Malá úvaha o dělání politiky – aneb ty naše rybníčky komunální.

COŽE? Nevěřím vlastním myšlenkám, když se mi v hlavě klube glosa o politice, nedaří se zastavit a zahnat a z hlavy se mi přímo žene do prstů. Nepíšu o politice z principu. Nikdy. Fakt ne. No dobře, tak dneska udělám výjimku. Prolomím vlastní NE. Jednou. Dnes Protože jestli to udělám podruhé, už to nebude výjimka.

Pohybovala jsem se ve světě veřejné správy šestnáct let naplno. Venkov, města, kraj. Jojo, ouřada. A vnímala, jak neskutečně odlišná je komunální politika od té národní. Jak důležité je, aby v území vládla politika praktická, věcná a do značné míry odborná. Opřená o znalosti území, o respekt k jeho potřebám a o vědomí, že politickou prací je tvorba. Skutečná tvorba,  životního prostoru ve všech souvislostech. Pokračovat ve čtení „Malá úvaha o dělání politiky – aneb ty naše rybníčky komunální.“

Svět podle Bradburyho

„Je neděle a nikam nechvátám…,“ zanotoval jsem si pár slov z písně, kterou zpíval Karel Gott. Žena poznamenala, že nikam nechvátám ani ve všední den. Měla pravdu. A proč bych měl, když všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest? odpověděl jsem jí v duchu výrokem Komenského, ač on prý nic takového nenapsal. Jen v Labyrintu světa a ráji srdce se nachází jeden oddíl nadepsaný „Kvaltování hovadům více než lidem připadající“. Jan Amos tím ale nehájil lenost, ale kritizoval nadměrné namáhání a honbu za ziskem. Dokazuje to prozíravost Učitele národů. Pokračovat ve čtení „Svět podle Bradburyho“

Tomu sdělení začínám rozumět

…tomu, jak před Bohem jsme si všichni rovni…jak je spravedlivý
Víte, drazí, mně by se vážně chtělo psát už zas něco veselejšího, ale – notak aspoň se třeba vypíšu. Budu – a to Ti, teto, přísahám, dobře volit slova a jsem si vědoma, jak je neuctivé Tě hned prodat…ale Ty mě máš ráda a: Je to moje vyrovnání. Nojo, mám v sobě teď nějaké ty prášky, přiznávam to na plný čáře… Abych totiž létala, a tak ještě aspoň malý kus letěla nahoru s Tebou… Pokračovat ve čtení „Tomu sdělení začínám rozumět“