Já, Doktorin – recenze knihy Kateřiny Karolové

„Jsou to sobci, kteří tady vystudovali a po promoci mizí za hranicemi, kde se mají mnohem lépe“ zní většinový názor na mladé lékaře, kteří vymění českou kotlinu za práci v zahraničí. Je to opravdu taková selanka? Pokračovat ve čtení „Já, Doktorin – recenze knihy Kateřiny Karolové“

Krýt seniorům záda – momentky z coron-éry

Je neděle velikonoční. Pro křesťany svátek všech svátků, pro nás ostatní den, kdy je čas se zastavit. Letošní Velikonoce jsou jiné. Tiché, do domácností uzavřené. Ale pořád jsou místa, kde „to žije“. Důvod je jednoduchý a zásadní. Aby se žilo dál.

Pokračovat ve čtení „Krýt seniorům záda – momentky z coron-éry“

Budu to muset nějak vymyslet

Mladá žena sedí s lahví vína a stříbrným notebookem na terase rodinného domu. Jsou Velikonoce, keře okolo dvora jsou obsypané bílými květy. Včely se nemůžou nabažit sytého pylu. Je podvečer, obloha vymetená. Jarní slunce by bránilo práci u počítače, mladou ženu před ním však chrání rozložitý slunečník.

Manžel vyklízí stodolu. ,,Podívej, co jsem našel!“ radostně upozorňuje mladou ženu na ohavnou zdobnou dřevěnou mísu pokrytou pavučinami, prachem a něčím, co vypadá trochu jako myší trus.

Pokračovat ve čtení „Budu to muset nějak vymyslet“

Rusko si zjevně stále myslí, že si u nás může dělat co chce

My už ale opravdu nejsme jejich gubernií. A už vůbec ne svazovou republikou, což býval sen mnohých. Nicméně ruské uvažování je stále stejné: sféra vlivu a blízké zahraničí. Je vidět, že je potřeba se mít stále na pozoru.

Pokračovat ve čtení „Rusko si zjevně stále myslí, že si u nás může dělat co chce“