Co takhle vstoupit do Trumpovy Rady míru?

Byli bychom tam s exkluzivními partnery: S Katarem, Maďarskem, Indonésií, Pákistánem, Uzbekistánem či s Trumpistánem (dříve USA). Navíc charakter organizace konvenuje s naším smyslem pro absurdní humor. Včera poprvé zasedala Rada míru, které doživotně předsedá americký prezident Donald Trump. S vypětím všech sil jsem sledoval celý zahajovací ceremoniál, kterému vévodil projev (byl to vůbec projev?) Donalda Trumpa. Chvílemi jsem měl pocit, že sleduji část hry Král Ubu, pak jsem se ocitl v nějakém Havlově absurdním dramatu, v jiných okamžicích zase v Andersenových Císařových nových šatech a pak jsem se přenesl do starého Říma v době vlády šílených císařů.

Aktuální „americký císař“ jednotlivé pasáže projevu pro jistotu třikrát zopakoval a tisíc šest set sedmdesát pětkrát vyslovil slovo „já“ a minimálně desetkrát nazval jednotlivé diktátory, monarchy, oligarchy a představitele autoritářských režimů svými úžasnými přáteli a také báječnými a skvělými lidmi. Ti všichni se tvářili, jako by opravdu věřili tomu, že Trump, jak asi dvacetkrát zopakoval, ukončil osm válek, které trvaly roky či desetiletí a další ze dne na den ukončí, pokud ho o to někdo požádá (doslova uvedl, když mu brnkne).

Co na tom, že realita je taková, že on sám žádnou válku neukončil. Po celém světě se „vesele“ bojuje dál, příčiny konfliktů nikdo nevyřešil a ani neřeší a USA v rámci onoho „Board of Peace“ podnikají či plánují válečné operace.

Izrael s pomocí USA dobyl Gazu, čímž se pomstil za teroristický vpád na svém území, ale problém palestinsko-izraelského konfliktu se tím nevyřešil.

Mezi Pákistánem a Indií panuje kvůli Kašmíru dál napětí, které se projevuje lokálními vojenskými operacemi

Konflikt mezi Etiopií a Egyptem ohledně přehrady na Modrém Nilu trvá od roku 2011. Etiopie přehradu dokončila a napouští, čímž mají Egypt i Súdán nedostatek životodárné nilské vody. Žádná válka tam nevypukla a problém vyřešen není.

Thajsko s Kambodžou pod hrozbou cel skutečně ukončily lokální vojenské operace, které těžko nazvat válkou a příčina konfliktu není opět vyřešena.

Mezi Srbskem a Kosovem žádný ozbrojený konflikt nenastal a napětí mezi těmito státy stále trvá.

Žádné války, boje a masakry civilistů napříč Afrikou nebyly zastaveny, pokračují a nikdo na to významně nereaguje.

Izrael je stále s Iránem ve válečném stavu, byť se aktuálně nebombardují, což se může brzy změnit dalším útokem Spojených států na iránské cíle. O ukončení konfliktu nemůže být ani řeč.

Snad jen konflikt mezi Arménií a Ázerbájdžánem kvůli Náhornímu Karabachu se zdá být trvale vyřešen. Tady je zásluha Donalda Trumpa reálná, přestože k určitému smírnému řešení schylovalo i bez zásahu USA.

Donald Trump se stal jen jakýmsi marketérem míru, respektive „realitním makléřem“, který velkohubě, s pompou, nabubřelostí a chorobným egoismem prodává to, co nemá, co nezařídil a definitivně nevyřešil. Přes všechny sliby, evidentně falešně deklarované úspěchy a pokroky v jednáních se nikterak nedaří vyřešit pro nás nejzásadnější válečný konflikt mezi Ruskem a Ukrajinou, přičemž hrozí, že kvůli Trumpově egu „mírotvorce“ bude Ukrajina donucena k uzavření míru, který bude mít charakter kapitulace, ztráty území a nedůstojných podmínek. Může to být vítězství agresora, který pochopí, že takto může dál pokračovat.

Trumpova Rada míru je podvod, podvod globálního charakteru, který asi všichni takto chápou, ale mnozí dělají, že je to vlastně tak, jak jim to „nahý císař“ předestřel a do posledních detailů „nové šaty“ tohoto světa obdivují a nadšeně aplaudují. Nemohu se zbavit pocitu, že někteří malí čeští „trumpíci“ by se s chutí členy oné klaky stali, konečně jeden byl už za svůj angažovaný postoj pochválen. Místo aby se svět od šíleného potentáta distancoval, tak sním vesele „vymknut z kol svých šílí“.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články