Žádná sleva není zadarmo

Kouzlo nechtěného se stalo skutečností. Tankovat nyní na dálnici, je ráj na zemi. Děkuji vládo!

Zastropování cen pohonných hmot, které se mění každý den podle vývoje ceny ropy na světovém trhu, je vskutku mikromanažerský skvost současného premiéra. Jakoby ty pumpy kupovaly přímo ropu na světovém trhu každý den. Možná prozradím, když to na vládě nevědí, že ropa se někde koupí, pak pluje oceánem, přečerpá se, dopravuje pár dní potrubím do rafinerie, kde se zpracuje a pak distribuuje k čerpacím stanicím.

Ty malé pumpy ji nakoupí jednou za pár dnů, nebo dokonce týdnů. Každodenní změna ceny tak může vést i k donucení prodávat za podnáklady, tedy se ztrátou. To se sice může stát, ale za to si je každý podnikatel zodpovědný sám. V případě, že to nařídí stát, hrozí žaloby. A už se prý chystají. Jinými slovy tu ztrátu asi nezaplatí ti podnikatelé u pump, ale my všichni.

Vláda má ale (i teď) většinovou podporu voličstva, tak to zřejmě většině obyvatel vyhovuje. Ostatně nedělám si iluze. Včera v pekařství jsem šel do kolen:

Starší paní: „Prosím jeden kulatý chléb a dvě housky.“

Prodavačka: „Tady to je. A nechcete taky borůvkové knedlíky? Dnes přišly, jsou úplně čerstvé.“

Starší paní: „A už je máte ve slevě?“

Máme to prostě zakódované. Ne, že někdo rozhodne za nás, že se někdo o nás postará, ale i to, že to za nás někdo zaplatí. Bohužel, to jsou zjevně ve své většině Češi.

A tak převedením plateb za obnovitelné zdroje energie to zaplatí úplně všichni. Nejvíce ušetří ti, co nejvíce spotřebovávali. Tedy majitelé saun, bazénů, lidé topící elektřinou, majitelé elektroaut. Ti všichni určitě nepatří k těch chudším. Ale ti chudší jim to rádi zlevní.

Dnes natankuji na dálnici na komfortním parkovišti s lavičkami, občerstvením, toaletami, dětským hřištěm, za stejnou cenu, jako ve vesnici u jednoduchého stojanu. A nemusím nikam sjíždět. Vláda se prostě postarala o můj komfort. Sice to nakonec zaplatíme všichni, až dojde na žaloby, ale koho to trápí? To přeci není vidět.

Je to nádherně vidět u sítě čerpacích stanic Čepro. Ty jsou vlastněné státem. Jezdím na benzín. Natural 95 a Natural 95 optimum (benzín s aditivy, který je šetrnější k motoru) měl dříve rozdíl na ceně necelou korunu. A dnes? Asi tři koruny. Jinými slovy stát naprosto správně dohání na luxusnějších výrobcích to, co ztrácí na tom základním, kde asi prodělává. Proč by to jinak dělal? Jde příkladem. Tak se budou chovat všichni.

A nakonec budeme mít možná pevně určené ceny základní nafty, benzínu, másla, chleba a třeba i elektřiny. Tohle je cesta do pekel, které vede k nedostatku. A je smutné, že právě ti starší s tím mají ještě osobní zkušenosti a přesto této politice ve své většině tleskají. Svým dětem bych se do očí podívat nemohl.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články