Stáří
Dětství a stáří, dvě krajní etapy života. Konec dětství je dán zákonem. Ale kdy začíná stáří? Vrchlický byl nazván velebným kmetem v padesáti snad v nadsázce a vše, co se týká času, je relativní. Takže začátek stáří je zahalen mlhou.
Při pohledu na Slovanskou epopej,
danajský to dar od Alfonse Muchy
poznávám, že stárnutí je zvláštní děj
a život starce není jednoduchý.
Čas mi barví zbytky vlasů doběla,
pružnost těla téměř zcela zmizela
a můj odhad bývá někdy nepřesný,
ale přesto dál si žiji svoje sny.
Začala už moje osmá desítka,
nevím, kolik času tady ještě mám,
když však můžu, vyhodím si z kopýtka,
každý zbývající den si vychutnám.
Nevím, jak poznám, že už přišlo stáří,
protože stáří má tisíce tváří.
Někomu se dožít stáří nepodaří,
někdo při něm zraje jako dobré víno
a jiný se časem změní na mimino.
___________________
Na začátku bylo pět zadaných slov: Mucha, víno, kopýtko, barvit, sny.
A také úkol doplnit je na rovnou stovku. A též nedávné sedmdesátiny a bolesti v zádech, které jen velmi neochotně odcházejí.
Jako bonus přikládám nalezené foto z opačné etapy mého života. Oč je starší, o to jsem na něm mladší.
co dodat? dnes uz jsme taky vlastne kmet,ale casto vzpominam na dedecka me spoluzacky Pavliny. Byl to spisovatel Frantisek Flos. Krasne bile vlasy a stejne bily plnovous. Devadesat let uz mel davno za sebou a sedaval na lavicce pred svym domkem. Nikdy nezapomel kolemjdouci oslovit. Dnes to povazuji za vychovu jeste v monarcii. Opravdu takovy spravny pohadkovy dedecek.
Taky mě už bolí záda, kolena a nevím, co dalšího. Říkám si, je to dobrý, protože jde o jasný důkaz, že žiju…Diky za text k zamyšlení pro nás jen o několik málo let mladších. Hezký den
Diky! Krasne, jemne napsane, slzim.