Dobrá, nebo špatná zpráva?
Končící ministr životního prostředí Petr Hladík se vracel z úterního jednání v Lucemburku nadšený. Evropská komise vyslyšela český požadavek na úpravu emisních povolenek.
Evropská komise představila na základě návrhu České republiky opatření, která by měla udržet cenu povolenky ETS2 na úrovni 45 eur a zabránit vstupu spekulantů na trh.
Pro srovnání, současná cena povolenek (EUA) se pohybuje kolem 73 až 75 eur za tunu CO₂, což je asi 1 784 až 1833 Kč.
Nové povolenky mají začít platit od začátku roku 2027 a ovlivní cenu zemního plynu, CNG, LPG, benzinu, nafty a uhlí.
Jejich cena není vztažená k inflaci, a měla by platit až do roku 2032, pokud bude fungovat opatření proti růstu této ceny.
To je pro spotřebitele ta lepší stránka zprávy, ačkoliv oni povolenky nakupovat nebudou. Povolenky pro ně budou nakupovat provozovatelé čerpacích stanic a dodavatelé plynu a uhlí a promítnou je zákazníkům do ceny energií a pohonných hmot. Nakupovat by je však nesměli spekulanti, tj. ti, kteří je ke svému podnikání nepotřebují a jejich cílem je vydělat na nich v důsledku měnící se nabídky a poptávky.
S tím je ovšem v rozporu informace, že emisní povolenky ETS2 je možné je nakoupit dopředu na dvou evropských burzách v rámci tzv. futures kontraktů a jejich cena se tam pohybuje kolem 80 eur za tunu oxidu uhličitého. A to už tak dobrá zpráva není, i když těch obchodů zatím proběhlo jen málo.
Ta nejdůležitější informace však je, jak se zvednou náklady na vytápění. Končící vláda nás ujišťuje, že ten dopad nebude velký, tak jsem to zkusil spočítat co možná nejpřesněji.
Všechno se odvíjí od obsahu uhlíku v palivu, přičemž je nutno vzít v úvahu, že každých 12 gramů uhlíku se dokonalým spálením převede na 44 gramů oxidu uhličitého. (Při nedokonalém spalování vznikne „jen“ 28 gramů oxidu uhelnatého, ale od toho raději dál.)
Začněme zemním plynem, který obsahuje nejméně uhlíku. Jedná se o směs methanu, ethanu, propanu a butanu, která může obsahovat ještě další plyny (dusík, kyslík, vzácné plyny).
Americký zemní plyn z Aljašky obsahuje téměř čistý methan, ale běžně se pohybuje obsah methanu mezi 70 až 90 %, obsah ostatních plynných uhlovodíků mezi 0 až 20 %. Po přepočtu na čistý uhlík obsahuje jeden metr krychlový přibližně 0,52 kg uhlíku, jehož spálením vznikne 1,93 kg oxidu uhličitého. Při spotřebě jednoho tisíce metrů krychlových zemního plynu by cena povolenky znamenala 0,87 eur, tj. 21 Kč.
Jeden litr kapalného zemního plynu váží 400 gramů, z čehož 297 gramů tvoří uhlík, jehož spálením vznikne 1,089 kg oxidu uhličitého.
Emisní povolenka ETS2 tedy zatíží cenu jednoho litru kapalného zemního plynu částkou necelých pět eurocentů, tj. 1,20 Kč.
Stejně lze spočítat, že když 1 litr benzínu váží 750 gramů s obsahuje 652 gramů uhlíku, promítne se to do jeho ceny částkou 0,1076 eur, tedy 2,61 Kč.
Nafta obsahuje těžší uhlovodíky než benzín. Litr nafty váží 835 gramů, z čehož na uhlík připadá 720 gramů. Cena povolenky je v tomto případě 0,1188 eur, tj. 2,88 Kč.
Jak už napovídá název, na uhlík je nejbohatší uhlí. To hnědé obsahuje mezi 60 a 75 % uhlíku, černé mezi 75 a 95 % uhlíku. Zbytek tvoří těkavé látky a anorganické látky, které po spálení tvoří popel.
Tuna hnědého uhlí tedy obsahuje 600 až 750 kg uhlíku a cena povolenky se tedy bude pohybovat v rozmezí 2 400 až 3 000 Kč, u černého uhlí pak mezi 3 000 s 3 800 Kč. Současná cena hnědého uhlí v Praze je 6 500 Kč za tunu, černého uhlí 9 999 Kč na tunu.
Jak významnou položkou je pro domácnosti cena emisních povolenek, nechávám na posouzení laskavého čtenáře.
Význam emisních povolenek není ale o tom, tahat z lidí peníze. Ale donutit je snížit spotřebu, tedy zateplovat, nebo jezdit elektroauty.
Takže prvotní úvaha musí být: chceme těch cílů dosáhnout, nebo ne? Zatím se tváříme, že ano. Takže tato diskuse je už jen o cestě, jak se k tomu dobrat.
Pokud jakákoliv vláda chce cenu povolenek uměle snižovat, tak říká, plýtvejte dál, nikdo vás za to nebude trestat.
Dle mě by byla cesta si takto: do určité spotřeby bez povolenek. Nad ní hodně drahé povolenky.
Moc tomu všemu nerozumím. Zvláště v situaci, kdy Čína, jistě Rusko a nevím jestli USA na to všechno kašlou. Chápu nutnost ochrany ovzduší, snižování emisí. Ale není mi jasné, pokud to bude dělat Evropa a ostatní ne, jaký to má význam.
Pochopitelne, Trump a Putin budou delat pravy opak, ale nekdo se muze/musi chovat lepe.
Samozřejmě je význam emisních povolenek v tom, aby se snížila spotřeba fosilních paliv, zejména těch nejbohatších na uhlík. O tom nikdo nepochybuje. Ale vzhledem k podílu Evropy na celkových emisích je to dost problematické. Zlepšení stávajícího stavu emisí by to mohlo pomoci jedině v případě, že povolenky se uplatní celosvětově nebo alespoň u těch největších subjektů. Jinak je to jen kosmetická úprava stavu za vysokou cenu, kterou platí Evropa. Navíc je téměř jisté, že velcí evropští hráči přesunou problematické provozy do zemí, kde se na tyhle záležitosti nebere zřetel (a kde případně efektivita využití energie fosilních paliv je na nižší… Číst vice »
S tím souhlasím na 100%. Jenže fosilní paliva jednou dojdou. Můžeme diskutovat jestli pozítří nebo za 100 let. Až se ten konec bude blížit, tak jejich cena raketové poroste. A kontinent, který na to bude připraven nejlépe, tedy také je nejméně potřebovat, vyhraje.
Cena fosilních paliv závisí už dnes na nákladech za její těžbu a přepravu. Lehce dostupná ložiska v rozvinutých zemích jsou vytěžená, ale objevují se další, vzdálenější a méně přístupné zdroje. Pamatuji si řadu předpovědí z minulosti, podle kterých už dnes některé suroviny měly být vytěžené, ale zatím se nepotvrdila ani jedna z nich. To nic nemění na faktu, že fosilní paliva jednou dojdou, ale příprava na tuto situaci nemůže stát na dobrovolné likvidaci vlastní ekonomiky. V situaci, kdy podíl Evropy na celkových emisích oxidu uhličitého poklesl na 6 % bez měřitelného vlivu na klima je zcela zjevné, že snížení tohoto… Číst vice »
Diky za rozumnou odpoved.