Netradiční recenze na Knihu o tichu

Josef Formánek je mým nejoblíbenějším současným českým spisovatelem. Před lety jsem byla pravidelnou čtenářkou časopisu Koktejl, který vedl, pak mě dostal román Prsatý muž a zloděj příběhů. Následovala kniha o laskavosti Dvě slova jako klíč, poté jsem si prožila doslova drama v románu Mluviti pravdu, který Formánek napsal dle skutečného příběhu. Na nejnovější Knihu o tichu jsem přispěla v crowdfundingové kampani, aby tato kniha vyšla co nejdřív a dle představ autora, to znamená s působivými ilustracemi Dalibora Nesnídala.

Pokračovat ve čtení „Netradiční recenze na Knihu o tichu“