NATO bez USA?

Nejde ani tak o ony USA, jako spíše o jaderné zbraně. Paradoxně díky nim se svět držel vzájemně od druhé světové války pod krkem, nikdo nechtěl riskovat své zničení jako odvetu za expanzivní choutky.

A tak byly napadány pouze země bez těchto zbraní, na jaderné mocnosti si nikdo netroufl. A nikdo těmi zbraněmi ani nevyhrožoval, kromě ruských pohlavárů, kde rétorika o spálení, případně vymazání protivníka, je na denním pořádku. Rusové v prvních měsících své expanze na Ukrajinu, když se jim moc nedařilo, ty jaderné zbraně chtěli údajně použít, ale rozmluvila jim to Čína, na níž jsou existenčně závislí. O důvodech můžeme jen spekulovat.

A teď si představme, že USA svůj jaderný deštník z Evropy stáhnou a z NATO vystoupí. Rusové tak ztratí veškeré poslední zábrany a začne „Drang nach Westen“ = Tažení na západ. První na řadě bude asi Pobaltí, nebo Finsko.

Kdo to bude se pozná podle toho, o které zemi bude ruská propaganda prohlašovat, že jsou tam utiskovány ruské menšiny, nebo že tam vládne režim za podpory fašistických spolků. Pomocí svých kanálů na sociálních sítích se o tom prostřednictvím lidí „s vlastním názorem, sbírajícím informace ze všech směrů a používajících zdravý selský rozum podpořený vysokou školou života“ dozví celý svět, ale hlavně východní Evropa, kde je takto chytrých lidí nejvíce.

NATO (to, co z něj zbylo) začne napadené země materiálně podporovat a začne diskutovat, jestli tam má poslat i své jednotky. Tato diskuse ale rychle utichne poté, co ruský ministr zahraničí Lavrov prohlásí, že cizí jednotky na území napadeného státu bude považovat za ohrožení národní bezpečnosti a vyhrazuje si proti zemím jejich původu právo použít jakékoliv dostupné prostředky.

Rusko, které mezitím již plně ovládlo Ukrajinu, pohltilo její armádu, která se díky vzdoru právě proti Rusku stala nejzkušenější a nejsilnější v Evropě, je nyní nepřekonatelně silné. Nyní dostali ukrajinští velitelé na výběr – buď pod ruskou vlajkou s ruskými rozkazy, nebo kulka do týla. Koneckonců vojáci ani nic proti zabírání svých západních sousedů mnoho nenamítají. S hořkostí vzpomínají, jak jim v době, kdy se bránili Rusku, byla slibována všemožná pomoc, která končila pouze vágními sliby. Ať už dobrovolně, nebo nedobrovolně, prostě využijí své krvavě nabyté zkušenosti a zapojí se do útočných operací po boku Ruska. Taková armáda nemá v Evropě soupeře.

Napadené země tak nemají šanci se ubránit a po několika měsících se, podobně jako Ukrajina, stávají součástí ruské říše.

Maďarsko se Slovenskem svorně prohlásí, že je nutno Rusko pochopit, protože se obává o vlastní bezpečnost.

Česká vláda vydá tiskové prohlášení, že chce mír. Rozvine to předseda Poslanecké sněmovny Tomio Okamura, že ty fašistické živly na území napadených zemí bylo nutno zlikvidovat.

Jindřich Rajchl prohlásí, že je nutno vidět všechny souvislosti a historii a že ty země neměly ruské menšiny provokovat, omezovat a utiskovat.

Francie s Británií se budou zdráhat použít své jaderné zbraně, přeci jen jich nemají tolik a budou si je šetřit na svou vlastní případnou obranu.

Ruská říše se zase rozrostla a za dva roky … .

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články