Alza nebo Datart? Pobaví oba.

Když nám po asi dvou desetiletích odešla varná deska netušil jsem jak se zasměji při její výměně.

Žena, která je za toto u nás zodpovědná, si vybrala přesný typ desky nové. Na mě pak bylo abych udělal nákup, ale hlavně to zaplatil.

Tak dávám do vyhledávače přesný typ vybrané desky a vypadne na mě hafo odkazů na různé prodejce. První úsměv vyloudí na mých rtech fakt, že všichni mají na korunu stejnou cenu. Tak volím radši větší firmu a první volba padá na Alzu. A volba je to dobrá. Poskytuje akční slevu 500 Kč (zhruba 15%) a navíc si lze objednat montáž. Super a dělám objednávku.

Jenže montáž nelze do košíku přidat, ať dělám, co dělám. Asi po půl hodině to vzdávám a říkám si, že to budu muset řešit s jejich infolinkou. Telefonní číslo je šikovně schováno za několika odkazy, nakonec se k němu ale nějak dopracujete (už nejsem schopen rekonstruovat cestu, kudy jsem se k němu dostal). Ale vyhráno není. Samozřejmě, že vás čeká automat, který vám v podstatě dokola opakuje postupy, které jsou na jejich webových stránkách, a které nefungují, jak jsem konstatoval po půl hodině marných pokusů.

Musíte mít s automatem trpělivost, nakonec to vzdá a přepojí vás na živého operátora. Hurá!

Dopředu se dívčině omlouvám, že jsem fakt asi hloupý, ale že se mi prostě nedaří k objednávce varné desky přiobjednat i tu montáž. Tak nejprve na mě zase vychrlí ony postupy co mají uvedené na webové stránce, co mi zopakoval automat, co mi teď opakuje a co mi nefungují. Nakonec rezignovaně prohlásí, že to tedy se mnou projde od začátku. Výsledek?

„Tak to je asi chyba u nás. Dávám to kolegům, napíšu vám email hned jak to bude v pořádku.“ Pro mě je aspoň útěchou že fakt nejsem tak neschopný, jak jsem se obával.

Druhý den onen email opravdu dorazí. Hned jdu na stránku Alzy, zadávám objednávku i s montáží a dopravou, úspěch! Ale ouha. Už tam není ona 15% sleva, ale cena jako všude jinde. „I ty Alzo?“ říkám si a naštvaně jdu na web k jinému prodejci.

Volba teď padá na Datart. Mají to i s onou slevou, i s montáží, ale od ceny se mi ne ne odečíst správná DPH. Pro vysvětlenou – zboží se prodává s 21% DPH. Pokud si ho necháte namontovat do domácnosti pro soukromé účely máte DPH 12%. V mém případě tak rozdíl ceny dělá asi 470 Kč, ale při nákupu na eshopu mi je z karty stržena plná cena, tedy s 21% DPH. Řešit to s nimi budu zítra, říkám si. A kupodivu jsou rychlejší než já.

Druhý den ráno mi volá Datart a chce dohodnout termín montáže. Super, termín domlouváme. A při té příležitosti oslovím operátorku s dotazem, jak je to s tou DPH. A dovídám se nepříjemnou věc.

„To musíte jít na prodejnu a tam to sepsat. Po internetu to nejde. A když už tam půjdete, tak si tam tu desku můžete rovnou vyzvednout. Mám zrušit tedy dopravu a dát vám to na prodejnu? Na kterou?“ Pro vysvětlenou. V takovémto případě vám někdo přiveze zboží a někdo jiný ho přijde namontovat.

Dobře, souhlasím. Zajdu tam ještě před termínem montáže, desku si odvezu a vyřídím s nimi vše ohledně DPH. A tak také za dva dny se ženou činíme.

Netušíme, co to bude za problém. Prodavač dí, že na to musí zavolat kolegyni. Kolegyně dí, že se na to musí zeptat a žhaví telefony. Pak sepisujeme několik protokolů, chodíme od jednoho stolu ke druhému. „Vy už máte termín montáže? Já tu nic nevidím,“ jeden z dalších údivů. Jako důkaz ukazuji svůj mobilní telefon, kde je od Datartu prostřednictvím SMS skutečně potvrzený termín montáže. „Tak to já musím zrušit a objednat znovu, ale nevím, jestli to bude opravdu pozítří.“

Nakonec jsme tam strávili přesně 35 minut, ale vítězoslavně třímám onen rozdíl v DPH (tedy 470 Kč) hotově v ruce. Diví mě, že je to pro ně jednodušší, než mi to poslat bezhotovostně na kartu z které jsem platil. Ale to mě nijak netrápí.

A teď ta groteska graduje. Uplynou dva dny a je zde slíbený termín montáže. Volá technik, že za hodinu je u mě. Super! A za pět minut volá jiný technik, že za hodinu je u mě. Prskám smíchy. Oba to prý mají v popisu, oba musí přijet. Oba přijedou a řeší, který to bude dělat. Takže zase žhaví linku na nějakou interní linku Datartu a řeší to s nimi. Nevím, kdo se diví víc, zda technik jedna, já, technik dvě, nebo paní na lince. Paní prý zavolá zpátky. Pánové si dají kafe a čekáme. Po asi 15 minutách paní zavolá a rozhodne, který technik to udělá a který odjede bez práce (asi mu stejně někdo bude muset zaplatit marný výjezd). Po dalších 15ti minutách je hotovo a odjíždí i druhý technik.

Teď už si jen hlídám kartu, aby mi tam nestrhli ten marný výjezd. To by byla dobrá třešnička na dortu.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články