Ve vteřinách nekonečnosti, jsme tady navěky, nikoliv jako hosti. Putujeme časem, vzájemně se proplétáme, milujeme se vášnivě a voláme se tichým hlasem.
Tento den si naše země připomene etapu svých nedávných dějin, kdy vládnoucí strana pod praporem zrůdné ideologie vraždila a pronásledovala vlastní občany, kteří se „provinili“ pouze tím, že měli na charakter společenského uspořádání jiný názor či vlastnili větší majetek.
Tak jako Ijla Muromec chtěl jsem být velký bohatýr se svaly jako skála, a pak pohledný nadsamec, snad něco jako Richard Gere, aby mi každý dala. Dneska, já starej pitomec, vzdychám s dalšími penzisty: „Kéž stolice je stálá!“ a smutně sahám pro klystýr. © vtg 2021
Stalo se to nečekaně. Byl to oka mžik, který trval nekonečně. Samotnou ji to překvapilo. Blesk z čistého nebe, který zasáhl uvnitř a všechno proměnil. Venku to snad nikdo nepoznal.
Můj osobní příběh o jednom gentlemanovi. Dnes otevřu svůj život veřejnosti a něco vám o sobě prozradím. Pozor bude to delikátní!
Snad s pozdní nocí navštíví mě sen o cestě časem. – Nechám se svézt tramvají koňskou na Gare de l’Est, a potom dál Orient expresem… © vtg 2021
Slovenský parlament schválil zákon, který snižuje pense představitelům komunistického režimu a příslušníkům Státní bezpečnosti. Je to krok správným směrem, bohužel hodně pozdní..
Po špetce červnového deště k mé potěše a touze co by tak potěšilo ještě, co dnešek ještě přinese? Snad kéž společnost dámská a síla jejích čar a kouzel – vždyť je právě čtvrt na deset a začala noc svatojánská… © vtg 2021
Ahoj, přes víkend jsem vyjel se svými dětmi na malé vodácké putování po řece Opavici s přespáním v Diviznové zátoce. Více ve videu níže.
Těším se jako děti na pouti, až mi odlepí nohy a něžně mi je pohladí a jeho rty se dotknou každé zvlášť. Až ochutná moje slabiny a moje tělo se vnoří do toho jeho.