Sdílený virtuální prostor
V noci ze soboty na neděli, vlastně už v neděli 15. května, byl zapsán do análů eurovizní písničkové soutěže další vítěz. Ukrajinská kapela Kalush Orchestra s písní „Stefanija“. Sotva se tato zpráva rozlétla po světě, objevily se hlasy naznačující, že Ukrajina vyhrála takříkajíc z protekce.
Půl století sleduji arabsko-izraelský konflikt. Jsem si jist, že s palestinskými Araby je nemožné dohodnout se na trvalém míru. K obdobnému závěru jsem došel po seznámení s projevem Putina z 9. května 2022.
Vytýkám před závorku: V současné válce na východě Evropy stojím plně na straně Ukrajinců. Tzv. speciální vojenskou operaci, jak ji nazývá Moskva, považuji za čistokrevnou agresi Ruska vůči suverénnímu státu. Uvádím to proto, aby nedošlo k nedorozumění.
Jak příznačné! Na Středním východě opět došlo k události, která byla pro jedny důvodem k rozdávání cukrovinek, pro druhé k bezbřehému smutku. Zvrácenost onoho činu, vlastně jich bylo několik, umocnilo jeho datum.
Říká se, že čím víc se lejno rozmazává, tím víc páchne. Platí to i smrduté propagandě Kremlu v současném názorovém konfliktu s Izraelem. Ten odstartoval ministr zahraničí Lavrov šokujícím prohlášením 1. května.
Skandální vyjádření ministra zahraničí Putinova režimu pro italský TV pořad „Zona bianca“ (kanál Rete 4) z neděle 1. května nemohlo zůstat bez povšimnutí a odezvy v Izraeli.
Ono se řekne – jiný kraj, jiný mrav. Někdy ale vyvolává úzkost, hrůzný pocit nespravedlnosti a z ní vyplývající bezbřehou beznaděj.
Jsou zločiny, nad nimiž zůstává rozum stát a pozorovateli se nedostává slov. Lidice, Srebrenica – a nyní ukrajinská Buča. Město západně od Kyjeva, o jehož existenci mnozí dosud ani nevěděli, vešlo do černé historie lidstva. Bylo připsáno na seznam zločinů současného kremelského vedení.
Tři útoky v Izraeli, které předcházely letošnímu ramadánu, vyvolaly zásadní otázku. Byl teror v Beerševě, Hadeře a Bnej Braku předehrou něčeho podstatně děsivějšího, co obyvatele Izraele v tomto měsíci čeká?
S prvním srpkem po dubnovém novu začíná letos ramadán. Pro muslimy svatý měsíc. Pro mnoho nemuslimů ovšem měsíc očekávání toho nejhoršího. Šíření zla není ovšem striktně omezeno na jeho začátek a konec.