Vše nej do nového roku
Období Vánoc a především přelom roku je čas, kdy lidé dělají přezkum uplynulého roku, co se povedlo a co naopak ne, co jim uplynulý rok dal a co jim vzal, věci dobré i špatné. Dle obecně zažitého faktu, lidé co si prošli největšíma životníma zkouškama a jejich existence nebyla peříčko, excelovali například jako skvělí hudebníci, malíři, básníci a spisovatelé – dle těchto zákonitostí, bych se mohl bejlesknout celkem obstojně minimálně v jedné kategorii, ale k hudební scéně mám daleko asi jako ze Země na Mars, jako Picaso ani jako krajinkář se taky do historie nezapíšu a pokus napsat rozsáhlejší dílo nebo nějakou poezii, by asi dopadlo dost katastrofálně. Uplynulý rok, má pro mě hořkosladkou příchuť, ale je potřeba se na svět dívat realisticky a s určitou alespoň minimální porcí optimismu. I přes to negativní, nedosažené a nedosažitelné je potřeba se upínat k tomu pozitivnímu. Děkuji za dva malý prcky co jsou středobodem mýho vesmíru a tím nejdůležitějším na světě, děkuji za rodiče jaký mám a za jejich trpělivost se mnou a mýma rozmarama a děkuji za přátele, kteří mě berou takového jaký jsem a že díky nim mám možnost si dát občas šluka toho cítit se na živu ne jen jako rodič, ale i jako běžnej smrtelník. Přeji všem slušným lidem to nejlepší do nového roku a každému to, co si po právu svými činy zaslouží.
Jasně, pokud by život byla jen jízda na vrcholu vlny, asi bychom si jej nevychutnali se vším, co nese. Pro mne letos No.1 narození vnučky Olgy Magdalény, zázrak nového života a její schopnost obdařit dědu širokým úsměvem. Pak konečně realizace divadla s postupem na maximální možnou metu na přehlídku do Hronova. A taky to, že moje rodina v té pandemické mele zůstala kompletní. Přeji Vám, příteli, ať Vám to stále tak dobře píše a děje kolem Vás ať Vás příliš nemelou.
Děkuji 🙂