Otevřený dopis ministrovi kultury Klempířovi

Ahoj Oldo, doufám, že se neurazíš, když tě oslovím jménem, kterým Tě kryla jistá organizace, která jako rakovina prolezla celým společenským systémem v době tzv. normalizace.

Je hezké, že na rozdíl od Tvého současného šéfa ses přiznal k tomu, že jsi byl necelé dva roky pilným zpravodajcem Státní bezpečnosti. To Tě jistě šlechtí a je Ti to připsáno k dobru, Tím to ale všechno jaksi končí. Česká televize našla jednoho člověka, který díky Tvé aktivitě musel opustit studia na vysoké škole a celý život dělat něco jiného. Je docela možné, že podobných jedinců bylo více a že postupně se někteří objeví.

Ty sám jsi se na kameru vyjádřil, že se jim omlouváš, že hledáš odpuštění svým trýznitelům a rovněž se snažíš odpustit sám sobě. Což je samozřejmě opět krok správným směrem. Koneckonců odpuštění hlásal i jistý občan Nazareta a na jeho učení je založena naše společnost. Pokud by ses hloubějí ponořil do tohoto výsostně mravního tématu, tak bys zjistil, že po odpuštění by mělo následovat pokání. Nikdo samozřejmě po Tobě nechce, aby ses šel utopit či oběsit, případně na sebe navlékl roucho z koňských žíní a šel pěšky do Vatikánu či Jeruzaléma jako kajícník. Jsem si jist, že ani bys nedostal těch deset očenášů a zdrávasů od nějakého kaplana ve Vystrkově.  Bohatě by stačilo uvědomění, že se svou historií by bylo dobré se spíše kamsi uklidit do ústraní a nebýt na očích, jak sis – opět bohužel – usmyslil.

V rozhovoru jsi sdělil, že jsi měl z estébáků strach. Mohu tě ujistit, že bylo jen málo těch, kteří jej ve styku s těmi morálními zrůdami nemělo. Oni byli vždy dobře informovaní, co jsi, co děláš, co mluvíš a s kým se stýkáš. Uměli vyhrožovat i smrtí rodinných příslušníků atd. což u každého jen trochu normálního člověka muselo vyvolat až zvířecí strach. A představ si, že se našli někteří, kteří i za těchto podmínek a hrozeb ze svých postojů neuhnuli. Zůstali morálně pevní, i když za to mnohdy zaplatili dost vysokou cenu. Třeba jako ten, koho jsi udal a komu jsi změnil život.

Nicméně mám pro Tebe dobrou zprávu, V kolotu dní se na Tebe časem zapomene, koneckonců jsi ve vládě, které šéfuje kdosi, kdo má podobnou historii, jsou tam i tací, kteří byli na „správné“ straně, když na Národní byli mláceni studenti. Morálka už má cenu použitého toaletního papíru a nikdo se tímhle brakem nebude zabývat. I Tvůj stranický šéf to považuje dle vlastních slov za „pitomost“.

Jen se prostě po ránu nedívej příliš intensivně do zrcadla.

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články