Kardinál Schwarzenberg pomáhal potřebným a byl stoupencem českého státního práva
Jeho zásluhou má katedrála svatého Víta současnou podobu a je typickou dominantou Pražského hradu nad Vltavou. Arcibiskup Bedřich Schwarzenberg nechal stavět školy, nemocnice, založil řadu nadací a dobročinných sdružení a byl vášnivým horolezcem.
„Zle, matičko, zle, Švarcnberci zde. Jeden ten je generál a druhý je kardinál. Zle, matičko, zle, Švarcnberci zde. Jeden drží karabáč, druhý říká otčenáš, zle, matičko, zle.“ Praví se v jednom z epigramů Karla Havlíčka Borovského. Jak se říká, i mistr tesař se někdy utne a pro významného českého novináře to v tomto případě platí dvojnásob. Pražský arcibiskup Bedřich kardinál kníže ze Schwarzenbergu patří k významným osobnostem českých dějin, byl stoupencem českého státního práva a mezi těmi, kteří žádali císaře Františka Josefa I., aby se nechal korunovat českým králem. Zasloužil se též o rozdělení Karlo-Ferdinandovy univerzity v Praze na českou a německou.
Jak je uvedeno na webu historickaslechta.cz, Bedřich se narodil 6. dubna 1809 ve Vídni. Byl nejmladším synem Josefa II. knížete ze Schwarzenbergu a Pauliny, rozené vévodkyně z Arenbergu. Pocházel z deseti dětí, měl šest sester a tři bratry (jeden z nich však zemřel hned po narození). Nejstarším bratrem byl dědic primogenitury vévoda krumlovský Jan Adolf II. kníže Schwarzenberg. Prostřední bratr Felix zastával od října 1848 až do své smrti v roce 1852 post rakouského kancléře (ministerského předsedy). Jeho strýcem byl polní maršál kníže Karel I. ze Schwarzenbergu, vítěz nad Napoleonem v roce 1813 v bitvě u Lipska.
Krátce po ročních narozeninách přišel malý Bedřich 1. července 1810 nešťastně o svoji matku, která zahynula během požáru na svatbě francouzského císaře Napoleona I. a rakouské princezny Marie Louisy v Paříži.
Budoucímu kardinálovi se dostalo vynikajícího vzdělání, nejprve studoval filosofii, pak rok práva ve Vídni, posléze tři roky teologii v Salcburku a pak ještě jeden rok ve Vídni, načež pokračoval ve studiích až do dosažení titulu doktora teologie. V červenci 1833 byl vysvěcen na kněze a svou primiční mši svatou odsloužil o měsíc později 25. srpna v Českém Krumlově. Brzy na to mu zemřel otec, kterému jako kněz posloužil svátostmi posledního pomazání. Nastoupil jako kaplan do dómské fary v Salzburgu. Už o dva roky později v červnu 1835 se stal salcburským arcibiskupem. V 33 letech byl v lednu 1842 papežem Řehořem XVI. jmenován kardinálem. Za svého salcburského episkopátu dal v roce 1848 vystavět zčásti ze svých prostředků kostel svatého Karla, chlapecký seminář a založil také několik nemocnic pro milosrdné sestry kongregace sv. Vincence z Pauly.
Po smrti arcibiskupa Schrenka sami Pražané podali vídeňskému nunciovi žádost, aby byl Bedřich Schwarzenberg přeložen do Prahy. Te se tomu zpočátku bránil a tuto nabídku přijal teprve na přání samotného papeže Pia IX. Dne 13. prosince 1849 byl jmenován metropolitou pražským, 20. května 1850 potvrzen Svatým Otcem a 15. srpna 1850 na svátek Nanebevzetí Panny Marie byl v katedrále sv. Víta při slavné mši svaté slavnostně intronizován v novém úřadu pražského arcibiskupa. Hned po svém nástupu na stolec svatého Vojtěcha prodal státu panství Příbram, který na tamějším zámku zřídil báňskou akademii.
Kardinál Bedřich Schwarzenberg byl podle webu katedralasvatehovita.cz zemským vlastencem a výraznou postavou tzv. staročeské politiky, jeden z iniciátorů petice z roku 1861, která žádala, aby se císař František Josef I. dal korunovat na českého krále. Má rovněž velký podíl na dostavbě katedrály svatého Víta, když v roce 1859 založil Jednotu pro dostavbu chrámu svatého Víta. Hned krátce poté začaly první práce, při kterých byla dokončeny opravy zchátralého torza chóru a velké jižní věže a provedena dostavba transeptu, trojlodí a západního průčelí s dvěma charakteristickými věžemi. Založil řadu nadací a dobročinných organizací a významně se přičinil o výstavbu kostelů v Karlíně a na Smíchově a o zahájení staveb chrámů na Žižkově a na Vinohradech.
Po smrti papeže Pia IX. v roce 1878 se v Římě zúčastnil konkláve, které mělo vybrat nového Svatého Otce. Zvolen byl italský kardinál Vincenzo Gioacchino Raffaele Luigi Pecci, který přijal jméno Lev XIII. Novému papeži má ihned po zvolení kardinál camerlengo navléci rybářský prsten svatého Petra. Jelikož však kardinál Pecci byl sám camerlengem, musel tím být pověřen někdo jiný. Tento čestný úkol tak připadl na kardinála Schwarzenberga, který se stal novým camerlengem.
Pražský arcibiskup byl také nadšeným alpinistou a vášnivým vysokohorským turistou. Nejvyšší horu, kterou zdolal, byl podle článku v časopise Obnovená Tradice Wiesbachorn s nadmořskou výškou 3570 metrů. Ještě v 64 letech vystoupil na vrchol Bildstöckljoch (3138 m.n.m), což bylo obdivuhodné. Také je třeba si uvědomit, že tehdejší vysokohorské túry nejdou srovnávat se současnou dobou, protože tehdejší turisté neměli k dispozici takové vybavení a zázemí jako nyní. Po arcibiskupovi byly pojmenovávány cesty, horské útulny, alpinistické společnosti a v Rakousku je dosud s považován za jednoho z průkopníků horolezectví. Kardinál Schwarzenberg si také přál, aby Alpy mohlo poznat co nejvíce lidí, kteří by přinesli potřebné peníze obyvatelům chudých oblastí. Proto zde nechal stavět potřebnou infrastrukturu – cesty, horské chaty atd.
V roce 1882 hlasoval kardinál Schwarzenberg v panské sněmovně pro rozdělení Karlo – Ferdinandovy univerzity v Praze na českou a německou, přičemž společnou zůstala do roku 1891 jen teologická fakulta, z toho důvodu, že pražský arcibiskup si nepřál, aby národnostní třenice byly vnášeny mezi bohoslovce a duchovenstvo. To sice na první pohled vypadá jako protimluv, ale není. Kardinál Schwarzenberg důsledně trval na tom, aby kněží jeho pražské arcidiecéze ovládali oba zemské jazyky – český a německý a rozdělení bohosloveckého studia pokládal za zbytečné.
Kníže – arcibiskup Bedřich kardinál Schwarzenberg se politicky řídil programem české konzervativní šlechty a rozhodně se stavěl za české státní právo. Byl však nesmiřitelným odpůrcem liberalismu podrývajícího náboženství a přirozené autority. Byl nositelem velkokříže řádu Maltézských rytířů, nositelem velkokříže vévodského sasko – ernestinského domácího řádu, velkokříže uherského řádu sv. Štěpána a také toskánského řádu sv. Josefa.
Zemřel ve Vídni 27. března 1885. O tři dny později 1. dubna 1885 byl pohřben do hrobky ve staré arcibiskupské kapli v katedrále svatého Víta v Praze. V její blízkosti stojí jeho monumentální bronzová socha od Josefa Václava Myslbeka z let 1891 – 1895.
Zdroje:
Friedrich Josef Schwarzenberg (1809-1885) – HAMELIKA – Vše o historii Mariánských Lázní
Historická šlechta › Schwarzenberg, Bedřich *1809 † 1885
Kardinál a kníže – Arcibiskup pražský Bedřich kníže ze Schwarzenbergu, kolektiv autorů, časopis Obnovená Tradice, ročník 72, 2025
