Další příklad vyhozených státních peněz
A přitom se jedná o velmi populární a dle mě i potřebnou věc – digitalizaci. Ale prostě chybí dlouhodobý koncept. To jde na triko všem vládám tak dvacet let dozadu.
Začalo to datovými schránkami. Ve své době možná přinesly užitnou hodnotu, ale ta postupně klesá. Takzvané bezpečné doručení do vlastních rukou lze zařídit i mnoha jinými způsoby.
Stát pak přišel s občanskými průkazy s čipem. Byl jsem jako fanda do techniky jeden z prvních, kdo si novou občanku pořídil. K tomu si stačilo koupit čtečku čipů asi za 200 korun a bylo vymalováno. Čtečka do USB počítače, občanka do čtečky, zadání PINu a rázem jsem měl přístup do mnoha státních databází. Už zde by nebyl problém se obejít bez datových schránek. Ze strany státu stačilo zaslat mail, nebo SMS – přihlaste se pomocí svého OP a stáhněte si ze stránek této nebo této státní instituce dokument. Zavedení čipových občanek už v podstatě ukázalo zbytečnost datových schránek. Tedy vyhozené peníze ne jejich zřízení a provoz.
Kdyby byla koncepce, nemusely se vyvíjet a zavádět datové schránky. Ani provozovat. Občanka s čipem by stačila.
Počítačově negramotní odpustí, ale do budoucna by si měl každý vyřizovat vše pomocí PC nebo mobilu. A kdo opravdu, ale opravdu nebude moci (fyzicky, finančně, nebo duševně), tak pro něj by tu měly být pro asistenci úřady, třeba i ta pošta.
Takto už mohly být vyřešeny i elektronické volby. Přeci jen občanku má každý svou a druhé zabezpečení PINem je dostatečné. Přesto nevěříš? Tak běž hlasovat fyzicky, to bude mít vždy přednost. I na to by sloužily ony úřady. A stačily by. Neutrácely by se peníze za tisíce volebních místností a komisí.
Pak přišlo další ztrojení již hotového. Bankovní identita. I ta vám zajistí přístup do mnoha státních databází. Je už jaksi navíc. Ale dobře, to je soukromá iniciativa bank a stát to nic nestálo (nebo jen minimum pro umožnění přístupu).
Co ještě potřebujete fyzicky udělat, když už by takto byla ošetřena elektronická komunikace (občanka + PIN)? Napadá mě ověření podpisu. Ale světe div se. I to lze dneska na dálku. Zatím jsem to nevyužil, ale byl jsem příjemcem. Kámoš potřeboval abych za něj něco vyřídil na dopravním inspektorátu. Napsal mi plnou moc, poslal ji někam a mě přišel kód pomocí SMS na mobil. Zašel jsem na Czech point, sdělil jim ten kód, tam pomocí mé občanky zkontrolovali, že jsem to já, pro koho je ta plná moc napsána, vytiskli mi to a šel jsem na inspektorát. A nebyl problém. Ten kámoš se nezvedl od stolu. A asi bych nemusel ani já, kdybych to na inspektorátu mohl také vyřídit pomocí občanky s čipem na dálku.
Prostě možnosti a řešení dnes již existují. Vše by šlo. Chce to už jen legislativu, ale hlavně koncepci. Dobrou, promyšlenou, dlouhodobou koncepci. To není o jedné vládě. To je o stanovení týmu odborníků, kteří by třeba do roka vygenerovali jasný koncept, který by pak po schválení vládou a parlamentem byl na mnoho let závazný. A jsme zase u toho – obzor politiků pouze na jedno volební období.
Tak tak. Nicméně tu stále zůstává problém bezpečnosti přenosu dat přes internet. Nedávno se to vymstilo jedné nemocnici, protože na vnitřní komunikaci použila normální „veřejnou“ síť. A už tam řádili hackeři. To i České dráhy používají vlastní izolovaný intranet, který se k veřejnému internetu může připojit jen přes několik dostatečně zabezpečených bran. Jak je na tom bankovní sektor, nevím. Asi nevalně, soudě dle útoků na účty klientů. Pudl je zakopán už v samém principu přenosu dat přes internet. Ten vznikl někdy v začátcích, kdy se tak široké rozšíření nepředpokládalo. A tak se do softwaru přidávají další a další ochrany (firewally),… Číst vice »