Říká se, všechno zlé, je pro něco dobré. Pevné sevření KLEŠTÍ mě dostalo do jiné sféry…Tady k vám. Děkuji za pozvání.
Znáte příběh muže, který literárně ztvárnil Josef Formánek v románu Mluviti pravdu? Nalezenec, odložený do sirotčince, vstoupí na začátku války do SS, když hledá nějakou sounáležitost, tady najde kamaráda, ale hlavně smrt na každém kroku… a taky lásku k ženě, kdy ho touha po ní vede krutými událostmi války i…
Ach jo pátek v novém kšeftě. Není nic horšího, když se na starý padesátiletý kolena rozhodnete, že budete stát za pultem na krámě.
…tomu, jak před Bohem jsme si všichni rovni…jak je spravedlivý Víte, drazí, mně by se vážně chtělo psát už zas něco veselejšího, ale – notak aspoň se třeba vypíšu. Budu – a to Ti, teto, přísahám, dobře volit slova a jsem si vědoma, jak je neuctivé Tě hned prodat…ale Ty…
Byl jednou jeden dům či spíše vila, obklopený stromy, keři, travou… žila tu stará paní, už dlouho sama, a pak už ne, takže dědicové… a rychlý střih, stromy, keře, tráva pryč, jen dým tu stoupá z ohniště, kde všechno vykácené hoří…
Říkejte mi disident nebo Novotný a nebo Kielbergerová. Která se před pěti lety bála sáhnout na počítač a cokoliv veřejně napsat. Pak přišel zlom.
Dneska jsem se zastyděl, protože nemám teď moc času sem psát, ale ………….