My house, my castle
Když jsem před téměř 30 lety začínal jako privátní lékař, chtěl jsem, aby se mí pacienti a personál cítil v prostorách ordinace dobře. Pamatoval jsem ještě na neosobní, strohé, umakartové čekárny a ordinace, kde už jen čekání na „vstupte“ bylo stresující. Tak pojďte dál.
Sice jsem před 11 lety změnil své působiště a přestěhoval jsem ordinaci do centra města, struktura a vybavení se podstatně nezměnilo. Poslední patro, střešní okna a klid z ulice.
Pracovna sester, kde jsou i tři aplikační lůžka na infusní terapii, od dveří do čekárny neviditelná, naopak sestra má přehled.
Elektrofysiologická laboratoř, kde je můj hlavní výrobní nástroj – EMG a EP přístroj.
Moje pracovna, pod střešním oknem. Hlídá mně egyptská kočka.
Trochu jiný úhel pohledu. Menora je z vánočních trhů před mnoha lety přímo od kováře.
Zástěna pro pacienty. A gauč pro návštěvy. A v polední pauze i prostor pro mou meditaci, pravda, někdy trochu hlubší….
Naproti mému stolu visí tahle fotografie Jindřicha Buxbauma. Její pocity jsem kdysi popsal v eseji. A pořád je inspirativní.
Pták marabu. Autorem je dcera Barbora. Miluji oba.
Rabbi Low a golem. Originál je od Marka Podvala, zdařilá kopie od dcery Adély. Platí zde totéž co o obrázku předchozím.
Ferrara, litografie. Moje milované město v Pádské nížině, kde jsem byl měsíc na zkušenou ještě jako student. Na obrázku dominanta města Pallazo d´Este.
Kachle ze Santiaga de Compostela – obvyklý ukazatel na pouti. Vpravo je linoryt Olomouce, města mých studií.
Rabbi z Mea Shearim. Fotografoval Jan Sieber.
Certifikáty z poutě do Santiaga. A vpravo Hippokratova přísaha v řečtině.
Krucifix, neleštěný bronz. Autor pan Gebauer.
A maturitní fotografie mých dětí.
My house, my castle.
Zdravím a můžu se pochlubit, že už nějaký čas sleduji Vaši blogosféru a ikdyž jsem se dosud nevyjadřoval, tak snad neudělám zlou krev, když se i já svěřím. Podotýkám, že o cosi déle jsem i Vaším pacientem, nicméně ani to snad nebude problém. Chodíval jsem kdysi na Hudební, kde jste míval ordinaci a nedá se to porovnat se současnou Kostelní, kde se člověk musí skutečně cítit dobře, už i proto, s jakým vkusem je vše uspořádáno. Dovolím si ovšem poukázat na dvě věci, které mohou dělat potíže pacientům, jako jsem já. Sice Kostelní je v samém srdci města, ale spojení… Číst vice »
Pane Stálý, děkuji za Vaší přízeň Blogosféře. K meritu Vašich připomínek. To, že je ordinace v centru a nikoli jako kdysi v Mariánských horách bylo dáno tím, že majitel budovy na Hudební byl zadlužen, celý dům byl zastaven a hrozila exekuce, při níž fenďáci berou vše, tedy i movité věci, které s v domě nacházejí. Pokud by mi vzali mé přístroje v ceně okolo 2,5 M, byl bych ekonomicky zničen. Proto přesun tam, kde nic podobného nehrozí. Pokud vím tak značné množství lékařů má stejný problém .- tedy s dostupností svých ordinací. Je fakt, že zastávka u Sýkorova mostu je… Číst vice »
Vážený pane doktore, pokud jsem se nedostatečně vyjádřil, pak se omlouvám. Změnu z Hudební na Kostelní jsem chválil a na Kostelní mi je příjemně. Jen jsem si posteskl s tím, že „když už“, tak se vláčím přes celou Ostravu, tedy jinak řečeno – je to dlouhé. Ale s tím se vyrovnat dá. Přístup do budovy – i pro vozíčkáře – je přepychový a navíc možnost vyzvednout léky hned v budově – je neocenitelná. Prostě – za mne skvělá volba. To z hlediska pacienta – nemluvě o případných problémech, které hrozily Vám. Chápu, že lavice se dobře udržují a v dnešní… Číst vice »
P.S.: Zapomněl jsem dodat, že to jde o případ, pokud nejdu vyzvednout osobně léky, tam se čekat nemusí vůbec a sestřičky mě obslouží obratem.
Děkuji, Lubomíre.
myslím, že Vás nenávidím 😀 Hezké to máte, s mojí naprosto nesrovnatelné .
Milý kolego, mohu Vás ujistit, že bych někdy Vaši profesi bral. Zvířata nebývají zákeřná.
vážně?? dostal jste někdy pokáleným ocasem přímo do otevřené pusy? Pomočil Vám hlavu vystresovaný kocour, co Vám bolestivě pomocí drápů vyšplhal po zádech? prokouslo vám obrovské prase holínku i s lýtkem? zlomil vám prst kůn, když ukazujete paví pera samičce, jak jste schopný i když budoucí doktor a vy jí vysvětlujete jak se pozná pomocí zubů stáří koně a on si drze secvakne zuby? kujvy to jsou …když chtějí 😀
:))) Zas nepíšou anonymy…
Milý kolego v trablích. Stran kočky…ano znám občasné zatnutí drápů do rukou , s prasetem a koněm jsem tu čest zatím neměl. Ale co se týče zvířat v lidské podobě – jak píše již Michaela, občasný anonymní výlev, kde jste označen za vraha je navržena Vaše poprava, nejlépe s celou rodinou, a to jen z důvodu, že jste odmítl napsat lázně 150 kg osobě, která denně sežere 1 kg bůčku a nato pár kremrolí. Nebo stížnost neanonymní od jedince, který „utrpěl“ psychickou újmu při běžném EMG vyšetření a vše řeší lékařská komora a Vy musíte psát elaborát, v němž se… Číst vice »
Milý Tomáš, veľmi pekné, rozhodne príjemnejšie ako všetky neurologické ambulancie, čo som doteraz navštívila a to ich bolo celkom hodne…celkom ráda by som si tam u vás ľahla, aj keď EMG rozhodne nepatrí k mojim hobby, ale niečo mi hovorí, že tam asi nemáte výťah…
Soňo, nemáte přesný vnitřní hlas…..máme výtah, máme bezbariérový přístup. Mám v péči hodně vozíčkářů…a díky za poklonu…
Milý Tomáš, v tom prípade klobúk dolu…a aspoň vidím, ako je ľahké zovšeobecňovať – v Brne som tri mesiace hľadala praktického doktora, ktorý by mal bezbariérový prístup a bral nové pacienty…
Velmi „domácí“ místo. Příjemné. B.
Děkuji, chci abych se tam cítil příjemně jak já, tak moji pacienti. A snad se to i daří…
Určitě bych se tam cítila pěkně. Opravdu je cítit domov. Ty obrazy jsou do galerie škoda. 🙂 máš šikovné děti.
Tomáši krásné ráno. To jsem se tedy velmi příjemně naladila.. Překrásné to máte. Vše.. Stylové, útulné a pro mě velký plus osobní nádech. Adélka opravdu krásně maluje. Pták mě uchvátil. Ať se Vám krásné žije.
Nápodobně, Brigito. a přeji shavua tov (dobrý týden)…
Děkuji, Radko, doufám, že není všem dnům konec, i když své přátele raději vídávám v jiných prostorech, než mé ordinaci.
Pokud to půjde, uděláme sraz autorů Blogosféry,…