Ze Spojených států přicházejí v posledních dnech zprávy o provedených popravách. Každá exekuce vyvolá v člověku řadu otázek, zejména pokud je takový člověk odpůrcem trestu smrti. Tak jako autor této glosy.
V pátek 15. ledna 2021 vydal předseda Palestinskoarabské autonomie Mahmúd Abbás dekret, v němž stanovil dva termíny voleb – do Legislativní rady Autonomie a do úřadu šéfa Autonomie.
Ladislav Jakl zveřejnil 14. 1. 2021 na blogu iDNES článek „Když dva dělají totéž“. Vrací se v něm k obsazení pražského magistrátu demonstranty v listopadu 2010 a srovnává tuto akci s útokem na Kongres letos 6. ledna.
Začal s tím Twitter, přidal se Facebook, pak YouTube. Dnes (14. 1. 2021), když jsem se na izraelských serverech seznamoval s tím, co nového v této zemi stran březnových voleb, jsem se dozvěděl, že i Snapchat.
V souvislosti s nedávnými i loňskými událostmi v USA jsme byli v případě tamních politiků nebo novinářů svědky několika přirovnání, která je zapotřebí zásadně odmítnout. Ostatně i u nás vidíme podobný nešvar.
U nás. Na českém západě. Pod krušnými horami. Začalo už nad ránem. Tisíce vloček celý den, až do setmění. Váhal jsem, ale nakonec jsem sám sebe přesvědčil. Sníh není tak samozřejmým zbožím jako za mladých let. Bývá vzácný. Vzal jsem tedy foťák a šel kousek za dům. Jen tak. Na…
Je to věc principu: považuji za hanebné, že Twitter šéfa demokratického státu je zablokován, nikoli ovšem Twitter duchovního vůdce totalitní teokratické diktatury.
Úřední zákaz jakéhokoli filmového díla obecně, a ve svobodné zemi zvlášť, je záležitost problematická, kontroverzní, dilematická. Rozhodnutí samo je obvykle předmětem kritiky.
Jakže to zpívají Tony Linhart a přátelé v trampském songu Ruty-šuty Arizona, Texas? „Byla to léčka, já to nevěděl, jako starej vůj jsem naletěl.“ Můj případ.
Někdo je přesvědčen, že trumpovci (zdá se, že tak to vnímá většina pozorovatelů), někdo to ale vidí jinak: byla to provokace Antify (mj. Hana Lukešová, autorka a aktivní účastnice diskusí na Neviditelném psu).