Le mie notti sono spaventose

Seděla na břehu potoka, v jehož ubíhající vodě chladila unavené kotníky. Úzce střiženou černou sukni měla lehce podkasanou a dlaněmi namočenými ve vodě hladila odhalená kolena. S černými vlasy na hlavě, divokými jako život, si pohrával podvečerní vánek. Občas je mokrými dlaněmi zkušeně zastrčila za své uši. Pokračovat ve čtení „Le mie notti sono spaventose“

O Lilith, která hojně sázela a teď sklízí

Poznala jsem už hodně lidí, ale tahle žena byla vskutku originál. V hipís šatech, drobounká a útlá, se zářivým zvonivým smíchem. A jindy na dně, kdy se válela v depresi, což také nikterak neskrývala. Osobně jsem jí zažila v jednom ze vzletů, nasmály jsme se nádherně, jako dvě dávné známé, když jsme se potkaly v jedné kavárně v Ústí nad Labem. Pokračovat ve čtení „O Lilith, která hojně sázela a teď sklízí“