Válka na Ukrajině se pomalu přesouvá do velmocenského konfliktu

Další tabu padlo, kromě dodávky F-16 americký kongres schválil zaslání taktického raketového systému ATACMS na Ukrajinu. Zbraň má dostřel až 321 kilometrů, Systém HIMARS měl doposud jen 80 km.

nformaci přinesl web Defense Post s vyjádřením předsedy Zahraničního výboru Sněmovny reprezentantů Michaela McCaula, že Kyjev rakety nutně potřebuje pro úspěch jeho protiofenzivy. Toto vyjádření svědčí o tom, že ATACMS půjde na Ukrajinu neprodleně. Z hlediska taxonomie balistických střel se jedná o zbraň krátkého dosahu, ale jednoznačně se jedná o moderní systém raket dlouhého doletu. Zbraň je mobilní, lze-ji odpalovat právě z HIMARSů a MLRS, které Ukrajina již dostala.

(Zdroj: Picryl) ATACMS odpálená z MLRS

Krok Američanů už má jednoznačnou logiku. Z hlediska uznávaných teorií mezinárodních vztahů lze vytknout dvě. První hovoří o tom, že kdo ovládá oceány, je globální mocností. Zde to jsou jednoznačně Američané. Ovšem druhá teorie říká, že středobodem planety je oblast Afghánistánu, severního Íránu a severního Pákistánu. Zde lze hledat důvod invaze amerických sil po 11. září. Situace se ovšem vyvinula tak, že jak Kábul, tak Teherán a Karáčí budou čínské. Pokud v Rusku u moci zůstane Putin, bude čínská i Ukrajina, když nebude dostávat pomoc. Kreml jasně míří do pozice vazala Pekingu a to nikdo nechce. Hrozba hegemonie Číny v Asii už je zcela reálná a Ukrajina je už čistě evropská země. Pád Kyjeva do područí Moskvy by ve finále znamenal zásadní rozšíření čínského vlivu. Západ si je dobře vědomý, že konflikt již dalece přesáhl regionální charakter a dobře chápe, že porážka Ruska a případný pád Putina přinesou volné ruce pro vypořádání se s Čínou. Tam se střet blíží, spíše než na poli vojenském pravděpodobněji na úrovni ekonomické. A Rusko jako čínský vazal není zrovna dobrá muzika.

Není pravděpodobné, že F-16 budou na Ukrajině nasazeny v dohledné době, ale balistické rakety jsou zcela zásadní posun. Vyznat se v informacích z Ukrajiny je takřka nemožné. Ale některé věci jsou jasné. Rusové nemají strategickou iniciativu, Kyjev zřejmě opravdu doposud nasadil jen tři útočné brigády a pořád probíhá průzkum bojem. A hlavně Kreml vypadá jako pes, který nekouše a vůbec neví, co má dělat. To, že měl čas vybudovat hloubkovou obranu je jedna věc, ale trochu málo pro agresora s tak velkými ambicemi. Byť Marie Zacharovová opět varovala, že západ tlačí konflikt do použítí jaderných zbraní. To jestli ukrajinská protiofenziva probíhá pomaleji, než se čekalo, je velký otazník, nic jiného.

Dostane Kyjev nizozemské F-16? (Zdroj: Goodvint / Wikimedia Commons / CC BY-SA / free license)

Stále větší záhadou se stává Jevgenij Prigožin. V této chvíli již vyloženě podráží Kreml s tím, že generální štáb nepřiznává, že Rusové pod ukrajinským tlakem ustupují mnohem více, jsou špatně vyzbrojení a dochází jim munice. Odhadnout roli šéfa Wagnerovců je stále obtížnější, ale minimálně jeho postoje naznačují, že Moskva je ve velmi těžké situaci.

Jako zcela zásadní se jeví informace Al Jazeery o tom, že zahraniční dárci na schůzce v Londýně přislíbili Kyjevu další pomoc v hodnotě 60 miliard Euro. Je naprosto zjevné, že západ nehodlá nechat Rusko zvítězit, ruku v ruce s tím přichází již jedenáctý balík sankcí EU proti Kremlu. Nelze nic tvrdil, ale lze věřit, že zlo přicházející z Kremlu bude poraženo a přese všechny chyby se nakonec prosadí západní forma demokracie a ne autoritativní režimy Pekingu a Moskvy.

Subscribe
Upozornit na
guest

2 Komentáře
Inline Feedbacks
View all comments
Tomáš Vodvářka
Admin
11 měsíců před

Je možné, že události minulých dní cosi ještě urychlí….

Social media & sharing icons powered by UltimatelySocial