Novokřtěnci zavraždili 40 katolických řeholníků
K této tragické události došlo na svátek sv. Maří Magdalény 22. července 1533 v paulánském klášteře nedaleko Nové Bystřice na Jindřichohradecku. Představa ve stylu, hodní protestanti, zlí katolíci, neplatí v žádném případě.
Doba raného novověku byla obecně krutá a netolerantní, vyznačovala se náboženskými válkami a nenávistí. Násilností se dopouštěli protestanté i katolíci.
Jedním z důkazů byly i události v paulánském konventu, který se nacházel v malé vesnici Klášter uprostřed krásné přírody České Kanady nedaleko Nové Bystřice. Onoho 22. července 1533 se v tamním klášterním kostele Nejsvětější Trojice konala pouť k sv. Maří Magdaleně. Slavnost však přepadla sekta novokřtěnců, která klášter vypálila a vydrancovala. Zavraždila přitom čtyřicet zdejších řeholníků a poutníky vyhnala.
Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly (Ordo minimorum, zkratka OM, hovorově pauláni nebo nejmenší bratří) je podle Wikipedie.cz římskokatolický řád založený svatým Františkem z Pauly a schválený papežem Sixtem IV. roku 1474.
Základem paulánské spirituality je pokora, láska k Bohu a kajícnost. Pauláni usilují o hledání Boží přítomnosti ve světě, přičemž staví ducha nad hmotu, jako důkaz pokory. Také se snaží nejen o to, aby se lidé smířili s Bohem, ale aby se smířili i se sebou samými, s druhými lidmi a s celým stvořením, a mohli se tak z něj radovat. Snaží se být dobrým příkladem ostatním křesťanům nejen svým kajícným životem a horlivým apoštolátem, ale také přísnou tělesnou askezí. Místo obvyklých tří slibů skládají po vzoru jejich zakladatele Františka z Pauly ještě slib čtvrtý, který je zavazuje k přísnému půstu. Nekonzumují maso, mléko, vejce či sýry, jako pokání za všechny, kteří žijí nestřídmým životem.
Řeholníci řádu paulánů tedy byli lidé, kteří žili podle svých pravidel, modlili se k Bohu, postili se a konali pokání za lidské hříchy. Nikomu neubližovali, přesto byli zavražděni. Důvody přepadení kláštera mohly být i lidsky nízké, tedy obyčejné lupičství, protože v něm bylo co uloupit. Domnívám se však, že hlavní příčinou tohoto otřesného skutku byla tehdejší náboženská nesnášenlivost. Stoupenci reformace i katolíci často zapomínali na ono Kristovo, miluj bližního svého jako sám sebe, a také na to, že člověk byl měl nejdříve napravovat sám sebe a teprve potom ostatní. Přesně podle ducha svatého Františka z Assisi. A také je dobré si připomínat další Kristův výrok: „Kdo z vás je bez hříchu, první hoď kamenem.“ Svatý apoštol Pavel pak v listě Římanům praví: „Všichni zhřešili a jsou daleko od Boží slávy; jsou ospravedlňováni zadarmo jeho milostí vykoupením v Kristu Ježíši.“
Jedinou cestou je náboženská tolerance, násilí ve věcech víry, je nepřípustné. Je proto dobře, že církve od takových metod upustily a místo nepřátelství nastoupily cestu ekumenismu, tedy společného hledání Boha.
Klášter byl obnoven v roce 1626 a později zrušen za josefínských reforem v roce 1785. Klášterní budovy pak byly zbořeny v neblahé komunistické éře v roce 1959 a zůstal pouze kostel Nejsvětější Trojice. Konají se zde pravidelné nedělní mše a opět jej spravují pauláni.
Zdroje:
Klášter (Nová Bystřice) – Wikipedie
Řád Nejmenších bratří sv. Františka z Pauly – Wikipedie
Česká Kanada: Církevní památky – Kostel Nejsvětější Trojice v Klášteře
Paulánský klášter se pokoušely zničit temné síly | ZÁHADY ŽIVOTAZáhady života
Kostel Nejsvětější trojice v Klášteře: Nová Bystřice
https://catholica.cz/index.php?id=4750
