Sdílený virtuální prostor
Teda, co se týče zpráv v messengeru a whats upu, připadám si, jako bych měla narozeniny, všichni jsou opravdu moc hodní a píšou, jak se máme a jak je holkám. Nestíhám reagovat, tak aspoň zase takhle hromadně… Vědět to, pořídím si „KOVIDÁKY“ – jak to legračně s cizim přízvukem s…
Vě třídě Emmy padá jedno dítě po druhém. Ve škole je v karanténě 5 tříd, 3 se nakazily normálně ve škole, 2 na výcviku. Ve třídě 4.A. – ta na výcviku nebyla – je zachyceno 8 pozitivních, včetně očkované učitelky – omicron. Smyčka se stahuje, v neděli – dva dny…
Jak asi víte, covid se naší užší rodině poslední 2 roky vyhýbal, k čemuž přispělo zejména to, že jsem děti neposílala do kolektivu, dokud nebyly obě očkované. Hned po Silvestru 2021, v novém roce základní škola mladší dcery naplánovala lyžařský výlet na týden. Přišlo mi to jako naprostý nesmysl, v…
Techniku a pokrok nezastavíš. Přesto trocha nostalgie a vzpomínek zůstane. Tohle je takové zavzpomínání pro ty dříve narozené, kteří pamatují dráty na hranici.
Výročí úmrtí Václava Havla inspiruje. Můžeme se zamýšlet nad jeho osobou, nad dobou, kterou ovlivnil, nad ideály, které propagoval, nad jeho nástupci, nad jeho kritiky i nad nositeli Havlova oblíbeného pojmu „čecháčkovství“.
Výstižně ten vývoj popsala kamarádka Lucie Sulovská: Měkký dárky v dětství: ‚Ježíšku, proč seš na mě tak zlej?‘ Měkký dárky v pubertě: ‚No to je fakt trapas.‘ Měkký dárky v dospělosti: ‚No hurá, konečně si vyměním ty roztrhaný spodky a ponožky a ze starých si udělám kuchyňskou utěrku.‘
Politikové zpochybnili důvěryhodnost médií a novináři přijali jejich hru – cestu od dobré žurnalistiky k výrobě senzací a braku. Výstřední, stupidní a cynické se stává kulturní normou, ne-li dokonce kulturním ideálem.
Dovolím si na tento milý blog zařadit novinářský žánr zvaný glosa. Nejde o žádnou hlubokou úvahu, nejedná se o analýzu pitvající problém, glosa není ani myšlenkově košatý komentář. Je to prostě taková malá, prostá glosa. Zde je:
Nevím, jak vy, ale někdy si připadám, jako ten dravý pták, kterému nejdříve přistřihli křídla a pak mu řekli: „Rozleť se, sokolíku, nad tou krásnou krajinou. Ukaž nám, co umíš.“ A on, ten sokolík, orel, káně nebo také prostě „jen“ člověk s vizemi a myšlenkami, se místo toho, aby se…
Zkusím vysvětlit, proč se vůbec zabývám tématem, které uvádím v titulku. Mám k tomu své důvody. Hlavně bych byl dost nerad, kdybych skončil v síti policie ČR jako nějaký ultrapravicový živel, kterým fakt, ale opravdu nejsem.