval, ať si nechá udělat nějakou protézu. To ale Franta, podobně ovíněný, odmítal, že na co protéza, levačkou je to stejně hezčí, jako od cizího. I na tohle si Hynek teď vzpomněl a samotného jej potěšila představa, jaký to dárek kamarádovi tentokrát připravil.

S Ivetou doladili detaily představení už ve čtvrtek, poté co si Hynek odepsal první litr z dluhu a ona se evidentně těšila na víkend. Dokonce se prý přestala holit, když je Franta z venkova, tak ať to má přírodní. Co ty hérečky neudělají pro dobrou roli, pomyslel si.

Posadili se a poručili polotmavého klostermanna. Stůl vedle byl reservé prázdný ještě dobrou půlhodinku, přesně podle domluvy. Měli tak čas probrat novinky. Franta si k domku pořídil novou havěť, dvě krůty, králíky a prase. Přistavěl malý chlívek a básnil, jak bude v zimě zabijačka: „Musíš přijet, před vánocema ho picnu a vydržíš až do tří králů, budeme jenom žrát a chlastat. Slivovici mám moc dobrou od kamaráda, přivezl jsem ti na košt“, poťukal na batoh vedle sebe.

A co nějakou Kalupinku, máš? Chodí ti někdo poklízet?“, zeptal se Hynek, ale hned by si za tu otázku nejradši nafackoval.

Nechodí, Hynku, nechodí. Nedivím se. Ty, co mě znaly dřív, jsou zadané a novou na tenhle ksicht nenachytám. Víš, jak mi na vsi říkaj? Fantomas. Zaslechl jsem to v konzumu.“

Ser na to“, zaháněl Hynek blbé téma do autu „ženský jsou potvory a nestojí za to.“

Vlasta nebyla. Je to těžký, nemysli si“, chtěl si možná ještě Franta vylít srdíčko víc, ale do dveří právě vešla Iveta a posadila se na rezervované místo. Sledoval ji pohledem celou tu dobu. Věděla to, samozřejmě a do každého kroku dala všechen herecký talent, co si myslela, že má. Úspěšně.

Zatím jen džus, ještě na někoho čekám“, objednala si a hned dodala myslíc na Frantu a svoji dnešní úlohu „kamarádka přijde.“ Podívala se směrem k Frantovi s Hynkem a usmála se. Dala si záležet, aby to nevypadalo útrpně, protože Frantův obličej fakt nevypadal hezky.

Chlapi si dál povídali a Iveta si dala záležet, aby si jí Franta všímal. Po chvíli Hynek zavelel k odchodu na cigárko. Jasně, že za minutku stála u popelníku před hospodou i Iveta. A samozřejmě, že bez zapalovače. Franta jí připálil a dlouze se na ní podíval. Pohled opětovala, vteřina, možná dvě. Krásná, nádherná a tak blízko, pomyslel si a až ho píchlo u srdce, jak mu v tu chvíli bylo smutno.

Vrátili se společně do lokálu, posadili, ale Hynek uznal, že je čas a omluvil se: „Jdu s pískem.“, a dal si záležet, aby cestou nechtěně pořádně drknul do Ivetiny židle. Pochopila. Jen co za Hynkem zapadly dveře záchodu, otočila se na Frantu: „Kámoška nepřijde, psala mi. A to jsme se přes dva roky neviděly. Škoda… Nemohla bych si přisednout k vám, ať se tu sama u stolu nebojím.“, usmála se.

Jo, jo, jasně“, Franta se málem zakoktal „to bude fajn, taky se tady s Hynkem vidíme po dlouhý době, přijel jsem dneska.“

Iveta už seděla vedle něj: „Odkud? A jsem Simona“, natáhla ruku.

Zdaleka, až od Zlína. Já jsem Franta.“ červenal se až kdesi a nechápal.

Tak to chce pusu, ne?“ věděla už, že se chytil a kula železo.

Pusu? No, no tak to určitě, pusu.“, byl jak v Jiříkově vidění a Iveta to viděla a tušila. Taky si na tom polibku dala hodně záležet, dokonce si Frantu trošku přidržela za zátylek. Celým tělem mu projelo snad tisíc voltů.

Právě když dokončovali tykací pozdrav, přišel ke stolu Hynek. Potěšeným hlasem zhodnotil situaci: „Kurňa, Fando, tebe taky chvilku nechat samotnýho. Co to vidím, čoveče?“, a obrátil se na Ivetu: „můžu taky jednu dostat?“

Tak to nevím, ještě jsme se nepředstavili.“

Á, pardón, dámo, já jsem Hynek.“

Simona“ a nabídla Hynkovi pusu o mnoho civilnější než předtím Frantovi. Všiml si toho. A znovu nechápal.

Zábava se rozjela podle plánů obou spiklenců, Iveta už dávno nepila jen samotný džus a pánové též rozhodně nezaostávali, až musela Iveta Hynka trochu krotit. Začínala už se bát, aby nevypadli z role. Ale Franta jí určitě nebyl nesympatický, ačkoliv každý pohled na jeho tvář jí vracel do úkolu, který ji dnes čeká. Ale vyprávět uměl zajímavě a to bylo v branži vždycky ceněné.

Blížila se zavíračka a tentokrát se na chvilku omluvila Iveta.

Tak ta je dobrá, viď?“, rozjel Hynek předposlední fázi plánu.

Hele, Hynku, perfektní, supr a já teda… nevím, úžasná, prostě.“

Tak jí opícháme, co?, plácnul Hynek bodře kamaráda do ramen.

Opícháme? Kde? Jak? Oba?“, zaostřoval Franta skoro vyplašeně, ale dál už nemohli pokračovat, Iveta se vracela ke stolu.

Panstvo, budeme zavírat, ještě něco malého a pak vám to spočítám, co vy na to?“, ozval se od výčepu hospodský a Iveta převzala iniciativu: „Tak to teda prosím ještě jednou dokola a pak pánové zaplatí, že jo?“ , obrátila se dlouhým pohledem na Frantu.

Ano, jo, ještě jednu rundu!“ , skoro zakřičel Franta a cítil se jak king.

A pánové“, pokračovala už ke spolustolovníkům Iveta, „co byste řekli na pokračování večírku jinde, konkrétně u mě doma, mám tam taky co ještě pít a jste dva, tak se snad nemusím bát znásilnění, no ne?“ , uchichtla se, ale hned se trochu v duchu lekla, jestli to s tím útokem nepřehnala, taky už měla malinko v hlavě, ale chlapci na tom byli ještě hůř, tak to Frantovi ani nedošlo, že podobně to asi nechodí ani v Praze.

No perfekt Simčo, objednám taxík!“, chápal se po telefonu Hynek.

A copak ty znáš mojí adresu, Hynečku? Tak jen řekni Komořany, pak to upřesním v autě.“ , zachránila drobný problém Iveta, ale ani to nebylo potřeba, Franta už detaily hry nevnímal, byl lapen.

V taxíku seděl vzadu vedle Ivety a ta si opět dala záležet, aby z auta vystoupil už nažhaven dle vytýčených cílů. Vyjeli výtahem do patra a Iveta je rychle vpustila dovnitř, jak byla u zákazníků zvyklá.

Franta se rozhlídl po garsonce: „Máš to tu hezký, Simonko, moc hezký, takový …. načančaný …“ snažil se najít slova pro byt, který se rozhodně netajil tím, že má být určený pro náročnou klientelu. Ale Franta byl lapen, natěšen a nekritický. A zamilovaný. V okamžiku, maximálně, těžce a hluboce.

Posadili se do pokoje a Iveta se ujala role hostitelky: „Mám tu pivo, becherovku a vodku, co si dáte?“

Becherovku a pivo“, zažádal Hynek, ale Franta měl jiný názor: „Já bych si dal to moje“, vytáhl z baťohu litrovku: „to je ta naše, to si šmáknete!“

Ať je po tvém, Fanoušku“, řekla rychle Iveta, pohladila ho po vlasech a odcupitala do kuchyňky pro skleničky. Franta všem nalil, napili se, moravský produkt pochválili a Iveta seznala, že další posun scénáře je na ní: „Chlapci, jdu se ospršit, ale vy se zatím bavte, brzy se vrátím“ a doufala, že teď už vezme konečně otěže do ruky Hynek. Už podruhé jí ale přišlo na mysl, že ta trojka není úplně dobrý nápad, že lepší dárek by asi byl jen ona a Franta. Ale co, je jen herečka a kurva, tak ať si s tím pasák poradí, jak umí.

Hynku, já jí chci“, začal polohlasem Franta, jen jak zašla do koupelny, „ta je tak , tak, tak pěkná, hele, já už hrozně dlouho neměl ženskou…“

No, dyť, proto jsme tady, tu vopícháme, neboj.“

Ne, počkej, já myslel, že bych jako jenom já, teda, jestli bude ona chtít…. ale asi stejně jede jenom po tobě, že jo? Co by si taky na mě vzala….“, spadl Franta do své běžné melancholie.

Fando, no ale já taky z toho chci něco mít, ježišmarjá, však jí neubude a jak ji tak vidím, vona nás zvládne voba v pohodě. V čem je problém?“

Aha, no jo, a taky tady, jeden pokoj, viď?“ zacouval rychle Franta, přece tohle všechno je spíš zásluha Hynka, že tady s krásnou Simonou vůbec jsou a on mrzák…., a co, pomyslel si nakonec, i tak to nejspíš bude na dlouhou dobu pro něj výjimečná noc.

Iveta vyšla z koupelny jen v županu a hned se pídila po panáku: „Fanoušku, nalej mi tu dobrotu ještě jednu, a kdopak se půjde osprchovat první, hoši, no, kdo bude první?“, a sedla si Frantovi rovnou na klín. Hynek pochopil nahrávku a odešel do koupelny, ani se nezeptal, kde jsou ručníky, vždyť to věděl. Ale to už Franta nevnímal. S Ivetou na klíně, začali s nocí hned. Hynek vytušil, že má z koupelny vylézt hodně pozdě a nahlas a dal si s koupelí záležet. Iveta s Frantou už tou dobou leželi na posteli oba naznak a pod dekou. Bylo po prvním dějství.

Hynek nahý, jen s ručníkem okolo pasu, přisedl na postel a rukou zajel pod peřinu směrem k Ivetinu tělu. Pokusil se ji natočit trochu na bok, nahmatal zadeček a začal jej pomalu masíroval. Přesně tak pomalu, jak to měla ráda. Odstrčila mu ruku: „No prosímtě, nevidíš, že tady máme hezkou chvilku!“ Taky Franta se zvedl: „Hynku, my jsme tady se Simonkou…“.

Chlapi, vy mě chcete snad oba najednou, já jsem tedy potěšena, ale nevím, jestli to fakt chcete oba dva, co?“ napadlo Ivetu, že konečně rozlouskne to, co tušila už z hospody, že Franta je spíš pro milování než nezávazný sex. Chudák, pomyslela si. Až tomu to celé dojde, veselo mu asi nebude.

Já teda jsem pro sex pro všechny“, ozval se Hynek, který už měl též dost naváto a hlavně trojka byla jednou placená, tak co. „A stejně tady máš jenom jednu postel Iveto, no ne?“

Hynečku, vždyť ty už ani nevíš, u který ženský jseš, já jsem Simona, jasný, SI-MO-NA, jasný, takže žádnej sex pro všechny, jen pro ty vybraný, a vybranej je dneska tady Fanoušek!“, a znovu Fandu pohladila po vlasech.

Fanoušek! Nedošlo mu, proč jí říká jiným jménem, nenapadlo ho, jak to vlastně je a nakonec usnul v náručí Simči/Ivety na posteli, u které jen tak na zemi pod dekou chrápal opilý Nok.

Ty vole, jako tohle za devět litrů?!“, rozčiloval se ráno, když byl Fanda na záchodě.

Ne, Noku, máš to férově za šest, pětka za noc s Fanouškem a litr za to herectví, to jsi mi slíbil, nebo ne? A moc se nerozčiluj, měla jsem co dělat tu tvojí operetu zachraňovat. A ještě ze mě vydyndal číslo na mobil, Fanda.“

To jsem tě teda měl za lepší hérečku, Ivet, ale co, i tak to bylo supr, ne, a co mu vůbec říkáš, jak šuká, jak se ti to líbilo, když už jsem nemohl pomáhat? Fanda, Fanoušek.“, najel opět Hynek na běžnou sarkastickou vlnu.

Dopoledne pak odvezli Frantu na vlak.

Noku, seš vůl, jestli mi zavolá a jako že zavolá, všechno mu řeknu, on mě bude chtít dál, to je mi jasný. A na to já nemám ani chuť ani náladu. Nebyl to dobrej nápad, to ti povídám.“

Nedělej to, Ivet, nějak to kdyžtak odpálkuj, a já to s ním zařídím, jo? A je to tvoje vina, měla to být trojka, trojka!!! Jasný, žádné city, doprdele, normálka šukání. To je hotový, že se do tebe zakoukal, když už dlouho žádnou kundu neměl a ty -Fanouškovi, že- mu vběhneš jakoby do cesty, taková ženská, dopíči, co sis myslela?!“

Co jsem si myslela?! No, že vám dám, ty mi možná zaplatíš a …. a že to nakonec vezme taky jenom jako náhodnou jednorázovku a já mu dám za tvoje prachy a přitom bych mu čoveče možná dala i tak, dohajzlu, já nevím, Noku, jen mi hrozně sereš, hrozně, ty debile!“

On se ti líbí?“

Co to meleš? Byl to kšeft, normální kšeft, ne? Vlastně nenormální! Mně se snad má někdo z vás líbit? Ty vaše ksichty i péra jsou všechny stejný, hnusný! A možná ty jeho jsou nakonec úplně nejhezčí, když zavřu oči, vidím ho jinak než vypadá…. Nemáš, Noku, nějakou jeho fotku před tou nehodou?“

Mám, společnou, a neříkej mi Noku, pošlu ti jí.“

Serete mě, oba.“

A víš co, Ivet, dám ti sedum a zajedeme zpátky k tobě, mám po včerejšku deficit.“

Ani hovno Noku, seš vážně blbej! …anebo jo, kšeft, jo a žádný pitomý kecy, si vyprošuju.“

Tentokrát, i když se Hynek docela snažil, mu nedala vědět ani náznakem, že by se jí snad to jeho přirážení, lízání a dokonce rádoby snaživé hlazení jakkoli líbilo. Všiml si toho a neodpustil si poznámku, že je nejspíš zamilovaná do někoho jiného. Neodpověděla, jen se k němu otočila zády a když se zase pokusil o naučený trik s masírováním zadečku, jen procedila: „Hotovo, Noku, prachy nech na stole a vypadni. Dík.“

Hynek jí poslechl, odešel a Iveta usnula. Spala dlouho, až do druhého rána, kdy jí probudil telefon. Soukromý a neznámé číslo. Hned jí bylo jasné, z jaké dálky vítr vane. Jako by to netušila. Proč jen Frantovi dala nakonec i telefonní číslo. Lítost? Okamžitá sympatie? Ještě než to zvedla, vzpomněla si, jaké s ním bylo milování. Ano, milování, z jeho strany určitě, něha a zájem o její vzrušení i vyvrcholení nešlo přehlédnout. Jaký to rozdíl, než podržet Nokovi, o kunčaftech ani nemluvě. Ano, to byl ten důvod, proč s ním byla ráda. Cítila se jako žena, jako už dlouho ne. Jak jen mohla zapomenout, že to může být v posteli i jiné.

Prosím.“

Dobré ráno, Simonko. Nevzbudil jsem Tě? Tady Franta.“

Nevzbudil,“ zalhala, „věděla jsem, že zavoláš,“ už řekla popravdě, „dobrý ráno, Fando.“

Já jsem ani dospat nemohl, tolik jsem tě chtěl aspoň slyšet.“

Jsi blázínek, Fando, neblbni, kolik nám je? Bylo to moc hezký, užili jsme si to, ale nebudeme si denně volat, že ne?“ rozhodla se, že bude tvrdá hned a bez odkladu.

Taky bych si nechtěl jenom volat,“ řekl, ale neznělo to vůbec dvojsmyslně, „proto jsem tě chtěl pozvat na víkend ke mně. Tolik si toho myslím máme co říct a chtěl bych ti to tady ukázat a pohladit tě a … a….“, chrlil ze sebe zjevně předem naučenou větu rychle, až ji nějak nakonec neuměl dokončit.

Co?! Franto, ty jsi hrozně hodnej a bylo to krásný, ale snad jsme si neslibovali nic podobnýho, anebo jo?“ trochu znejistěla, protože ani ona neměla dokonalý přehled o každé minutě a větě toho večera.

To ne, neslibovali, ale já jsem jen myslel… já jsem nemyslel… já jsem jenom chtěl… přijeď, prosím, Simonko, třeba jen teď, jednou, ale přijeď.“

Franto, to nejde, já nevím, asi ne. Hele, já ti zavolám, určitě, slibuju. Ale nic jiného neslibuju. Zavolám určitě, ty nevolej.“ ukončila hovor, aniž by počkala na jeho reakci. Dovedla si ji představit. Lomcoval jí vztek, sotva oddychovala překvapením a někde vzadu pociťovala lítost. Pak dostala geniální nápad. Tak tohle ne, to si ten debil vyžere. A hned! Vytočila číslo na Hynka.

Hynek byl toho rána už druhý vzbuzený zvoněním mobilu.

Noku, mám pro tebe novinku, pojedeme spolu na výlet. Fanoušek mě pozval k sobě na víkend. To bude príma rito, co říkáš? Tak se nachystej, plnou nádrž a pěkně mu to tam všechno vysvětlíme, teda hlavně vysvětlíš ty. Můj blbej nápad to nebyl. Čas odjezdu ti ještě oznámím, měj se.“ položila a počítala vteřiny do zazvonění. Celé čtyři, ó ta důležitost!

Počkej, počkej, Iveto, jak to myslíš, pojedeme , rito, za Frantou. To snad ne, to je skoro třista kiláků, to snad není nutný. Vyřídíme to po telefonu.“

Žádný po telefonu, sex jsi dohodil taky naživo a ne po telefonu, takže nepřemejšlej, nepřepínej a prostě pojedeme. Já to chci vyřešit jednou provždy, já na tohle nemám a nechci mít a sama to řešit nebudu. Jasný?“

Neměl, co by dodal, v podstatě měla pravdu, byl to jeho nápad: „Jasný, zavolej kdy, čau.“

No proto, čau.“ Byla sama se sebou spokojená, jak to vymyslela. Ale jen chvilku, než se jí rozleželo, že Noka sice vytrestala pěkně, ale že povídání na místě s Frantou nebude asi nic příjemného ani pro ní.

Franta byl štěstím bez sebe, když zavolala a slíbila, že v sobotu dopoledne přijede. Trochu ho trápilo, že mu nechce prozradit, kterým autobusem to bude, jen si nechala vysvětlit cestu až k němu domů a že prý ji kdyžtak navede po mobilu. Představoval si, jak na ní počká na zastávce s kytkou v ruce a povede jí přes vesnici k sobě do domu, ale asi chce být trošku tajemná, no jo, ženské vrtochy. A hned začal s chystáním na tu velkou návštěvu. Uklidil od půdy po sklep, pak se vrhnul na zahrádku a vůbec nejvíc přemýšlel, čím Simonku pohostí. Musí to být něco, prostě něco, čím jí dokáže, že láska prochází žaludkem.

Zato Iveta už nebyla spokojená ani trochu. Jakoby nestačila komedie v Praze, teď ještě tohle. A navíc ta první byla Nokovo dílo, ale následující habaďúra jde za ní. Až se lekla sama sebe, jak jí to bylo líto. Ne to líto, ale líto Fandy. Nálady se v ní střídaly snad co půlhodinu. Jednou si vnucovala, že Franta je přece chlap a chlapský žert pochopí a pak si zase nadávala, do čeho se to namočila. Po chvíli se marně omlouvala sama před sebou, že to byl jen kšeft a ona za Fandovy rány na těle ani na duši přece nemůže a nakonec zjistila, že lituje už i sama sebe, že je na tom hůř než celej Franta i než ten idiot Nok, protože ji chybí úplně všechno, láska a smysl pro humor v první řadě. Takhle to s ní šlo až do pátečního večera. Mockrát už sahala po mobilu, aby to ukončila nadálku, ale pak to zase vzdala a sáhla radši po panáku. Každýho chlapa, co jí prošel postelí za tyhle čtyři dny, měla chuť podříznout. Do časného sobotního rána se probudila s kocovinou morální i vodkovou. Odevzdaně se umyla, oblékla, sbalila a čekala na Nokovu dročku jak na popravčí povoz.

No sbohom, ty vypadáš! Nemám to vzít přes detox?“

Von tě ten humor přejde. Přes detox ne, ale přes pumpu a pořádný kafe, to bys mohl.“

Kafe pomohlo jenom trochu, krátké zdřímnutí taky, ale pohoda se stejně nedostavila. Iveta přemýšlela, až něco vymyslela. S Frantou to vyřeší sama, bez Hynka. Od ní to vezme snad líp. Samotnou ji překvapilo, jak moc jí záleží na tom, aby mu moc neublížili. „Noku, změna plánu, dovezeš mne jen tak nadohled od Fandova baráku a dál už mně nech. Já to s ním dám sama, chceš?“

Ivet, je to dobrej nápad? Teda já asi budu radši, ale co Franta. Hele, já s tebou docela souhlasím, že jsme to drobet posrali, teda možná já, beru. Ale, fakt to dáš?“

Takhle vážného ho už dlouho nezažila. Další překvápko. Které jí přesvědčilo úplně. Dá to, a sama.

Dojeli na kraj vesnice, Hynek jí ukázal cestu, slíbil, že bude na telefonu kvůli cestě nazpátek, Iveta si vzala tašku a vyrazila na misi.

Franta pobíhal po baráku od okna k oknu, vyhlížel a trpěl. Slíbil, že nezavolá a přitom by tak chtěl vědět, jak se Simona blíží, jestli vůbec je na cestě a kdy dorazí. Vše měl nachystané, třikrát zkontrolované a stejně byl nejistý, jaké to bude. A každou minutou se víc a víc bál, že jeho sen se nesplní. Splnil. Simona se vynořila ze zatáčky silnice od Lhoty a kráčela k jeho domu. Vyběhl k brance na zahradě.

Simonko, moc tě vítám, pojď dál.“

Ahoj Fando“, pohlédla na něj a zatrnulo ji. Za ten týden si ho představovala mockrát, ale milosrdněji, než vypadal ve skutečnosti, tady a teď. Samotnou ji překvapilo, jak si jej v paměti dokázala vylepšit.

Jsem strašně rád, žes přijela“, obejmul ji a nebránila se.

Já taky Fando, ale není to jak si myslíš…“, chtěla být tvrdá od začátku.

Jak…jak si myslím?“

Přijela jsem, abych Ti řekla, že my dva…,“ ale nějak ji ta tvrdost nešla přes rty, „my dva …já tě mám ráda Fanoušku, ale nebude to fungovat, víš“.

Frantovi se to zdálo došlo. Ztvrdnul. „Aha, nelíbím se ti, že jo. Jasně, komu bych se taky líbil. Tak ale proč, proč si sem jezdila?“ Pořád se drželi v náručí.

Iveta nevěděla. Najednou nevěděla, proč je tady, proč se mu má zpovídat, proč vůbec má ještě nějakýmu chlapovi něco vykládat. Vybouchla. Odstrčila ho.

Protože jsem kurva!“

Kurva?“, zeptal se úplně tiše Franta a v celé té otázce nebylo víc, než jen totální nepochopení všeho, co bylo okolo něj.

Iveta se otevřela naplno, řekla mu všechno a Franta jen celou dobu poslouchal a pokyvoval hlavou. Iveta mu nabídla vše co uměla, přátelství i sex zdarma kdykoli se potkají (má ho ráda, Fandu) a Franta jen přikyvoval. Na kafe nedošlo, až do jejího odchodu neřekl jediné slovo, jen na vše přikyvoval.

Iveta odcházela smutná, ale věděla, že jinak nemohla.

Jsi čůrák, Noku, ani nevíš jak hnusnej čůrák.“, byla její jediná slova, když dosedla do auta k Hynkovi. Nastartoval, chtěl se otočit, když v tom se nad vesnicí ozval výbuch.

Uhasit rodinný domek nebyl pro hasiče až takový problém, i když plyn je plyn.. Škoda byla  odpovídající nemovitosti a jediným mrtvým shledán sám pachatel.

Odloženo.

Subscribe
Upozornit na
guest

6 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Helena Koutková
Helena Koutková
8 měsíců před

Hele, dobrý! Jsem si, ani ti nevím proč, vzpomněla na hlášku jednoho žáka ze ZvŠ: „A páni učitelka, kolik vy za měsíc zarobite? U mňa za děn budětě mít víc než ve škole za měsíc!“

Jaroslav Červenka
8 měsíců před

Ten konec byl záhy dost jasný. Napsané je to moc dobře, Honzo.

Ján Šik
8 měsíců před

Živočišné, drsné, kruté…Hezký den

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial