Je tomu dávno, co žil Člověk, který byl ukřižován proto, že velmi miloval a byl velmi milován.A je zvláštní, že jsem ho včera třikrát potkal.Poprvé žádal strážníka, aby nezavíral do vězení prostitutku; podruhé pil víno s jedním vyděděncem; a potřetí se utkal v chrámu na pěsti s pořadatelem zápasu. Chalíl…
…nebo básničku! Strach, napětí. Pokukování. Co nese Mikuláš, co čert, co anděl. Jestli to bude letos uhlí, mrkev, brambory, nebo něco lepšího. Letos bude možná všechno jinak. Byl to po čertech špatný rok. Nejen pro děti…
Byl to ten, co mu ujely nohy a byl z toho návod, jak být lepšími. Marie si tenkrát ani nestihla vybrat, jestli chce. Ale aby prospěla velké věci, věc pokorně přijala. Nakonec – sex je náš. A Josef se stal nejslavnějším paroháčem.
Občas potkáme někoho, kdo dělá záhadné a nepochopitelné věci. Jako jedna tajemná paní s papírovými kapesníky v parku.
COŽE? Nevěřím vlastním myšlenkám, když se mi v hlavě klube glosa o politice, nedaří se zastavit a zahnat a z hlavy se mi přímo žene do prstů. Nepíšu o politice z principu. Nikdy. Fakt ne. No dobře, tak dneska udělám výjimku. Prolomím vlastní NE. Jednou. Dnes Protože jestli to udělám…
Letos jsme měli naplánováno sjíždění od pramene Dunaje někam do Bavorska, bohužel ten šmejd z Číny nám to překazil. Náhradní program tedy byl po České republice. A nelitujeme, taky to stálo za to.
„Je neděle a nikam nechvátám…,“ zanotoval jsem si pár slov z písně, kterou zpíval Karel Gott. Žena poznamenala, že nikam nechvátám ani ve všední den. Měla pravdu. A proč bych měl, když všeliké kvaltování toliko pro hovada dobré jest? odpověděl jsem jí v duchu výrokem Komenského, ač on prý nic…
…tomu, jak před Bohem jsme si všichni rovni…jak je spravedlivý Víte, drazí, mně by se vážně chtělo psát už zas něco veselejšího, ale – notak aspoň se třeba vypíšu. Budu – a to Ti, teto, přísahám, dobře volit slova a jsem si vědoma, jak je neuctivé Tě hned prodat…ale Ty…
S velikou úctou a respektem se zde pokusím vám prezentovat svůj námět a myšlenky, které mne vedly k činu.