Kdo všechno hodil Ukrajinu přes palubu, a proč

Dnes jsou to čtyři roky, co ruská vojska vtrhla na Ukrajinu. Válčí tam již déle, než válčila za 2. světové války, postoupila podstatně méně.

Těžko si lze představit více zkoušený národ, než Ukrajince. Minimálně v evropském měřítku. Nikdo první tři dny nevěřil, že se udrží. Drží se do dnes. A to navzdory následujícím faktům:

1. USA za prezidenta Bidena posílaly na Ukrajinu pomoc zhruba stejnou jako Evropa. Moci se pak uchopil mírový maniak Donald Trump, který by byl ochoten pro udělení Nobelovy ceny míru i spolknout velblouda. Ukrajině pomoc zastavil. Ta to nevzdala. Prezidenta Zelenského ponížil, nic se nestalo. Teď ho tlačí do toho, aby Rusům ustoupil a konečně onen mír nastal (tedy přesněji řečeno kapitulace). Asi si myslí, že pak tu nobelovku dostane. A to je to jediné, co ho na mezinárodní politice zajímá, bez ohledu na důsledky, mrtvoly i budoucnost.

2. Evropa (nejen EU, ale i Norsko, Švýcarsko a Velká Británie) svou pomoc podstatně zvýšila a výpadek dodávek USA nahradila.

3. Tuto pomoc torpéduje Slovensko a Maďarsko, které pod různými záminkami blokují společný postup EU. Naleptávají tak onen „kolektivismus“ který tolik leží v žaludku Rusům (kolikrát to slovo týdně pohrdavě vypadne z ruských pohlavárů?). Moskva si spokojeně mne ruce.

4. Česko se snaží být tak na půl. Hlavně nic neplatit, ale ani nic neblokovat. Důsledek je takový, že záruku EU za půjčku pro Ukrajinu nepodpoříme, ale vládní poslanci pro ni v Evropském parlamentu hlasovali. Nikdo neví co si o tom myslet, či co to znamená.

5. Podobně je to s muniční iniciativou. Pro Ukrajinu v posledních létech neuvěřitelně přínosná věc, organizovaná právě námi. Jenže od odmítavého postoje nové vlády, přes vyhodnocování, po opatrné ano, ale bez českých peněz, to vypadá tak, že nikdo neví co bude a objem financí a pomoci se v iniciativě dramaticky snižuje. Jediný, kdo tím trpí, je díky nám Ukrajina.

6. Šéfka unijní diplomacie Kallasová konečně vyslovila vůči Rusku požadavky odpovídající maximalistickým požadavkům Ruska vůči Ukrajině: Moskva by měla stáhnout své jednotky z Běloruska, Gruzie, Arménie a Podněstří. Snížení počtu ruských vojáků, zaplacení válečných reparací a demokratizaci ruské společnosti. Nesmí být povoleno uznat okupovaná území de iure a tyto oblasti musí být demilitarizovány. Vyzývá k ukončení dezinformačních kampaní, kybernetických útoků, sabotáží, narušování vzdušného prostoru a vměšování do voleb. Dále pak požaduje Bělorusko bez jaderných zbraní a zákaz ruské vojenské přítomnosti v této zemi, stejně jako na Ukrajině, v Moldavské republice, Gruzii a Arménii.

Uvidíme, jestli uslyšíme zase bojácné „že se to nemá přehánět“ nebo konečně aspoň silné slovo a podporu těmto požadavkům. Vidí snad na nich někdo něco nemravného?

7. Přímí sousedé Ukrajiny Slovensko a Maďarsko se rozhodli zastavit Ukrajině dodávky elektřiny v době, kdy ruské rakety ukrajinskou energetiku přeměnily v poušť a v zemi panují dvacetistupňové mrazy.

Myslíte si, že kdyby na nás zaútočilo Německo podporované Rakouskem, Slovensko se k nám chovalo stejně jako k Ukrajině, Amerika nás hodila přes palubu a pomoc EU by byla blokována díky Maďarsku, že bychom to čtyři roky vydrželi?

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články