Houby okurková sezóna, pěkně peprná.

Na údajně malebném ostrůvku Pescatori kdesi na italském jezeře se rozhodli dva jedinci opačného pohlaví pro dobrovolný sexuální styk na pláži. Od náhodných kolemjdoucích je krylo křoví, trestuhodně zapomněli, že je možné je spatřit z okolo projíždějících lodí. Byli naprášeni pobouřeným občanem, který zavolal carabinieri, byli odchyceni a potrestání půlmilionovou pokutou. Tolik suchá agenturní zpráva.

Nevím, milí čtenáři, jako to máte vy. V jistém věku se prostě objevuje sexuální touha celkem pravidelně i několikrát za den. Kdo říká, že ne, tak lže. Pokud dojde k párové synchronicitě (rozuměj obapolný vzestup libidinosního přetlaku), je nejlepším řešením neodkladná kopulace, která v optimálním případě obapolného vyvrcholení vede a/ k poklesu libida, b/ fysickému i psychickému zklidnění obou jedinců, c/ upevnění citového vztahu, d/ za jistých okolností i oddálené zlepšení důchodového účtu vznikem nového plátce sociálního pojištění. Chápu, že kupříkladu prodejní plocha supermarketu Lidl nebo Národní třída v 13.00 hod není pro podobnou činnost úplně vhodná. Zoufalé hledání prostor pro uvedenou činnost může být poněkud pracné a pokud trvá neúměrně dlouho, může dojít k poklesu libida a následné nerealizace zamýšlené kohabitace. Zcela odlišná je situace na dovolené na opuštěném místě, které se jaksi přímo nabízí k popsaným hrátkám, násobených možností ničím nerušené a nikým neslyšené vokalizace, hledáním rozličných experimentálních poloh na žulových deskách či písčitých dunách a zcela nelimitovaným časem dění, jež není kontaminován nutností vyřídit desítku pracovních e-mailů, telefonních konsultací se šéfem, případně nutnost koupit v Bille brambory k večeři.

Pokud normální občan narazí na takto se synchronizující dvojici, otočí hlavu opačným směrem a snaží se nepozorovaně po anglicku zmizet s vědomím, že nechce nikomu nic kazit, protože ví, jaké to je být tzv.kazišukem. Občan čuňák se skryje do blízkého roští a sleduje celý děj. Zde samozřejmě hrozí riziko, že jako alergik nahlas kýchne nebo mu v nejlepším zazvoní nevypnutý mobil, čímž a/ přeruší probíhající nadějný děj, b/ riskuje, že ho rozzuřený samec dožene a udělá z něj sekanou.

Z popsaného případu však vyvstal ještě jeden živočišný druh a to občan práskač, který místo toho, aby se na lodi otočil na druhou stranu a pozoroval skotačící delfíny, výskok a plácnutí keporkaka o vodní hladinu, případně sledoval námluvní tance buřňáků druhu Procellaridae, uchopí svůj mobil a popsanou činnost natočí a odešle na příslušnou policejní stanci, kde chlapci po shlédnutí několika minut videa usoudí, že už stačilo a jmou se ve smyslu strážmistra Cruchota ty dva hanbáře ulovit. Poté jim napařit takovou pálku, že onen chlap příště při spatření ženského ňadra dostane celotělový třes a musí rychle polknout tabletku bromu, pokud mu po pokutě na ni zbyly nějaké drobné.

Daleko správnější postup by ovšem byl, aby onen policista po nahlášení vyhledal občana práskače a pokutu udělil jemu za obscénní sledování čehosi, čemu šlo snadno zabránit otočením se o 180 stupňů a neotravovat členy místní gendermarie podobnými prkotinami. Jako trest poté měsíc povinné denní sledování filmů s názvy jako „Když vášeň temně vře“ nebo „Nymfomanka v kasárnách“.

Pak by snad byl svět zase o něco více v pořádku.

Odkaz

Sdílet na facebooku

Tweetnout

Odebírat články