Čísla se v pondělí ráno (6. 2) lišila, ale i to nejmenší bylo děsivé. Počet obětí zemětřesení v Turecku a Sýrii. Řádově stovky. Zatím. Šokující tragédie. Lidé v obou zemích potřebují pomoc. Rychlou pomoc.
Před obědem jsem se vydal na zahradu. Nasypat ptáčkům, zavěsit nové lojové koule. Ženu jsem nechal doma. Odpočívat. Jsem introvert, jezevec. Nudu neznám, samota mi nevadí; dopřána mi je ovšem minimálně.
V reakci na diskusní příspěvek Filipa Vracovského pod mým článkem „K povolební aktivitě zvoleného prezidenta“ R. Kielbergerová napsala: „Jak já, a nejen já, a jako politoložka Dvořáková považuje R. Jocha, Klausova bývalého poradce, za otevřeného náboženského fundamentalistu a rasistu … .“
Nebýt toho, že se na internetu množí otázka, jestli Petr Pavel „nepřepálil start“, nikdy by mě nenapadlo, že dělá něco nepatřičného. Tedy ne že bych si teď myslel, že dělá, ale mnozí naznačují, že snad ano.
Protože jsem byl první, kdo zde na Blogosféře psal kriticky o počinu německých ekologických aktivistů Luisy a Yannicka, kteří nejprve v zájmu záchrany Země blokovali silnici B10 ve Stuttgartu, aby se pak letecky vydali do exotického ráje v Thajsku a na ostrově Bali, dovolím si zareagovat na glosu Radomiry Kielbergerové…
Nepotřeboval jsem v mládí sympatizovat zpoza železné opony s levicovými aktivisty na Západě a nejrůznějšími bojovníky za cokoli, nejlépe za mír a proti americkým raketám, abych se k stáru stal přesvědčeným konzervativcem. Byl jsem takový vždycky.
Když jsem se ve čtvrtek (2. 2.) dozvěděl, že se britská labouristická poslankyně Kim Johnsonová omluvila za výrok, že nynější izraelské vláda je fašistická, okamžitě mě napadlo, jestli by se nemělomluvit rovněž Milan Knížák. Proč i on? Hned to vysvětlím.
Druhého února jsem obdržel do emailu následující zprávu. „Šalom, Lubomíre. Konečně je to tady! Dlouho očekávaná zpráva o židovské populaci na Západním břehu Jordánu aktualizovaná k 1. lednu 2023 je přiložena. Jako věrný odběratel našeho měsíčního zpravodaje jste mezi prvními, kdo ji obdrží!“
Mezi osobnostmi, které byly v lednu 2023 oceněny Ústavem pro studium totalitních režimů, nacházíme lidi známé více i méně. K těm druhým možná patří i Jan Zeno Dus. Omlouvám se, pokud se mýlím.
Dávno jsme si zvykli. Na lety člověka do vesmíru, jeho pobyt na Měsíci a bezpečný návrat. Na to, že lidé dlouhodobě žijí vysoko nad námi, na kosmických stanicích. Jen si ne vždy uvědomujeme, že ďábel je ukryt v detailu.