Víte, napsala jsem knihu Ženy z Bohnic. Rozhodla jsem se ji vydat v rámci crowdfundingové kampaně, což zjednodušeně znamená, že pokud na ni nevyberu dost prachů, tak kniha prostě nespatří světlo světa.
Neustále slyším nějaké remcání na Blogosféru, ale slušelo by se spíše poděkovat.
Zřídkakdy se vyjadřuji k politice, ale po období rezignované letargie, do kterého mě uvrhly zmatené kroky řepkového muže a jeho party odborníků v období reálného nouzového stavu, mě ke klávesnici vrátila jeho úderná analýza porodnosti: ,,…Je třeba podporovat všemi možnými nástroji, aby ženy rodily své první dítě mnohem dříve, než…
Poznala jsem už hodně lidí, ale tahle žena byla vskutku originál. V hipís šatech, drobounká a útlá, se zářivým zvonivým smíchem. A jindy na dně, kdy se válela v depresi, což také nikterak neskrývala. Osobně jsem jí zažila v jednom ze vzletů, nasmály jsme se nádherně, jako dvě dávné známé,…