Dekret kutnohorský zahájil zkázu Karlovy univerzity, husitství ji dovršilo
Bylo to přelomové rozhodnutí, kdy český král Václav IV. si chtěl podrobit vysoké učení založené jeho otcem. Jednalo se však o neuvážený čin s dalekosáhlými následky, který výrazně poškodil české země, což však panovník nebyl schopen domyslet.
Václav IV. postrádal politický talent svého otce Karla IV. a svými nepovedenými skutky to opakovaně dával najevo. Jedním z nich bylo i vydání Dekretu kutnohorského 18. ledna 1409, který měl posílit jeho pozice na Karlově univerzitě. Král si chtěl tímto krokem podřídit vysoké učení, aby uznalo církevní koncil v Pise v roce 1409 za legitimní. Tomu se bránili hlavně němečtí mistři, a tak vladař sáhl k radikálnímu řešení. To ovšem znamenalo pro českou vzdělanost pohromu, kterou následně dovršily husitské bouře, jež zapříčinily zánik Karlovy univerzity a její změnu v pouhé provinční učiliště s jedinou artistickou (filozofickou) fakultou. Opět se ukázalo, že tupý bezmyšlenkovitý nacionalismus bývá zhoubný.
V Dekretu kutnohorském je mimo jiné podle webu pages.pedf.cuni.cz napsáno. „Poněvadž tedy národ německý, naprosto žádného práva obyvatelského v království Českém nemající, v rozličných obecného učení pražského záležitostech, jak nás toho věrohodná zpráva došla, osobil sobě k užívání tři hlasy, a národ český, téhož království pravý dědic, toliko jediný hlas má a jeho užívá…přikazujeme vám tímto naším listem mocně a přísně, chtíce naprosto tak míti, abyste spatříce jej, ihned bez všelikého odmlouvání a vzdoru národ český ve všech radách, soudech, zkouškách, volbách a jakýchkoliv jiných jednáních a řízeních university svrchu řečené na způsob zřízení, které má národ francouzský na obecném učení pařížském, a jehož ostatní národové v Lombardii a v Itálii užívají, ke třem hlasům na každý způsob připustili, nechajíce jej ode dneška navždy výsady těchto hlasů užívati a jí se těšiti. Jinak činiti nechtějte, ač chcete-li se vystříhati našeho nejtěžšího hněvu.“
Čili Václav IV nově nařídil, aby Češi měli na pražské univerzitě dohromady tři hlasy, čímž by ji ovládli, kdežto všechny ostatní národy jeden. Do té doby měl každý ze čtyř univerzitních národů (český, polský, saský a bavorský) podle zakládající listiny Karla IV. jeden hlas.
Tato králova vůle, jak uvádí web denik.cz, však uvrhla univerzitu do bezvýznamnosti a mezinárodní izolace. Přitom svého cíle, jímž bylo uznání jeho titulu římského krále, Václav IV. svým krokem nedosáhl. V březnu roku 1409 sice vyslal do Pisy poselstvo, jenže koncil schizma neodstranil. Oba stávající papeže, římského i avignonského, sice sesadil a zvolil místo nich hlavou církve Petra Philarga, který přijal jméno Alexandr V., ale dosavadní papežové tuto volbu neuznali, takže místo dvou papežů nyní působili tři.
Web stoplusjednicka.cz uvádí, že odchod 700–800 studujících a vyučujících nevyhlíží na první pohled příliš dramaticky, přesto šlo v celoevropském měřítku o změnu dalekosáhlého významu. Tehdejší pražské vysoké učení ztratilo až tři čtvrtiny svých členů, kteří nalezli uplatnění na nově založené univerzitě v Lipsku i na jiných evropských vysokých školách.
Podle právně i stylisticky propracovaného textu Dekretu kutnohorského je téměř jisté, že to nebyla listina připravena narychlo během krátké doby. Česká strana vedena mistrem Janem Husem ji měla zřejmě dlouho nachystanou a čekala, až nastane vhodná chvíle k jejímu použití.
Zatímco Husova skupina exodus německých univerzitníků vítala, pražští řemeslníci a obchodníci z něj byli špatní, protože na něm prodělali. Ubyli jim totiž movití zákazníci, kteří Praze přinášeli velký prospěch.
Brzy se ukázalo, že odchod doktorů, mistrů a studentů „cizích“ národů prestiž pražského vysokého učení výrazně oslabil. Pražská univerzita se tak začala regionálně uzavírat již několik let před výbuchem husitské revoluce. Vysoké učení, podezřelé svými sympatiemi k wyklifskému kacířství, přestalo lákat nadané mladíky ze zahraničí i z katolických oblastí českého státu. Husova skupina se sice snažila přesvědčit veřejnost, že na odborné úrovni pražské alma mater se nic nezměnilo, zájem o studium v metropoli nad Vltavou přesto setrvale klesal. Hus a jeho křídlo navíc neovládali celou univerzitu. Proti nim se stavěla teologická fakulta, která neměla pochopení pro husitské výstřelky. Vůči husovským stoupencům se vymezili také mistři lékařské fakulty s jedinou výjimkou Křišťana z Prachatic, Husova přítele. Rovněž tak vyučující právnické fakulty, která se v roce 1372 oddělila od Karlova učení a ustavila jako samostatná specializovaná univerzita, s husitským radikalismem nesouhlasili. Na ní navíc došlo v letech 1409 – 1418 k razantnímu úbytku studentů, jejichž počet se v té době snížil o 80 %!
Vedení pražského vysokého učení se v letech 1415–1417 opakovaně postavilo za Jana Husa a Jeronýma Pražského. Dne 10. března 1417 pak učinilo radikální krok, když přijalo deklaraci, v níž prohlásilo přijímání podobojí za nezbytné, užitečné a spasitelné. O několik dní později přinutilo katolického mistra Petra z Uničova zmláceného Husovými přívrženci, aby před shromážděním na nádvoří Karlovy koleje nejen prohlásil přijímání z kalicha za svatý zákon, ale rovněž odvolal své výhrady vůči Husovi a jeho stoupencům.
V reakci na to Kostnický koncil v druhé polovině roku 1417 Karlovu univerzitu zrušil. Jeho rozhodnutí potvrdil následně v únoru 1418 nově zvolený papež Martin V. Pražské vysoké učení tak bylo vyřazeno z celoevropské univerzitní sítě. Zatímco dříve byly jeho diplomy, zkoušky a promoce mezinárodně uznávané, nyní to už neplatilo.
Do konce roku 1419 zanikly teologická, lékařská a právnická fakulta. Univerzitní teologové, ale také špičkoví juristé a lékaři z Prahy našli většinou uplatnění v zahraničí, ať již na panovnických dvorech nebo vysokých školách.
Zůstala tak pouze jediná artistická fakulta s podporou husitské šlechty. Pro vzdělanou Evropu ovšem kdysi věhlasná Karlova univerzita už neexistovala. Ta se ze světově respektované instituce změnila v pouhé provinční učiliště. Tak tomu zůstalo až do roku 1654, kdy český král Ferdinand III. obnovil v Praze plnohodnotnou čtyřfakultní univerzitu, která se od té doby nazývala Karlo-Ferdinandova.
Zdroje:
Dekret kutnohorský: Králi k římské koruně nepomohl, univerzitě spíše ublížil – Deník.cz
„Vítězství Čechů nad cizáky“: Komu prospěl Kutnohorský dekret? | 100+1 zahraniční zajímavost
Univerzita Karlova přestala existovat – kvůli Husovi a jeho revoluci, připomíná historička | Plus
Dějiny Zemí Koruny české v datech, František Čapka, nakladatelství Libri, Praha 1999
